Audio verze článku:

Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027. Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné. Drůbežáři si stěžují na vysoké náklady a konkurenční nevýhodu, protože v mnoha zemích k zákazu nepřistoupili.

Tuzemští drůbežáři už šestým rokem postupně předělávají své chovy nosnic. Českomoravská drůbežářská unie uvádí, že ke konci minulého roku v klecích drůbežáři chovali 52,4 procenta nosnic, jejichž vejce se v obchodech označují číslicí 3 (jde o takzvané obohacené klece neboli „euroklece“, pozn. aut.). V podlahovém chovu v halách ve voliérách žilo 45,2 procenta nosnic, ve volném výběhu necelá dvě procenta a v biochovech 0,61 procenta.

„Nutno podotknout, že snáškový cyklus trvá zhruba rok a chovatelé mají postupně naplánované přestavby, jelikož některé klecové technologie nejsou ani deset let staré,“ podotýká Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Varuje přitom, že kvůli zákazu by mohlo s chovem po roce 2027 skončit zhruba 15 procent drůbežářů.

Drůbežářům mají s přechodem pomoci dotace. Stejně jako loni chovatelé nosnic mohou žádat o finanční podporu v rámci „investic do zemědělských podniků“ Strategického plánu SZP 2023-2027. „Tyto podpory jsou pouze zlomek z celkového odhadu nákladů na přestavby, které jsou okolo šesti miliard korun,“ tvrdí Dlouhá.

Pozor na polská „podestýlková“

Drůbežáři se ale nejvíce obávají toho, že zatím nedošlo k plošnému zákazu klecových chovů nosnic v celé Evropské unii. Budou tak čelit konkurenci mnohem levnějších vajec ze zemí, kde zákaz neplatí. „Poslanci a senátoři v době schvalování zákazu nemysleli na to, že vejce z klecových chovů z okolních zemí se budou moci prodávat po roce 2026. O plošném zákazu v Evropě teprve bude rozhodovat nově zvolený Evropský parlament. A nemyslím si, že zákaz bude platit od roku 2027 jako v Česku, jelikož se to určitě nestihne,“ dodává Dlouhá.

Tuzemští velkochovatelé se na zákaz připravují. Agropodnik Hodonín spadající do holdingu Agrofert uvádí, že na plně voliérové chovy přejde v roce 2026. „Naprostou většinu našich chovů jsme převedli do režimu voliérových. V klecích tak máme jen 22 procent chovů,“ tvrdí mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Předpokládá přitom, že celková investice přesáhne 100 milionů korun, z čehož dotace pokryjí přibližně čtvrtinu.

Pramen: Českomoravská drůbežářská unie, ke konci roku 2023
Poznám, když se na mě moje slepičky usmívají, říká chovatel, který odmítá klece

Na zákaz klecových chovů se dívá skepticky i chovatel Josef Dvořák. Nosnice chová ve voliérách v halách a ve volném výběhu v mobilních kurnících, které prodává menším chovatelům. Byť klece sám nikdy nepoužíval, pro velkochovatele má pochopení.

„Je to poměrně brzký termín a pro některé bude likvidační. Ti, kteří v roce 2012 přešli na ‚euroklece‘, udělali manažerskou chybu, investovali obrovské peníze do přestavby technologií a dnes, aniž by je měli splacené, musejí přejít na další novinku,“ líčí. Největší problém spočívá podle něj v tom, že v sousedním Polsku zákaz neplatí.

„Lidi na tom budou hůř“

„Přechod na voliérový chov ještě nezačal, protože haly nestačí kapacitně, aby se to vyplatilo. V příštím roce se začne z dotace předělávat jedna hala, v důsledku čehož klesne počet nosnic. Aby se to vyplatilo, budeme muset vystavět ještě jednu halu, jinak bychom to rovnou mohli celé zavřít. Vejce zdražovat nemůžeme,“ říká jednatel firmy na Písecku, který přes počáteční sdílnost nakonec odmítl být citován. Všech 150 tisíc nosnic má podnik zatím v klecích. „Klece jsou ještě v naprostém pořádku a funkční, mohli jsme je mít ještě několik let,“ dodává.

Přechodem na voliérový chov se podle něj sice zlepší podmínky pro nosnice, ale pro lidi naopak. „Nosnice se budou pohybovat volně, takže nebudou kálet jen do trusného pásu, ale všude po hale, zároveň bude všude poletovat peří, pro zaměstnance to představuje zhoršení podmínek,“ sdělil.

Nezisková organizace Compassion in World Farming uvádí, že zákaz klecových chovů má už čtyři roky Rakousko, Německo ho zavede od roku 2026 a belgické Valonsko v roce 2028. Francie zakázala budovat nové klecové chovy od roku 2018. Na Slovensku platí dohoda mezi vládou a drůbežáři, že do roku 2030 chov nosnic v klecích skončí.

Aktivisté protestovali za lepší podmínky chovaných kuřat, drůbežáři zvažují právní kroky

Evropský zákaz je v nedohlednu

Některé řetězce se zavázaly, že klecová vejce přestanou prodávat již od roku 2025. Jako první mezinárodní řetězec je vyřadila ze své nabídky rakouská Billa. V následujících letech chce omezit vejce pocházející z klecových chovů také ve výrobcích svých privátních značek. Vajíčka z klecových chovů nemají v nabídce ani online supermarkety Rohlík a Košík.

V Lidlu ke kompletnímu zrušení prodeje klecových vajec dojde údajně nejpozději do konce roku 2025. „Cíle ohledně bezklecových vajec je nutné dosahovat postupně tak, aby bylo možné nadále pokrývat poptávku našich zákazníků a nabízet jim zároveň nejnižší možnou cenu na trhu,“ sdělila mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková. Řetězec odebírá podle ní vejce z drtivé většiny od českých dodavatelů a v případě potřeby je doplňuje vejci ze zahraničí.

Tesco zatím sortiment kompletně nezměnilo. „Aktuálně běžně nabízíme prakticky pouze neklecová vejce pouze v rámci vybraných promocí a následných výprodejů, ještě máme k dispozici i vejce klecová, a to převážně ve velkých baleních,“ říká komunikační manažerka Iva Pavlousková.

Lobbistka Romana Šonková, která je tuzemskou zástupkyní organizace Compassion in World Farming, tvrdí, že by tempo přechodu mohlo být rychlejší. Hodně si přitom slibuje od evropských dotací na změny technologií. Zákaz všech klecových chovů v Evropské unii se organizaci ale zatím prosadit nepodařilo. „Bohužel Česká republika, zejména ministerstvo zemědělství, za celoevropský zákaz nebojuje, a neplní tak II. bod Usnesení Senátu ze 23. listopadu 2020. K větší aktivitě ji zatím nepřiměly ani petice a další akce příznivců zákazu klecí v rámci naší kampaně Konec doby klecové,“ říká Šonková.

Kohouty čeká smrt

„Vaječný“ průmysl nachází uplatnění jen pro samičky. Kohouti se proto po vylíhnutí ve většině případů usmrcují. Ke změně asi nedojde brzo. „Usmrcování kohoutů je brutální praxe vaječného průmyslu. Obě používané metody – macerace (rozdrcení zaživa) a usmrcení plynem – jsou v Evropské unii legální. Existují už ale metody rozeznání pohlaví ve vejci, což umožní Unii do budoucna plošné usmrcování kohoutků ukončit,“ říká Romana Šonková z Compassion in World Farming.
Drůbežáři jsou proti. „Rozhodně profesně nejsme pro, aby tato legislativa, která platí pouze v Německu, platila u nás. „Chovy mají většinou smlouvy se záchrannými stanicemi a zoo, zkoušejí kohoutky vykrmovat, a pokud je utrácejí, tak na bázi oxidu uhličitého nestandardní kusy, stejně tak v líhních masné drůbeže,“ tvrdí Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Podle ní by byl nákup přístroje rozeznávajícího pohlaví ekonomicky velmi náročný, zejména pro menší líhně.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.