Martinovi Dlouhému loni v říjnu zazvonil telefon. Když ho zvedl, nevěřil vlastním uším. Hlas na druhé straně mu sdělil, že byl náhodně vybrán, aby jel diskutovat do Bruselu, jaká opatření by měla Evropská unie zavést pro omezení plýtvání potravinami.
S náhodně vybranými Čechy mluvily Ekonews v Bruselu o uplynulém víkendu, kdy se zhruba 150 lidí z Unie účastnilo Evropského občanského panelu. Ten patří k prvním akcím, jejichž prostřednictvím chce Evropská komise vyvolat zájem běžných občanů o evropskou politiku. Lidé ze všech 27 zemí jsou náhodně vybráni na základě telefonátů. Vzorek přitom splňuje určitá kritéria ohledně věku, vzdělání či místa bydliště, aby se k otázkám mohli vyjádřit lidé ze všech vrstev společnosti.
„Samozřejmě jsem si myslel, že je to nějaká legrace. Byl to šok,“ popisuje Martin Dlouhý, který žije v Mladé Boleslavi. O dva měsíce později odletěl spolu s dalšími čtyřmi Čechy do Bruselu.
Skupinka Čechů byla různorodá, od mladších ročníků po starší, z různých krajů republiky a různých povolání. Nikdo nebyl expert na danou problematiku. Výzvou byla pro některé z nich i cesta do Bruselu bez znalosti cizího jazyka, let letadlem a čekání na to, až je někdo vyzvedne. V celé partě lidí však převládalo nadšení. V Bruselu strávili dva víkendy, které jim zaplatila Evropská komise. Jedna debata probíhala online.
Poprvé se občané z celé Evropy viděli loni v prosinci. „Tam jsme se všichni seznámili a pak nás rozdělili do pracovních skupin,“ popsal Jakub Kyselka z Prahy. Každá pracovní skupina měla přijít s návrhem na řešení konkrétního tématu. Například jak omezit plýtvání jídla v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci, ve školách i v domácnostech, jak zajistit, aby bylo k dispozici více lokálních surovin a podobně.
„Hlavně abyste tam něco vybojovali“
K dispozici měli názory expertů, kteří je s problematikou k danému tématu seznámili. „I tak pro nás bylo někdy těžké pochopit, co jednotliví aktéři potřebují,“ uvedla Michaela Slámová z Liberecka, která byla v pracovní skupině, jež řešila plýtvání v rámci celého dodavatelského řetězce. Během jednání se potkali například se šéfy firem, jako je Danone či síť prodejen Coop. Ti jim popisovali, jaké jsou v otázce nakládání s odpadem jejich problémy.
Podle Dlouhého se ukázalo, že Češi nejsou ve vyhazování jídla zdaleka největší hříšníci v Unii. „Naopak mám pocit, že jsme v mnoha ohledech napřed. Ale je to o selském rozumu. Když jsme lidem z ostatních zemí říkali, že ze starého chleba děláme třeba topinky nebo zavařujeme ovoce, spousta z nich to neznala,“ krčil rameny.
Evropská komise chce zvát náhodně vybrané občany k debatě o evropské legislativě pravidelně. Slibuje si od toho mimo jiné to, že se lidé budou o politiku více zajímat. To se podle reakcí české party zatím daří. „Když jsme viděli závěrečná doporučení, říkali jsme si Vždyť to je naše prácea měli jsme z toho dobrý pocit,“ popisuje Dlouhý. Bylo zajímavé i debatovat v místech, kde se schází Evropská komise a vznikají zákony.
Maria Kudílková žijící na Vysočině se dokonce šla před posledním setkáním přeptat do obchodu, jak tam nakládají s neprodanými potravinami. „Udělala jsem si takový osobní průzkum a o svátcích jsem došla do Lidlu, abych se zeptala, jak řeší plýtvání potravinami oni. Zajímalo mě to,“ vysvětluje s tím, že rodina jí při cestách fandila. „Hlavně, abyste tam něco vybojovali, říkala mi dcera s vnučkama,“ popisuje.
Občané Unie budou jezdit do Bruselu častěji
Závěrečná část Evropského občanského panelu na téma potravinového odpadu se konala v Bruselu o uplynulém víkendu. Výsledkem je seznam 23 doporučení, která dostane Evropská komise. O doporučení se bude dále diskutovat v rámci evropské platformy zabývající se plýtváním jídla, která sdružuje členské státy a stakeholdery, tedy účastníky celého řetěze od zemědělců přes výrobce až po obchodníky (EU Platform on Food Losses and Food Waste).
Mezi návrhy občanů patří opatření zaměřená třeba na větší lokálnost produkce a prodeje potravin. Ta by měla zahrnovat mimo jiné větší podporu malých zemědělců a motivaci obchodníků nakupovat zboží od producentů, které mají nejblíž. Nebo aby potravinové banky či charity dostávaly neprodané zboží s větším předstihem než dnes a mohly je lépe využít.
Už nyní se připravují další dva občanské panely na téma Virtuální světy a Mobilita vzdělávání. Schéma bude opět podobné. Na 150 lidí z 27 zemí se sejde opět po dva víkendy v Bruselu a jednou online.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
