Když chtějí vlastníci na orné půdě vysadit stromy, nejsou si někdy jisti správným postupem. Často se nejdříve zastaví na úřadě a ptají se, jestli mohou. Když mají smůlu a narazí na neznalého úředníka, dostanou pořádně studenou sprchu. Od záměru je buď zcela odradí, nebo musí zbytečně platit nesmyslné poplatky. Jak to udělat správně a neporušovat při tom předpisy?
Než začnete sázet, určitě si prověřte situaci, a zda je váš záměr v souladu s právními předpisy. Většinou vás bude čekat malé úřední kolečko, typicky stavební úřad a odbor životního prostředí, který je příslušný k ochraně zemědělského půdního fondu. Pokud se pozemek, na kterém chcete sázet, nachází v chráněné krajinné oblasti nebo v národním parku, pak se k tomu vyjadřuje ještě příslušná správa. Kromě toho doporučujeme také odbornou konzultaci s místním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aby měl váš záměr v dané lokalitě maximálně možný pozitivní dopad na přírodu.
Pokud budete stromy sázet na orné půdě, může dojít ke změně využití pozemku, protože na něm vznikne remízek, větrolam, sad nebo zatravněná plocha se stromy. Co s tím?
Máte dvě možnosti. Řešit změnu druhu pozemku už před výsadbou, nebo po výsadbě ohlásit dokončení projektu. Obě možnosti jsou legální a je jen na vás, kterou využijete. Problém je, že úředníci jsou úzce profilování a málokterý dokáže nabídnout to řešení, které je pro vás nejjednodušší, protože je mnohdy mimo jeho agendu a sám o něm neví.
Připravte si peněženku na pořádný průvan
Můžete se vydat cestou složitější a dražší. Ještě před kopnutím do země zajdete na místně příslušný úřad, nejčastěji stavební úřad, a za vydání rozhodnutí o změně využití území do výměry 5000 m² zaplatíte tisíc korun, nad 5000 m² zaplatíte tři tisíce korun. Pokud nedojde k výsadbě stromů na celém pozemku, může úřad požadovat rozdělení pozemku. Kromě nákladů na geometrický plán to obnáší další správní řízení a poplatek tisíc korun za vydání rozhodnutí o dělení pozemku.
Nejdražší je ale odvod za vynětí ze zemědělského půdního fondu, který se může pohybovat i v řádu desítek tisíc korun. Ten po vás může vyžadovat orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, pamatuje na případy, kdy se odvody za trvale odňatou půdu nestanoví.
Například v případě, kdy jde o změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím. Nebo se pozemek ze zemědělského půdního fondu vůbec nevyjímá, například větrolam je možné považovat za „technické protierozní opatření“ nebo když jsou pozemky s ovocnými stromy formou sadu či alejí stále využívány jako zemědělská půda.
V neposlední řadě pozor také na to, jak se bude jmenovat druh pozemku po změně – za tak zvané ostatní plochy zaplatíte ročně dva tisíce korun za jeden hektar, zatímco za běžnou ornou půdu nebo trvalý travní porost platíte řádově stokoruny (dle bonity půdy ve vašem katastru).
Papírová změna za 30 korun
Další možností je, že stromy vysadíte, a až poté na příslušný katastrální úřad odešlete „Ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí“ podle tohoto návodu. Zaplatíte pouze 30 korun poplatek za ověření svého podpisu. Většinu výsadeb se stromy můžete změnit na „trvalý travní porost“.
Vyhláška č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, totiž definuje trvalý travní porost jako „Pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin, a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.“
Pokud jste vysadili klasický ovocný sad, pak pozemek změňte na druh pozemku „ovocný sad“.
Pokud potřebujete poradit více, napište nám do poradny.
Článek byl publikován na blogu Živé půdy.
Martin Smetana
Martin je biolog a působí zároveň jako farmář a poradce organizace Živá půda, což je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.
Zuzana Benešová
Zuzana Benešová, vystudovaná právnička, je vedoucím projektu Živá půda, za kterým stojí Nadace Partnerství a Frank Bold. Jeho cílem je zastavit znehodnocování půdy v Česku.
