Dánsko, významný vývozce masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.

Daň má Dánsku pomoci dosáhnout právně závazného cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 70 procent proti úrovni z roku 1990.

Tento týden dosáhla dánská vláda ohledně uhlíkové daně v zemědělství, které je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v zemi, kompromisu s farmáři, průmyslem, odbory a ekologickými skupinami.

„Budeme první zemí na světě, která zavede skutečnou daň z CO2 v zemědělství. Ostatní země se tím budou inspirovat,“ uvedl podle agentury Reuters v úterním prohlášení ministr financí Jeppe Bruus.

Zákon ještě musí schválit parlament, ale dánští analytici očekávají, že jeho návrh projde.

Přežvýkavci, jako jsou krávy a ovce, produkují metan ve svém trávicím systému a syntetická dusíkatá hnojiva v trávě, kterou žerou, rovněž produkují skleníkové plyny. Hospodářská zvířata se podílejí na celosvětových emisích 11 procenty, přičemž téměř dvě třetiny z nich produkují krávy.

Emise spojené s chovem krav zahrnují především metan (CH₄), oxid uhličitý (CO₂), a oxid dusný (N₂O). Tyto emise mají významný dopad na změnu klimatu, protože metan a oxid dusný jsou skleníkové plyny s výrazně vyšším potenciálem globálního oteplování než oxid uhličitý.

Krávy jako zdroj metanu české zemědělce příliš netrápí, řeší spíše málo hnoje

Zemědělci by měli začít platit 300 dánských korun (zhruba 1000 korun) za tunu vypouštěného ekvivalentu CO2 v roce 2030, do roku 2035 se má daň zvýšit na 750 dánských korun (2500 korun). Podle propočtů Financial Times tato sazba vychází až na sto euro na rok a zvíře.

Ve skutečnosti ale zdanění nebude tak drastické, protože farmáři  zároveň získají minimálně první dva roky nárok na motivační snížení daně z příjmu o šedesát procent. To znamená, že reálné náklady na tunu uhlíku začnou na 120 dánských korunách a do roku 2035 se zvýší na 300 korun.

V přepočtu na kilogram mletého hovězího by měla daň v roce 2030 zvýšit náklady zemědělců o dvě dánské koruny (asi 6,70 Kč), uvedla ve veřejnoprávní televizi ministryně hospodářství Stephanie Loseová. Mleté hovězí maso se v dánských diskontech prodává od zhruba 70 dánských korun za kilo (asi 230 Kč za kilogram).

Dánsko je na světě první, kdo zavádí daň za uhlík v zemědělství. Nový Zéland v červnu zrušil plány na zavedení podobné daně poté, co čelil kritice ze strany farmářů. Sama Evropská komise zkoumá, jak by mohla zavést celoevropský systém obchodování s emisemi v zemědělství, a zvažuje možnosti, včetně požadavku, aby zemědělci a vlastníci půdy platili za své emise přímo.

Konec smrkové nadvlády. Nejpříznivější klimatické podmínky budou pro pěstování dubu

Dánští farmáři původně vyjádřili obavy, že by klimatické cíle země mohly vést ke snížení produkce a propouštění. Nyní uvedli, že kompromis jim umožňuje zachovat jejich byznys.

O snížení emisí metanu usilují všechny země a možná opatření spočívají například ve zlepšení krmných dávek, kdy krmiva mohou být optimalizována tak, aby zvířata produkovala méně metanu. Do krmiv se také používají speciální přísady, které mohou snížit metan produkovaný během trávení.

Pomoci může i efektivní management hnoje, kdy správné skladování a zpracování hnoje může snížit emise metanu a oxidu dusného.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.