Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
Vodárny mají povinnost od tohoto roku monitorovat perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) v pitné vodě. Od ledna roku 2026 začnou platit hygienické limity v souladu s evropskou směrnicí. Do povrchové, podzemní i pitné vody se tyto „věčné chemikálie“ dostávají například z praní outdoorového oblečení obsahujícího Goretex, z myček umývajících nádobí s Teflonem, z průmyslu nebo skládek.
Do informačního systému Pitná voda od začátku roku přišlo zhruba 480 výsledků s ukazatelem PFAS. Těchto látek jsou tisíce, sleduje se však 20 vybraných. Žádný z nich přitom podle ministerstva zdravotnictví nepřekročila limitní hodnotu stanovenou vyhláškou. Prozatímní výsledky jsou k dispozici ze zhruba 440 veřejných vodovodů, které v součtu dodávají pitnou vodu asi 2,7 milionu obyvatel.
Dále jsou v systému výsledky z asi 40 veřejných a komerčních studní, které disponují pitnou vodou asi pro pět tisíc osob. „Výsledky z těchto menších zdrojů jsou obdobné jako u veřejných vodovodů. Rovněž není evidováno žádné překročení limitu,“ sdělil Ekonews mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Hodnoty PFAS překračující limit se podle Jakoba dají očekávat v blízkosti průmyslových areálů nebo kolem velkých letišť. Na letištích trénují hasiči a PFAS se nacházejí v hasicích pěnách. Ministerstvo proto chystá v příštím roce speciální monitoring prostřednictvím krajských hygienických stanic, které budou vzorky pitných vod kolem problematických zdrojů odebírat.
Jídlo, voda a PFAS. Jak se vypořádat s věčnými chemikáliemi
Redakce Ekonews mapuje, kde se věčné chemikálie nejčastěji vyskytují, co o nich vyzkoumali vědci, jaké jsou jejich dopady na zdraví obyvatel, jak se k nim staví české úřady a také na to, zda se jim lze vyhnout. Projekt analyzující PFAS v životním prostředí je financován z grantu poskytnutého Journalismfund Europe. V rámci něj byly Ekonews vybrány spolu s dalšími devíti evropskými médii do programu zaměřeného na Solution Journalism, tedy žurnalistiku snažící se problém nejen popsat, ale také pomoci k jeho řešení.
PFAS po malých dávkách
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), jehož členové monitoring provádějí, tvrdí, že ho bude nutné promítnout do ceny pitné vody. „Jedná se o poměrně drahé analýzy, které zejména u meších provozovatelů mohou mít dopad do ceny vodného až v řádu jednotek korun na metr krychlový,“ sdělila Michaela Vojtěchovská Šrámková ze sdružení. Většina členů SOVAK ČR už hodnoty „věčných chemikálií“ sleduje, postupné zavádění analýz se proto týká spíše menších provozovatelů.
Do roku 2026 nicméně musejí všichni provozovatelé vodovodů zajistit kvalitu pitné vody, kterou stanovuje vyhláška. „Zatím z výsledků screeningu Státního zdravotního ústavu pitné vody napříč celým Českem a ze screeningu provozovatelů vodovodů a kanalizací nic nenasvědčuje tomu, že by úroveň koncentrace PFAS byla taková, aby bylo nutné doplňovat technologii úpravy vody,“ dodává Vojtěchovská Šrámková.
Pilotní projekt screeningového monitoringu výskytu PFAS v pitných vodách v Česku provedl Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Pražskými vodárnami a kanalizacemi v roce 2021. Tehdejší výsledky naznačily, že stopové znečištění životního prostředí látkami PFAS je v tuzemsku prakticky všudypřítomné.
Při kontrolách se u více než 90 procent sledovaných vodovodů našla některá látka nad mezí stanovitelnosti. Tato mez odpovídá tak vysoké koncentraci, že dovoluje udělat kvantitativní vyhodnocení. S výjimkou dvou komerčních studní nacházejících se uprostřed velkých měst, z nichž jedna se už k pitným účelům nepoužívá, byly všechny nálezy na úrovni maximálně čtvrtiny limitu podle evropské směrnice.
„Panuje však určitá nejistota, zda limitní hodnota sumy PFAS nastavená novou směrnicí (2020/2184, pozn. aut.) je bezpečná i pro látky PFOA a PFAS (již zakázané kvůli prokazatelné toxicitě, pozn. aut.), jejichž hygienický limit by se měl podle posledních poznatků pohybovat v řádu nanogramů na litr,“ napsal k tomu tehdy Státní zdravotní ústav ve Zprávě o kvalitě pitné vody v ČR.
Američané jsou přísnější
Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR upozorňuje na to, že na našem území se při úpravě vody využívají zhruba z poloviny povrchové vody – řeky, nádrže i rybníky – kde jsou PFAS všudypřítomné. „Především nádrže na velkých řekách a samotné řeky mohou jako zdroj vody pro pitné účely představovat vysoké riziko expozice PFAS,“ tvrdí Semerád.
„Přestože současné metody úpravy dosahují vysokých standardů, dle dostupných výsledků nedokážou tyto vysoce stabilní látky z vody zcela odstranit, takže je lze detekovat i v pitné (kohoutkové) vodě v koncentracích jednotek až desítek ng/l,“ dodává Semerád.
Současné limity ve směrnici Evropské unie pro PFAS v pitné vodě stanovují, že žádný z dvaceti vybraných zástupců nesmí překročit koncentraci 100 nanogramů na litr a všech sloučenin ze skupiny PFAS nesmí být víc než 500 ng/l.
„Tyto limity jsou násobně vyšší než naměřené hodnoty v pitné vodě, avšak otázkou zůstává, zda jsou nastavené dobře. Řada toxikologických studií ukazuje, že PFAS mohou vyvolávat nežádoucí účinky u člověka při dlouhodobé expozici i výrazně nižším koncentracím. Možná právě z toho důvodu dochází k celosvětovému snižování limitů pro koncentrace těchto látek v pitné vodě,“ uvádí Semerád.
Letos došlo podle Semeráda například k zpřísnění limitu pro pitnou vodu v USA, kde navržené hodnoty pro vybrané látky (PFOS a PFOA) dosahují čtyř až deseti nanogramů na litr. „Lze předpokládat, že některé vzorky pitných vod v Česku těchto limitů dosáhnou, či je překročí,“ říká vědec.
Evropa debatuje o zákazu
I Dánsko zavedlo limity pro pitnou vodu, které jsou přísnější než ty stanovené evropskou legislativou. Pro jednotlivé látky, jako je PFOS, PFOA, PFHxS, PFNA a další, je limit stanoven na dva nanogramy na litr. Součet čtyř hlavních PFAS (PFOS, PFOA, PFHxS, PFNA) je stanoven na čtyři nanogramy na litr. I v tomto případě se jedná o jednotky nanogramů, nikoli desítky až stovky jako v Česku.
Dánsko také jako první v roce 2020 zakázalo PFAS v obalech, které přicházejí do styku s potravinami. Na řadě by mělo být oblečení a obuv, a to od roku 2026, kdy má vypršet přechodné roční období pro výrobce. Spolu s Německem, Nizozemskem, Norskem a Švédskem patří Dánsko k zemím, které požadují plošný zákaz PFAS v Unii. Aktuálně tam probíhá inovativní experiment v podzemním rezervoáru blízko města Korsør, kde se italští vědci snaží od února 2024 odstraňovat PFAS z vody pomocí „vzduchových bublin“ v rámci projektu SCENARIOS.
Teče to z domácností
Z pohledu státního podniku Povodí Moravy se testování na PFAS v tuzemsku teprve rozjíždí. „Jedná se o relativně novou problematiku, v roce 2023 Povodí Moravy zavedlo zkušební monitoring sedmadvaceti PFAS,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Odebíralo se jak na přítocích, tak třeba z vodárenských nádrží. Pro srovnání byla zvolena místa s velmi vysokým i malým nebo žádným komunálním znečištěním.
„Záchyt nad mezí stanovitelnosti byl u dvanácti látek, zbylých patnáct bylo vždy pod mezí stanovitelnosti. Co do výskytu jednoznačně dominují perfluorkarboxylové kyseliny se čtyřmi až deseti uhlíky a jedna perfluorovaná sulfonová kyselina, konkrétně kyselina perfluoroktansulfonová (již zakázaná PFOS, pozn. aut.),“ doplňuje Chmelař.
Nejhorším „profilem“ je podle mluvčího lokalita Morava-Lanžhot, dalšími významnými místy jsou Jihlava-Vladislav a Svratka-Rajhrad. „Jedná se o uzávěrové profily, nad kterými se nachází velké množství komunálních zdrojů znečištění. Komunální znečištění je bezpochyby hlavním zdrojem látek PFAS,“ dodává mluvčí.
Do tuzemských řek se PFAS dostávají hlavně kvůli „odlehčování“ kanalizací. Když hodně prší, městské čističky odpadních vod totiž vypouštějí splašky z domácností a ulic přímo do řek, aby se kanalizace nepřeplnila. Prohřešků se dopouštějí i průmyslové podniky.
Povodí měří po celé republice
Český hydrometeorologický ústav potvrzuje, že PFAS aktuálně monitoruje v povrchových vodách všech pět státních podniků Povodí. „Ze skupiny PFAS jsou nejčastěji v povrchových vodách stanovovány PFOS a PFOA. V roce 2023 bylo stanovováno na 31 profilech sledovaných Povodím Vltavy až 20 analytů ze skupiny PFAS. Alespoň jedna z devíti látek ze skupiny PFAS nalezených v roce 2023 se objevila ve 120 ze 436 profilů, ve kterých se PFAS sledovaly (cca 27 % profilů),“ uvedla mluvčí ústavu Aneta Beránková.
PFOS v povrchových vodách se v roce 2023 po celý rok sledovaly pouze u dvou profilů povodí: Povodí Vltavy a Povodí Moravy. Podíl profilů, které překročily udávaný roční průměr, dosáhl šesti procent.
„Spolupracujeme s osvícenými“
Odstranění PFAS z vody není jednoduché, protože vyžaduje značné náklady. V Česku se jím zabývá například společnost Photon Water Technology a zmiňují ji akademici i lidé z povodí, které redakce Ekonews oslovila.
Společnost má pro vody kontaminované PFAS vyvinutou technologii úpravy na bázi membránové filtrace. Jedná se o kombinaci mechanické filtrace a membránové filtrace se sorbčním dočištěním. Řešení nabízí pro větší průmyslové jednotky i pro malé domácí úpravny vody.
Investice závisejí na objemu čištěné vody. Může jít o jednotky milionů korun za technologii, ale mohou to být i desítky milionů. Záleží na průtoku, cílech a stavu surové vody. Technologie likviduje jak PFAS, tak léky nebo mikroplasty.
Podle výkonného ředitele společnosti Petra Kvapila je povědomí o PFAS v Česku prozatím nízké, protože jsou jejich koncentrace v pitných vodách ve většině případů nižší, než stanovuje platná legislativa. Pokud by vstoupily v platnost přísnější limity, tak by je řada měst a obcí nesplňovala.
„Zatím spolupracujeme jen s několika osvícenými zákazníky. Jedná se o developerskou společnost zaměřující se na zdravé bydlení, jejíž cílem je zákazníkům připravit byty využívající čisté a přírodní materiály včetně vody bez mikropolutantů. Dalším zákazníkem je strojírenská společnost, s níž spolupracujeme na dodávce technologie na recyklaci vod obsahujících PFAS v technologických i povrchových vodách,“ vyjmenovává Kvapil.
Stovky let cestují v podzemí
Photon Water Technology spolupracuje v Česku i v zahraničí, například v Austrálii, rovněž s provozovateli civilních a vojenských letišť. Ti se obecně potýkají s rozsáhlou kontaminací PFAS kvůli dlouholetému využívání hasiv na bázi PFAS a s tím související kontaminací podzemních vod.
PFAS se samovolně nerozkládají, takže mohou být zakonzervovány v horninovém prostředí dlouhou dobu a putovat podzemními vodami na mimořádně velké vzdálenosti od zdroje znečištění, než se znovu objeví na povrchu. To mohou být desítky i stovky let.
Podzemní vody totiž rozsahem výrazně přesahují hranice pozemků, na kterých došlo k úniku chemikálií do horninového prostředí. Rozlévají se přes pozemky různých majitelů, v různých hloubkách a vrstvách.
„Při zjištění této kontaminace se na prvním místě nasazuje havarijní ochranné opatření, nejčastěji v podobě hydraulické ochrany. Díky spuštění této bariéry se vytvoří časový prostor pro navržení a ověření ekonomicky přijatelného, technicky proveditelného a udržitelného řešení. Primárně je třeba se zaměřit na lokality, kde může kontaminace ohrozit zdroje pitné vody, strategické zdroje vody či může představovat příčinu jiných škod, environmentálních nebo zdravotních rizik,“ vysvětluje Kvapil. Pro čištění podzemních vod vyvinula společnost ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci a Akademií věd ČR technologii na odstraňování PFAS z podzemní vody přímo v horninovém prostředí.
Tento článek vznikl za podpory Journalismfund Europe.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
