Propagátorům rostlinných náhražek mléka, sýrů či masa vadí, že jim ministerstvo zemědělství zakazuje v souladu s nařízením Evropské unie tato slova používat v názvech jejich produktů. Chtějí, aby problém přezkoumal ministr.
Pokud výrobce označí sójový nápoj jako „sójová alternativa k běžnému mléku“, uvádí tím podle ministerstva spotřebitele v omyl, že se jedná o mléčný produkt, protože v názvu použije slovo „mléko“.
Stanovisko vzniklo ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI) a Státní veterinární správou. Resort v něm odkazuje na dvě různá nařízení EU a sděluje, že označení rostlinných produktů, jako jsou „mandlové mléko“, „veganská smetana“, „rostlinná alternativa mléka“, „nemléko“, „napodobenina jogurtu“, „rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce“ nebo „netuňák“ jsou protiprávní.
Organizace ProVeg, která rostlinné náhražky živočišných bílkovin prosazuje, se hodlá obrátit na resort s žádostí, aby ministr Zdeněk Nekula stanovisko přezkoumal. „Naším cílem je předejít situaci, kdy by české společnosti uvádějící na trh inovativní výrobky byly sankcemi likvidovány a omezovala by se pestrost výrobků v prodejnách,“ říká komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.
Rozhodnutí omezí výrobce potravin, tvrdí ProVeg
Organizace ProVeg je přesvědčena, že nynější stanovisko ministerstva zemědělství má potenciál významně zasáhnout do chování výrobců potravin a omezovat jejich činnost. Nechala si proto vypracovat právnický posudek, podle něhož mohlo dojít k „porušení zásady zneužití pravomoci a správního uvážení“. Ačkoliv stanovisko ministerstva má pouze informativní charakter a nejedná se o právně závazný výklad, může být chápáno jako vyslání signálu výrobcům, jak budou dozorové orgány postupovat při kontrolách označování potravin, obává se organizace ProVeg.
„Výklad ministerstva významně ztěžuje situaci rostlinným producentům a paradoxně navíc může spotřebitele zmást. Můžeme si to představit na situaci, kdy byl někdo zvyklý používat do omáčky běžnou smetanu a nyní hledá z nejrůznějších důvodů rostlinnou alternativu. Název „rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření“ je věrohodný název, který jasně udává, jak produkt použít v kuchyni,“ vysvětluje Hemmerová.
Ani pomazánkové máslo neprošlo
Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého pouze shrnulo dosavadní přístup k úřední kontrole v oblasti možného klamání spotřebitele. Vychází v něm z platné legislativy, judikatury i stanovisek Evropské komise.
„Problematika označování mléčných výrobků je harmonizována na evropské úrovni, kdy je možné vyhrazené názvy mléčných výrobků, jako jsou mléko, máslo či jogurt, používat pouze v souvislosti s mléčnými výrobky, které splňují jasně dané parametry. Ani ‚pomazánkové máslo‘, přestože se jednalo o mléčný výrobek, nemohlo být označeno jako máslo, protože nesplňovalo potřebné procento mléčného tuku a muselo být přejmenováno,“ připomněl Bílý.
„Na trhu jsou potraviny, které si našly vlastní název a nesnaží se parazitovat na názvech historicky používaných a legislativně vyhrazených pro potraviny živočišného původu,“ dodává Bílý. Jestliže podle něj neexistuje název stanovený předpisy, má výrobce najít název obsahující popis potraviny, případně popis jejího použití, který je dostatečně přesný, aby spotřebitelům umožnil poznat skutečnou podstatu potraviny.
Soudí se dál
Organizace ProVeg považuje rozhodnutí ministerstva za problematické mimo jiné z toho důvodu, že označení „alternativní“ bylo nedávno doporučeno Krajským soudem v Ústí nad Labem jako možné názvosloví rostlinných výrobků. Loni v srpnu totiž rozhodoval o názvech produktů Soyka, přičemž posuzoval žalobu výrobce rostlinných produktů na zrušení rozhodnutí SZPI.
Inspekce nařídila výrobci přejmenovat jeho výrobky „sójová sm*tana“, „sójový jog*rt“ či „sójový kef*r“. Soud se tehdy mimo jiné vyjádřil, že označení „alternativní“ není upřesňujícím ani popisným dodatkem, který by odkazoval na rostlinný původ daného produktu, a žalobě nevyhověl.
Výrobce se odvolal a soudí se dál. K prvotní sankci navíc inspekce doměřila další pokutu za větu na boku etikety čerstvého sójového nápoje, kde se píše: „Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete.“ Celkově se teď jedná o 40 tisíc korun.
„Jsme jedni z mála, kteří se postavili na odpor. Většina výrobců se jinak smíří s nejnižší pokutou, i když je situace naprosto absurdní,“ říká majitel společnosti Michal Jeřábek. Argumentuje i podklady od výzkumné agentury Ipsos, které prý dokazují, že lidé ani jedním z názvů nebyli zmateni. Navíc je přesvědčen, že jiné členské státy problém tak nehrotí. Vzpomíná přitom na příhodu značky Rýsárna, která prý musela svůj „sýr“ s názvem „Kešu rýS“ přejmenovat na „Kešu rýs“. Inspekci vadilo velké písmeno „S“ na konci.
Nemléko je radši Optimistic
Název produktu již před dvěma lety musela změnit například společnost Nemléko. Svůj stejnojmenný produkt firma přejmenovala na Optimistic. „Tehdy nás to dramaticky nepoškodilo, ale samozřejmě je to absurdní. Zatímco anglické názvy se tolerují, u českých výrobků to vadí,“ tvrdí jednatelka společnosti Amálie Balcarová s tím, že je spíš ráda, že pravidla teď budou stejná pro všechny. Do sporu s inspekcí jít nechtěla, její tehdejší postup považuje za legitimní v kontextu evropských pravidel.
Nadnárodní potravinářský koncern Nestlé, který vlastní značku Garden Gourmet, prý s výrobci tradičních masných výrobků diskutuje a snaží se najít řešení. „Podporujeme používání názvů výrobků pro rostlinné alternativy masa, které odkazují na vzhledové vlastnosti výrobku, například ‚steak‘, ‚nugetka‘, ‚špíz‘, ‚mleté maso‘, ‚hamburger‘ nebo ‚klobása‘ za předpokladu, že jsou tyto výrobky jasně popsány jako rostlinné, vegetariánské, veganské nebo pomocí jiného podobného termínu. Tyto názvy poskytují spotřebitelům užitečné a cenné informace o tvaru, struktuře a přípravě výrobku,“ říká mluvčí tuzemského zastoupení Nestlé Tereza Skrbková.
Některá z označení se na potravinách rostlinného původu podle ní používají řadu let, aniž by bylo prokázáno, že by docházelo k matení spotřebitelů. „Neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval, že by spotřebitelé mohli být uvedeni v omyl označením ‚veganská klobása‘,“ uvádí Skrbková.
Zájem o rostlinné alternativy zvolna roste
Za názvosloví, které by obsahovalo slovo „alternativa“, se přimlouvá i organizace Rostlinně. Podle projektové koordinátorky Lujzy Demuthové je celá věc postavená na hlavu, protože na trhu už teď existují příklady, které nikdo neřeší. „Jak je možné, že třeba nevadí název ‚rybí prsty‘, i když všichni víme, že ryby prsty nemají, ale ‚nerybí prsty‘ už zřejmě vadí. Nebo o Velikonocích se prodával šunkový zajíček (vepřová šunka v krabici ve tvaru zajíčka s názvem Veselý zajíček, pozn. aut.), to si spotřebitelé také mohli myslet, že se jedná o zaječí, a ne vepřové,“ říká s nadsázkou Demuthová. Ministerstvo by podle ní nemělo podceňovat inteligenci spotřebitelů.
Nedávno prý viděla leták řetězce Kaufland a označení „rostlinný výrobek“ jí připadalo odrazující. Kaufland tak označuje například rostlinné „sýry“. „Pro spotřebitele, který si chce něco uvařit, to má nulovou výpovědní hodnotu. Navíc v zahraničí používají dál jasnější označení, takže místní firmy budou ještě v konkurenční nevýhodě,“ je přesvědčena Demuthová. Pokud by k záměně omylem došlo, vlastně by se podle ní nic nestalo, protože se jedná o potravinu, nikoli nic nebezpečného.
Eva Hemmerová soudí, že je načase, aby se ministerstvo stejně jako biu, věnovalo i podpoře potravin z alternativních proteinů. Průzkum společnosti InsightLab z minulého roku uvádí, že 70 procent Čechů si zkouší alespoň občas zpestřit jídelníček rostlinnými alternativami. Lidé prý mají největší zájem o rostlinné alternativy masa (30 %), následují alternativy mléka (22 %) a jiných mléčných produktů (17 %).
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
