Na Dušičky, tedy 2. listopadu, se lidé vydávají k hrobům svých zesnulých, aby zapálili svíčku, položili věnec nebo květinu a zavzpomínali. Jenže s touto tradicí se pojí i tuny odpadu, které končí převážně na skládce či ve spalovně. Čistě kompostovatelných dekorací je na trhu minimum a jsou dražší.
„Nakládání s odpadem je většinou v gesci jednotlivých hřbitovních správ, možnosti třídění jsou omezené a separace ze strany návštěvníků hřbitovů zatím příliš nefungovala,“ říká tiskový mluvčí organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy Jiří Královec. Separovat se podle něj daří ten odpad, nad kterým má hřbitov plnou kontrolu, třeba trávu nebo obecně zeleň, kterou zpracovává. Na pražském Ďáblickém hřbitově mají kompostér a další velké hřbitovy se k jeho pořízení chystají.
„Problémy způsobují například plastové dekorace a věnce či umělé květiny. Velká většina odpadu končí ve spalovně, protože v objemech, jež zpracováváme, a s počtem pracovníků, které máme k dispozici, není v tuto chvíli jiná možnost reálná,“ shrnuje Královec.
Speciální režim funguje na pražském Lučním hřbitově, který slouží takzvaným přírodním pohřbům. Zatím jsou na něm uloženi tři zemřelí, další hrobová místa jsou pronajata. Na tomto hřbitově platí odlišná pravidla, používání umělých květin a „neorganických dekorací“ je zakázáno.
Odpadu je desetkrát více
V Brně jsou hřbitovy v těchto dnech odpadem rovněž zavaleny. „V období Dušiček bývá stokrát větší množství odpadu než při běžném provozu, z toho důvodu máme již deset dnů dopředu navýšený svoz. Na Ústředním hřbitově se vyváží každý den, na příměstských hřbitovech obden,“ sdělila Jana Galušková, asistentka ředitelky v příspěvkové organizaci Správy hřbitovů města Brna.
Zpracování odpadu včetně jeho svozu zajišťuje společnost SAKO Brno, která vlastní i moderní třídící linkou. „Recyklaci odpadu nám v rámci Brna nikdo nenabídl a Správa hřbitovů nemá licenci na zpracování. Po domluvě se společnosti SAKO Brno jsme umístili na hřbitov nádoby na separovaný odpad – sklo, papír a plast,“ líčí stav Galušková.
Součástí brněnského líšeňského hřbitova je i Údolí vzpomínek. Jedná se o přírodní pohřebiště, kde mohou pozůstalí uložit prach zemřelých ke kořenům stromů nebo rostlin. Odpad bohužel vzniká i tady.
„Lidé nerespektují zákaz ukládání hřbitovních svíček a lamp, nosí umělé květiny či dekorace,“ doplňuje Galušková s tím, že v centrální části se nachází strom vzpomínek, kde pozůstalí mohou zapálit svíčku. Svoz biologického odpadu je domluven se společností SAKO Brno. „V letošním roce jsme se rozhodli k úpravě naší mezideponie a od příštího roku budeme díky tomu schopni recyklovat bioodpad z naší činnosti na kompost,“ dodává.
„Chápu, že pozůstalí chtějí něco přinést, prokázat úctu, ale přijde mi, že to je jen v našich hlavách. Že to, že za ním či ní přijdeme nebo si jen vzpomeneme, nám nestačí. Pořád dbáme na to materiálno. Já vidím ty plné kontejnery, navíc na hřbitově je s tříděním vždycky problém. Nad tím je dobré se alespoň zamyslet,“ řekl již dříve v rozhovoru pro Ekonews propagátor přírodních pohřbů, hrobník a správce hřbitova Adam Vokáč.
Kompostovatelný věnec je mnohem dražší
Podle Marcely Čábelkové vedoucí květinářství Darujkvetiny.cz, které má kamenné prodejny i u třech pražských hřbitovů, je prý především problém v návycích návštěvníků.
„Sami bojujeme proti odpadu, v květinářství třídíme, máme bio popelnice, ale jinak se to moc neposouvá. Čistě kompostovatelný věnec přijde na 900 korun, ten náš je za 250 korun,“ vysvětluje s tím, že většina věnců má polystyrenový korpus a větvičky či sláma jsou na něj přichyceny drátkem. Lidé prý nejvíce vybírají podle ceny a také chtějí, aby dekorace, když se k hrobu příště vrátí, pořád vypadala dobře.
Za čistotu hrobu a jeho úklid by měl správně ručit majitel. Nicméně v praxi je to tak, že když dekorace či hrob vypadají již nedůstojně, tak úklid zabezpečí samotný hřbitov, uvádí Královec z pražských hřbitovů. Situace, kdy si dotyčný vlastní odpad odnese a následně jej separuje podle materiálu do správných kontejnerů, je tedy spíše teoretická.
„Například na Olšanech mají u vchodu kontejnery na plast, ale většina lidí tam s tím nejde, hodí to do směsi,“ myslí si Čábelková. Sama se prý snaží zákazníky vzdělávat alespoň tím, že jim k hřbitovním dekoracím nedává mikrotenový sáček zdarma. „Nesou to opravdu nelibě, byť ho prodáváme jen za korunu, hodně nám tu za to nadávají. A to si někteří ještě vloží věnec do sáčku, a pak ještě do vlastní igelitky,“ dodává.
Samostatnou položkou jsou svíčky, které, aby se na hrobě neroztekly, musejí mít pevný obal. Ještě donedávna se podle Královce například na Olšanech sbíraly a vyráběly se z nich nové pro válkou sužovanou Ukrajinu v rámci skautského projektu Světlo a teplo pro Ukrajinu. Projekt ale skončil a nová „recyklační“ iniciativa zatím na obzoru není.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
