Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
„Na celkovém obratu českých subjektů z biopotravin má vývoz v posledních letech zhruba 37procentní podíl,“ uvádí Andrea Hrabalová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Podle posledních dostupných dat z roku 2020 se z Česka vyvezly biopotraviny v hodnotě 3,43 miliardy korun.
„V České republice v tuto chvíli není dostatečně robustní trh s biopotravinami, který by byl schopen absorbovat veškerou domácí bioprodukci,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Některých potravin je v bio kvalitě naopak na trhu nedostatek. Zejména jde o zeleninu, ovoce, vejce či drůbeží maso.
„Právě tyto komodity jsou kvůli malému trhu dost drahé. A pokud je farma produkuje, hledá si nejlepší ekonomickou cestu a tou je často export,“ uvádí Hrabalová. O bio brambory či jablka by na českém trhu zájem byl, ovšem většina produkce se vyváží kvůli vyšší kupní ceně. Naopak u potravin, jako je mouka, hovězí maso či mléko, je bioprodukce pro český trh dostatečná. Poptávka je totiž zatím velmi malá.
Někteří tuzemští výrobci produkují tolik biopotravin, že to převyšuje možnosti uplatnění na českém trhu. Solex Agro třeba vyváží mražené bio ovoce, společnost Sonnentor bylinky a čaje, firma Racio exportuje pufované chlebíčky a společnost Probio různé druhy mouky. „V těchto případech je export nutnou podmínkou rozvoje firem,“ vysvětluje Hrabalová.
Rozdíl v ceně se postupně stírá
Průměrná roční útrata za biopotraviny v Evropské unii činí 102 eur na osobu, tedy asi 2400 korun. V Česku je to 22 eur, asi 520 korun. Přibližně 65 procent populace v tuzemsku biopotraviny vůbec nenakupuje. Přesto loni Češi za biopotraviny zaplatili bezmála šest miliard korun.
I proto se biopotraviny na zkonzumovaném jídle podílely před dvěma lety pouze ze 1,77 procenta. V rámci EU se podíl na celkové spotřebě potravin odhaduje na pět procent. Trh s biopotravinami nicméně rychle roste. „V roce 2019 se meziroční růst poptávky pohyboval na úrovni 30 procent a i v dalším období vykazoval meziroční růst přibližně 14 procent,“ uvádí Bílý.
„Nejčastější bariérou je cena, případně omezený sortiment či špatná dostupnost prodejen nabízejících biopotraviny. Někteří zákazníci navíc nevidí rozdíl mezi bio a konvenční produkcí, nechtějí měnit zažité nákupní návyky, nebo je problematika biopotravin nezajímá či certifikaci bio nedůvěřují,“ vysvětluje Bílý.
S růstem cen potravin se cenový rozdíl mezi bio produkcí a běžnou nabídkou spíše stírá. „Ekologičtí producenti v prvovýrobě nejsou závislí na umělých hnojivech a pesticidech, jejichž cena za poslední rok výrazně narostla, a to se projevuje na nižším dopadu nárůstu cen jejich produkce a z ní zpracovaných biopotravin,“ vysvětluje Bílý.
I přes menší závislost ekologických zemědělců na vstupech ale podle Hrabalové ke zdražení biopotravin dojde. Na rozdíl od běžných potravin se však nepředpokládá skokový nárůst, spíše mírnější navýšení ceny. „Otázkou není výše ceny, ale rozdíl mezi stejnými komoditami. A pokud konvenční jsou a budou levné, protože nezahrnují externality, bude spotřebitel stále váhat,“ dodává Hrabalová.
Vozí se káva, čaj a dětská výživa
Bezmála 50 procent biopotravin na českém trhu je z dovozu. Jedná se převážně o potraviny, které se zde neprodukují, jako je koření, káva nebo čaj. „Dovážejí se ale i biopotraviny běžné denní spotřeby, především hotové pokrmy, včetně dětské výživy a potravinové doplňky,“ uvádí Bílý.
Necelou třetinu dovozu tvoří ovoce a zelenina ze západní a jižní Evropy. Ze třetích zemí se nejvíce dováží třtinový cukr z Indie a Argentiny, lněný olej z Kazachstánu a Ruska a mražené ovoce z Ukrajiny. Dovážejí se ale také bio jablka, mrkev nebo víno. „Podíl domácích bio výrobků je spíše větší a dovoz se soustředí opravdu na to, čeho máme nedostatek,“ říká Hrabalová.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
