Bez znalosti dat se v byznysu špatně řídí jakákoliv transformace, což platí i o přechodu na udržitelnější podnikání. To je důvod, proč velké společnosti nebo investoři potřebují údaje o uhlíkové stopě, spotřebě energií nebo o způsobu nakládání s odpady.
Bez znalosti těchto dat skrytých pod zkratkou ESG by ekonomická transformace vypadala jako plavba přes oceán bez navigace. Při troše štěstí byste do cíle dorazili, ale pravděpodobně s většími náklady a obrovskými riziky. A právě tomu má znalost ESG dat předcházet.
Podle Romana Xii z ESG týmu České spořitelny banka díky jejich sběru od klientů dokáže rizika a příležitosti spojené s udržitelností lépe pochopit. Data bance pomáhají při rozhodování o půjčkách nebo investicích, protože udržitelné firmy jsou v dlouhodobém horizontu méně rizikové. Většina dodavatelů je už zvyklá na to, že banka od nich data vyžaduje a každý nový dodavatel nad určitou hodnotu spolupráce musí mít ukončený auditní dotazník.
„ESG data nám také umožňují reportovat o našem vlastním výkonu v oblasti udržitelnosti a reagovat na rostoucí požadavky regulátorů a zákazníků na transparentnost v těchto otázkách,” uvádí Xia.
ESG data ukazují na číslech, jak na tom firmy s udržitelností reálně jsou. Aby bylo vše transparentní, podniky musejí tato data uvádět ve výroční zprávě. Zatím se to týká těch největších korporací, příští rok se tato povinnost v Česku ale zásadně rozšíří ze současných několika desítek na více než tisíc. Počet firem, které budou potřebovat mít přehled o udržitelnosti svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, se tím zásadně zvýší.
Vědět, co zlepšit
Dodavatelům práce s daty přináší zejména přehled o příležitostech, kde se mohou zlepšovat. Co je tím myšleno, udává na konkrétním příkladu manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. Pivovar díky sběru dat třeba zjistil, že největší dopad na emise pěstování ječmene mají používaná hnojiva a prostředky na ochranu rostlin. „Společně (s producenty) tak víme, na jakou oblast se zaměřit,” vysvětluje.
Emise jsou jedním z hlavních parametrů, které firmy sledují v rámci ESG standardů. Nejde přitom jen o látky, které firma sama vypouští, ale také o ty, které vznikají v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce. Ty musí firma zahrnout do svých celkových emisí, i když je sama neprodukuje. A tyto emise často tvoří značnou část celkového objemu.
Opět to ilustruje příklad Plzeňského Prazdroje, kde podle Ivana Tučníka souvisí se samotnou výrobou piva méně než pětina celkových emisí. „Pouhých 12 procent spadá do kategorií Scope 1 a 2 a máme je zcela pod kontrolou. Abychom uměli dopad našeho řetězce řídit, musíme jej umět také změřit, proto potřebujeme co nejpřesnější data. Důležitá jsou nejen pro snižování našich celkových emisí, ale také pro řízení rizik a zajištění dlouhodobé životaschopnosti našeho byznysu i celého hodnotového řetězce,” vysvětluje Tučník.
Mezi data, která velké společnosti od svých dodavatelů žádají, nicméně nepatří jen emise, ale řada dalších ukazatelů, například nakládání s odpady. To v rámci řízení udržitelnosti řeší další velká společnost, Škoda Auto. Kdo má odpadové hospodářství lépe zvládnuté, má větší šanci získat od automobilky zakázku.
„Například při zadávání zakázek v oblasti odpadů dáváme přednost partnerům, kteří dodržují hierarchii nakládání s odpady, kladou důraz na prevenci vzniku odpadů jako nejvyšší prioritu a usilují o eliminaci skládkování, což odráží postupy v našich vlastních výrobních závodech. Sdílení této vize nám pomáhá budovat dlouhodobé a transparentní vztahy s našimi dodavateli,” uvádí pro ilustraci řízení ESG Kateřina Beránková, tisková mluvčí pro Nákup a závody Kvasiny a Vrchlabí.
Jak řešit sběr dat
Pro firmy představuje sběr ESG dat novou administrativní zátěž, která často zasáhne více než jedno oddělení. Data je totiž nutné hledat v různých zdrojích jako jsou interní systémy, účetní doklady a další dokumenty.
Velké společnosti však zpravidla podávají svým dodavatelům pomocnou ruku a snaží se získávání informací co nejvíc zjednodušit. Na trhu existuje také řada nástrojů a služeb, které mohou celý proces usnadnit. Na pomoc svým klientům přicházejí i banky.
Česká spořitelna má tým odborníků na udržitelnost, kteří jsou schopni pomoci jak se sběrem dat, tak s nastavením celé strategie. Pomoci tak může i firmám, na které povinnost reportování o udržitelnosti spadá nepřímo. Může se jednat právě o už zmíněnou oblast dodavatelsko-odběratelského řetězce nebo situaci, kdy se firma potřebuje připravit na výběrové řízení. Environmentální kritéria totiž tvoří část parametrů hodnocených ve výběrových řízeních, jejich význam se pak liší v závislosti na konkrétní oblasti.
Bez transparentnosti to nepůjde
Pokud firma nebude znát svoje ESG data a nebude je transparentně sdílet se svými obchodními partnery, hrozí jí ztráta konkurenceschopnosti, horší reputace, neefektivní využívání zdrojů a finanční rizika. Investoři a finanční instituce totiž často hodnotí investice na základě ESG parametrů.
Podle Romana Xii z České spořitelny to neznamená, že těm, kdo ještě nemají vypracovanou ESG strategii, nefinanční reporting nebo informace o své uhlíkové stopě, banka okamžitě přestane poskytovat financování nebo výrazně zhorší podmínky stávajícího financování. „Avšak dostupnost ESG informací pro nás bude stále důležitější. Je to směr, kterým jdou všechny finanční instituce,” doplňuje.
Partnerem tohoto článku je Česká spořitelna.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
