Únorové škrty v dotacích přechodně oslabily poptávku po nových fotovoltaikách. Ještě víc však lidem vadí, že mohou zpět do sítě poslat jen polovinu přetoků.
Od koupě fotovoltaiky (FVE) tyto změny odradily domácnosti s nízkou spotřebou. Instalační firmy ale ubezpečují, že i tak se fotovoltaické elektrárny domácnostem vyplatí, protože jejich pořízení je i o sto tisíc levnější než před rokem a cena elektřiny už příliš klesat nebude.
Každý, kdo fotovoltaiku nezkombinuje se zateplením, získá z Nové zelené úsporám o 40 tisíc korun méně. Ukazuje se, že toto seškrtání dotací, platné od poloviny února, snížilo i zájem lidí o pořízení fotovoltaiky. Poptávka po nových fotovoltaických elektrárnách v březnu, tedy měsíc po snížení, klesla až o polovinu.
„Zákazníci, kteří si plánovali pořídit fotovoltaiku, svůj zájem uspíšili, což se pak muselo podepsat na březnové poptávce. Ta byla oproti únoru zhruba o polovinu nižší,“ říká René Milota, jednatel realizační společnosti Acetex.
Stejný výkyv potvrzuje i firma Innogy. „V únoru byla poptávka nezvykle velká, v březnu poklesla. Je to dané změnou, respektive mírným snížení dotací na domácí fotovoltaický systém. Po fotovoltaickém boomu, způsobeném razantním růstem ceny elektřiny, i tento byznys přešel na obvyklý boj o každého zákazníka,“ podotýká Marek Bako, produktový manažer fotovoltaiky v Innogy. Všechny oslovené firmy se shodují, že snížení zájmu o domácí elektrárny bylo jen přechodné a pokud se vezme dlouhodobý průměr, tak zájem spíše dlouhodobě roste.
O přechodném snížení zájmu, hlavně v průběhu února, mluví i společnost Schlieger. „Důvodem byly primárně obavy ze změny podmínek v dotačním programu. V březnu se poptávka srovnala a v dubnu jsme zpátky na číslech z minulého roku,“ říká Károly Attila Juhász, marketingový ředitel ve Schliegeru. Oslovené firmy se ale shodují, že pokles zájmu byl jen krátkodobý a v současnosti spíše roste.
Elektřina už prý levnější nebude
I společnost E.ON zaznamenala, že po změně dotačních podmínek, kdy se snížila státní podpora 40 tisíc korun, přišel krátkodobý útlum poptávky. „Ke snížení dotací ale došlo z logických důvodů, kdy cena fotovoltaiky za dvanáct měsíců klesla v některých případech až o sto tisíc korun vlivem poklesu cen komponent a snížením sazby DPH. Fotovoltaika tak i s nižší dotací stojí výrazně méně než na začátku roku 2023,“ upozorňuje Ondřej Hájek, vedoucí oddělení energetických řešení pro domácnosti ve společnosti E.ON. Pokles cen elektřiny však podle něj velmi pravděpodobně dosáhl svého maxima a dál už cena padat nebude.
„Rozhodně očekáváme, že fotovoltaiku začnou řešit i ti zájemci, kteří vyčkávali vzhledem ke klesajícím cenám elektřiny. Předpokládáme tedy znovu nakopnutí poptávky a tuto stabilní úroveň si přeneseme i do delších let,“ věří Hájek. Ceny energií podle něj mohou opět růst hlavně kvůli odklonu od uhelných elektráren a větším nákladům na provoz distribuční sítě.
„Zákazníci, kteří tak pořízení FVE odkládali s nadějí, že se cena elektřiny dostane opět na úroveň před krizí, velmi pravděpodobně opět začnou o fotovoltaice uvažovat ve chvíli, kdy zjistí, že další pokles cen očekávat nelze,“ předpokládá Hájek.
David Krásenský ze společnosti Columbus Energy, která se rovněž věnuje instalacím FVE, k tomu dodává, že se sice v posledních měsících snížila cena silové elektřiny, ale distribuční poplatky se zvyšují. „Na druhou stranu ceny komponent a instalací FVE jsou stále nižší. Zatímco před dvěma lety se lidé rozhodovali částečně i z obav o ceny nebo nedostatek elektřiny, dnes se rozhodují racionálněji a s výhledem na dobu životnosti fotovoltaiky, a to ve výhledu 25 až 30 let. I při současných dotacích a současných cenách energií je návratnost investice stále velice zajímavá,“ soudí Krásenský.
Lidem vadí omezení přetoků
Zároveň se však ukazuje, že ještě více než snížení dotací o 40 tisíc korun lidem vadí i další změna platná od února, a to omezení prodeje přetoků do sítě na hranici 50 procent výkonu fotovoltaické elektrárny.
„Před nastavením tohoto nového limitu totiž fotovoltaiku instalovali i lidé s nízkou spotřebou, kteří měli ale k dispozici vhodnou střechu, jak svými rozměry, tak orientací. Počítali s tím, že díky dodávkám do sítě si přilepší, zkrátí návratnost investice a následně budou mít část roku elektřinu zdarma,“ vysvětluje Milota z Acetexu. Nově však o tuto výhodu lidé z poloviny přijdou.
Motivací k pořízení fotovoltaiky by však podle firem měl být fakt, že hodnota hardwaru oproti loňsku klesá. „Pořizovací cena je zhruba o sto tisíc korun levnější než touto dobou před rokem. FVE se tak vyplatí i po změně dotačních podmínek, která proběhla v polovině února. Podle našich výpočtů nám vychází, že návratnost takových systémů je v některých případech kratší, než byla touto dobou loni, a to právě díky klesajícím cenám hardwaru a snížení DPH na stavební práce, které férový dodavatel do své ceny promítne,“ zmiňuje Hájek.
Stejný tahák avizuje i Schlieger. I u něj jsou ceny fotovoltaických elektráren na historickém minimu. „To znamená, že koncový zákazník si u nás nyní může koupit fotovoltaiku levněji než před rokem, a to dokonce s kvalitnějšími a modernějšími komponenty,“ ujišťuje Károly Attila Juhász. Loni nabízeli základní sestavu FVE s výkonem 3,85 kWp za cenu 214 tisíc korun. Nyní se cena této konfigurace pohybuje o 37 tisíc levněji. Ke zlevnění prý dopomohl i přesun FVE do nižší sazby DPH.
„Firmy se teď doslova perou o každého zákazníka a ve snaze porazit konkurenční nabídky se uchylují k dumpingovým cenám. Zákazníci tak na tom v tuto chvíli můžou – při volbě správného dodavatele – jedině vydělat, a to navzdory o něco nižší dotační podpoře. Výhodnější ceny než teď tu totiž nebyly několik let. Ve srovnání s obdobím před třemi lety můžete dnes pořídit fotovoltaiku reálně i o čtvrtinu levněji,“ komentuje Jaroslav Šuvarský, zakladatel společnosti S-Power Energies.
Tahounem na FVE jsou nyní firmy a SVJ
Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace, říká, že zájem o fotovoltaiku ani po snížení dotace neochabuje. „Ale přesně podle ekonomických pravidel se mění sektory, ve kterých fotovoltaika začala enormně růst. Dnes se největším fotovoltaickým tahounem u realizačních firem stává průmysl a obchodní společnosti, které byly dříve na pokraji zájmu. Je zřejmé, že se cena energií již nevrátí na předchozí úroveň, a proto se průmysl nyní snaží být částečně energeticky nezávislý,“ vysvětluje Maule.
Dalším tahounem se podle něj stávají SVJ a energetická společenství. „Tam FV energie na svůj hlavní nárůst teprve čeká, ale již nyní zaznamenává rekordní nárůsty v desítkách procent,“ pozoruje Maule.
Že od loňska významně roste zájem na straně bytových domů, potvrzuje i společnost S-Power Energies. Je to díky novele vyhlášky Energetického regulačního úřadu, která otevřela nové možnosti sdílení. „Zelenou energii teď můžou obyvatelé bytových domů využívat nejen ve společných prostorách, ale nově i v jednotlivých bytech. Navíc už není nutné, aby se na pořízení elektrárny shodli všichni obyvatelé domu – čímž odpadla další velká překážka,“ vysvětluje Jaroslav Šuvarský.
Čerstvou novinkou na poli FVE jsou také instalace na střechách obecních budov – například škol, obecních úřadů, sportovních hal nebo čistíren odpadních vod. Těm se díky LEX OZE II, tedy novele energetického zákona, díky níž bude v letošním roce povoleno komunitní sdílení elektřiny, otevírají zajímavé možnosti v rámci komunit.
V budoucnu tak podle Šuvarského můžou obce díky sdílení výrazně ušetřit za energie a získat větší energetickou nezávislost. Velkou výhodou je podle jeho slov i štědře nastavené dotační financování, které u menších obcí do tří tisíc obyvatel může pokrýt až 75 procent investice.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
