Regenerativní zemědělství oslovuje čím dál více farmářů. Vedle péče o přírodu je motivuje i možnost finančně si přilepšit takzvanými uhlíkovými kredity, které získávají za šetrné hospodaření. Do Česka nyní vstupují další firmy, které jim umožní vydělat.
Pro dánskou společnost Agreena je Česko po Polsku, Maďarsku či Rumunsku šestnáctou evropskou zemí, kde působí. Podle Thomase Genta, manažera Agreeny ve Velké Británii, se výplata pro farmáře pohybuje mezi 25 až 50 eury (asi 600 až 1200 Kč) za kredit, který odpovídá tuně oxidu uhličitého uloženého do půdy.
V podobném rozmezí se pohybuje prodejní cena kreditu pro zájemce na trhu. „Doufám, že postupně se cena ustálí blíže 50 eurům,“ sdělil Gent serveru Ekonews. Z hektaru podle jeho zkušeností farmář získá v průměru půl kreditu až dva za rok.
„Trh je nicméně v počátcích a někdy trvá rok, než se kredit zobchoduje,“ doplňuje Nicole Shore manažerka externí komunikace Agreeny. Farmáři v programu si certifikát mohou ponechat, nebo ho prodat Agreeně za nižší cenu, nechtějí-li čekat.
Agreena tímto způsobem už do země pomohla zhruba 700 tisíc tun oxidu uhličitého. Aktuálně je v programu přihlášeno přes 600 tisíc hektarů obdělávané půdy pro rok 2023 a do června se mohou registrovat i čeští zájemci. Agreena uvádí, že certifikáty ověřuje akreditační společnost Det Norske Veritas. Pracuje údajně i na tom, aby získala akreditaci Verra, což je globální platforma pro udržitelné standardy.
Za hektar dostanou minimálně 720 korun
Estonská společnost eAgronom už standardy Verra.org údajně splňuje. Nedávno si pořídila „country manažera“ pro Česko Łukasze Krutaka. V tuzemsku prý projekt zatím zahrnuje 55 tisíc hektarů půdy a farmářům garantuje minimální cenu 30 eur (zhruba 720 Kč) za kredit. Zemědělci ročně uloží 0,7 tuny až tunu oxidu uhličitého na hektar
„Farmáři se v našem programu nemusejí obávat prodat nám své uhlíkové kredity. Garantujeme, že je všechny zobchodujeme,“ říká Krutak. Odkazuje přitom na spolupráci s platformou South Pole, která obchod s kredity zajišťuje ve většině zemí.
V pobaltských zemích eAgronom už řadu let prodává kredity přímo estonské bance LHV. Do konce roku 2023 má firma v plánu odstranit 500 tisíc tun CO2 z atmosféry, v roce 2024 by chtěla dosáhnout jednoho milionu tun ročně.
České hodnoty uloženého CO2 jsou vyšší
Česká společnost Carboneg má s místními farmáři už první výsledky. Za loňský rok se „jejím“ hospodářům podařilo do půdy vrátit zhruba 49 tisíc tun CO2. V Čechách a na Slovensku se do projektu zapojilo 7000 hektarů.
Podle manažerky komunikace a PR v Carbonegu Jitky Volkové se program od jiných liší – prý odstraňují oxid uhličitý z atmosféry trvale. „Provádíme půdní odběry a laboratorní analýzu vzorků. Zjišťujeme, k jaké sekvestraci uhlíku došlo po zavedení změny, odměňujeme za skutečné odstranění CO2 z atmosféry,“ říká Volková. První zapojené zemědělské podniky prý za rok uložily do půdy 24,5 tuny CO2 na hektar. „Jsme na začátku, za čísly si v tuto chvíli stojíme, přestože jsou překvapivá,“ tvrdí Volková.
Zemědělci dostávají od Carbonegu 250 korun za každou tunu CO2 odebranou z atmosféry. Za rok tak z hektaru mají přes 6000 korun. Carboneg v tuto chvíli prochází externím certifikačním procesem a zemědělcům chce brzo představit „motivační schéma“, které je bude odměňovat za provádění opatření, která prospívají životu v půdě, podpoře biodiverzity a zadržování vody v krajině.
Uhlíkové kredity nejsou totéž co emisní povolenky
Celý systém „offsetů“, do něhož patří i nákup uhlíkových kreditů z regenerativního zemědělství a který umožňuje firmám kupovat si „odpustky“, když se jim nedaří dostatečně snižovat uhlíkovou stopu, nicméně ještě potřebuje hodně doladit. Evropská komise proto loni v listopadu zveřejnila návrh nařízení, kterým ustanovuje rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku v rámci EU.
„Nařízení by mělo zajistit standardizaci fungování certifikačních schémat a garantovat kvalitu uhlíkových kreditů. Využití tohoto rámce však bude dobrovolné a řada důležitých podrobností je ponechána k dopracování v navazující prováděcí legislativě,“ napsala mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Návrh nyní projednávají členské státy v Radě EU.
Podle ministerstva je ukládání uhlíku nezbytné vnímat pouze jako doplněk ke snižování emisí a dekarbonizaci hospodářství. Nepočítá se přitom s tím, že by firmy v rámci obchodování s emisními povolenkami mohly uhlíkové kredity využít k plnění povinností daných zákony.
Návrh Komise však zatím nevyjasňuje řadu otázek. „Problémem je například značná variabilita možných aktivit k pohlcování uhlíku, od průmyslových technologických řešení přes ukládání uhlíku ve výrobcích až po uhlíkové zemědělství. Bude se také lišit riziko opětovného uvolnění uhlíku do atmosféry a podle toho musí být nastavena pravidla a požadavky na sledování a zodpovědnost za možné úniky,“ píše se ve vyjádření resortu.
Tipy, jak mohou farmáři pomáhat půdě s pomocí regenerativního zemědělství
Zapojte býložravce – zvířata a rostliny se navzájem obohacují.
Nevyrušujte – chemické i mechanické zásahy do půdy nesvědčí půdnímu životu.
Kryjte povrch – živá i odumřelá hmota chrání půdu před živly a erozí.
Míchejte druhy – čím větší počet rostlinných a živočišných druhů, tím vyšší odolnost ekosystému.
Živte půdu celý rok – rostliny živí půdu fotosyntézou přes své kořeny, ideálně po celý rok.
Vnímejte své životní prostředí – pozorování pomáhá pochopit, co bude fungovat ve vašich konkrétních podmínkách.
Zdroj: Carboneg
Kredity mohou zemědělství odpoutat od veřejných zdrojů
Podle Petra Jílka, náměstka sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na ministerstvu zemědělství, si Evropská komise od pravidel slibuje i změnu nastavení financování zemědělství. „Komise počítá se vznikem nového obchodního modelu, který by měl do zemědělství přinést prostředky ze soukromého sektoru a odpoutat je od veřejných zdrojů. Ty miliardy eur, které do zemědělství tečou, je dlouhodobě velmi obtížené obhajovat. I my na ministerstvu se na to tak díváme. Že je to příležitost pro české zemědělce, jak diverzifikovat své příjmy,“ uvedl Jílek na nedávné konferenci Živá krajina.
Pro velké korporace je nákup kreditů v rámci regenerativního zemědělství atraktivní, protože se díky němu mohou přiblížit ke svým cílům být uhlíkově neutrální. Odpůrci offsetů namítají, že to může brzdit jejich vlastní snahy inovovat. „Snižování emisí CO2 je pro nás otázkou dlouhodobé a udržitelné strategie. Již dnes hledáme cesty jejich reálného snižování a nespoléhání se na offsety. Již několik let například nakupujeme ‚zelenou‘ energii pro celou naši centrálu v Praze. Offsety považujeme spíše za doplněk, a pokud jich je potřeba využít, tak se snažíme podporovat jen ty opravdu smysluplné,“ tvrdí Milan Ruttner, který má v mobilním operátorovi O2 na starosti ESG.
Společnost McKinsey & Company odhaduje, že trh s uhlíkovými kredity by mohl v roce 2030 dosáhnout více než 50 miliard dolarů. Největší poptávka je po certifikátech na odstraňování uhlíku. Očekává se, že řešení založená na přírodě, jako je sekvestrace uhlíku v půdě, budou představovat 65 až 85 procent celkové nabídky kreditů. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů může obnova degradované zemědělské půdy celosvětově odstranit 51 gigatun oxidu uhličitého z atmosféry a zvýšit produkci potravin o 17,6 megatuny ročně.
Přínosy regenerativního zemědělství
V Česku se může uložit 0,5 až 3,6 tuny CO2 na hektar za rok.
Úspora hnojiv ve výši 50 procent může představovat úsporu 2,15 miliardy korun za rok.
Úspora pohonných hmot ve výši 25 procent může představovat úsporu 1,7 miliardy korun za rok.
Za deset let lze uspořit až 38 miliard korun.
Zdroj: Deloitte „Ekonomické výhody regenerativního zemědělství“
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
