Udržitelnost, návrat ke kořenům, relaxace a možná i nuda během pandemických omezení. To jsou důvody, proč lidé zase objevují rukodělné práce. Jedním z hlavních proudů tohoto trendu je takzvaný „upcycling“, tedy přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů na nové hodnotnější věci.
Finanční úspora není hlavním motivem. Opravit nebo přešít džíny či košili dnes mnohdy stojí víc než koupit nové oblečení. A to je problém, shodují se ti, kteří se této činnosti věnují pravidelně. Patří mezi ně i Jana Pelánová z projektu Materialistic. Podle ní je hlavním důvodem, proč lidé z jejího okolí šijí, snaha o udržitelnější život. O kurzy šití, které nabízí, je prý podobný zájem jako v roce 2019, tedy „každý den plno“. Devětadevadesát procent účastníků jsou ženy.
„Já sama jsem s šitím před deseti lety začínala proto, že mi dávalo odpověď na moji snahu chovat se zodpovědně a participovat co nejméně na systému rychlé módy, který mi připadal zvrácený. Tehdy byl takový postoj exotičtější než dnes, myslím ale, že opravování a přešívání oblečení je stále velmi minoritní věc z hlediska většinové společnosti,“ uvádí Pelánová.
Trend podle ní živí i různí influenceři a obecně se mu daří díky sociálním sítím. Například na Instagramu má #upcycle něco přes šest milionů příspěvků. „Instagram pomáhá šířit hnutí ‚visible‘ a ‚invisible mending‘ (viditelné i skryté opravy, pozn. aut.) i přitažlivost ručních prací nastupující generaci, to je bez pochyb. Tento obsah na sociálních sítích opravování oblečení normalizuje a dělá z něj něco lákavého,“ myslí si, byť je trochu skeptická k tomu, kolik lidí nakonec opravdu jehlu a nit vezme do ruky.
Záplaty a zipy už prodávají i řetězce
Důležitý faktor oprav je, že věci za to musejí stát. Pokud někdo opravuje své oblečení, vyjadřuje tím podle Pelánové respekt k materiálu, zdrojům a práci někoho jiného. Dětem prý Pelánová běžně kalhoty s dírou na koleni zašije, ale nezpozorovala, že by spravované oblečení nosily ve školce i jiné děti. „Zato jsem si všimla, že Lindexu prodávají nažehlovací záplaty, a to mě naplnilo velkým optimismem,“ podotýká.
Značky rychlé módy opravdu před časem zařadily do své nabídky záplaty, nitě, nášivky i zipy. Má to tak zmíněný Lindex nebo řetězec H&M. Oblečení z některých řetězců je ale často tak nekvalitně ušité, že opravovat je nemá vůbec smysl. Blog H&M nicméně přináší desítky tipů, co vše se dá s oblečením dělat.
Marcela Janská je přesvědčena, že trend oprav brzdí především řetězce s rychlou módou. Provozuje server Žijeme minimalismem a profiluje se jako „průvodkyně laskavým minimalismem“. „Lidi dnes snadno přesvědčí levná nabídka řetězců. Potřebují vydělat, chodit do práce, opravy jsou pro ně ztráta času,“ myslí si Janská. Platí to i pro její kurzy šití, které se snaží přizpůsobit uspěchané době. „Zkracuje se doba, kdy jsou ochotni se tomu věnovat, neudrží pozornost, což musím v kurzech zohledňovat,“ říká žena, která dle svých slov pomáhá lidem udělat si pořádek ve vlastním šatníku a odolat nutkání zbytečných nákupů.
Zatím je to neuživí
Rostoucí zájem o svůj sortiment registrují prodejci galanterie, například obchody Stoklasa. Podle manažerky marketingu Hany Slípkové roste aktuálně zájem o našívací a nažehlovací záplaty. „Celkově je zájem o ruční práce veliký – ať už jde o šití, pletení, háčkování, drhání nebo vyšívání. Lidé touto formou rádi relaxují. Jaký je poměr mezi těmi, kdo si z důvodů úspor opraví oblečení, a těmi, kteří upcyklují v zájmu vznešené myšlenky udržitelnosti, se ale asi nedozvíme,“ říká Slípková. Jako jeden z trendů vidí háčkování a vyrábění z přírodního lýka. Velkým hitem je i znovuobjevená technika macramé neboli drhání, na niž lze využít nejrůznější bavlněné šňůry.
Kdo si sám nic vyrobit neumí, může si koupit hotový výrobek od četných, zatím spíše „garážových“ značek. Klára Karásková provozuje například značku Klon, která upcyklované oblečení vyrábí z různých materiálů. „Teď chystáme představit kolekci z padáků,“ uvádí žena, která hlavním povoláním pracuje u filmu jako patinérka kostýmů.
„Bohužel nás to zatím neuživí, ale je to lepší, než když jsme začali v roce 2018. To lidi ani netušili, co je upcyklace. V Česku se ale obecně lidé spíše bojí,“ říká Karásková. Vlastní prodejnu si proto zatím otevřít netroufá. „Chceme lidem ukázat, že mohou být kreativní, jít proti uniformitě řetězců s oblečením,“ dodává.
Nejen lokální, ale i etické a udržitelné
Daří se i tržištím s rukodělnými výrobky. Americké tržiště Etsy zaměřené na ručně vyráběné nebo starožitné předměty a řemeslné potřeby dosáhlo maxima v covidovém podzimu roku 2021. Tehdy se cena jeho akcie vyšplhala 290 dolarů, ale špatně si nevede ani teď. Investoři za jednu zaplatí zhruba 100 dolarů.
Nárůst uživatelů registruje i český Fler.cz. Poslední data, která má platforma k dispozici, je meziroční nárůst uživatelů mezi roky 2020 a 2021, a to o 19,5 procenta. Podle Adély Flejšarové, která Fleru zajišťuje komunikaci, se v posledních letech zvýšila nabídka lokálních materiálů a výroby. „Zásadní je i trvanlivost produktů a zákazníci i výrobci řeší také etické a ekologické aspekty produktů,“ tvrdí Flejšarová.
Upcyklované produkty jsou v nabídce Fleru od jeho založení v roce 2008 a je o ně podle jejích slov trvalý zájem. „V posledních letech výrobci ve velkém ustoupili od umělých materiálů a u profesionálních tvůrců – tedy těch, kteří se tvorbou živí – už je najdete zcela minimálně,“ dodává.
Standardní opravování oděvů jako formu podnikání naopak vzdala Martina Novotná, která provozovala Strojovnu v pražských Vršovicích. „Dennodenně jsem musela s lidmi diskutovat, proč oprava stojí, kolik stojí. Přitom moje sazba byla úplně minimální. Lidi za to nejsou ochotní platit, raději si koupí nové,“ říká. Nadále ovšem nabízí kurzy šití, které většina navštěvuje kvůli relaxaci nebo snaze vzkřísit činnost, které se věnovaly jejich babičky. „Lidem jde hlavně o seberealizaci a odreagování. Hodně to vyhledávají kancelářské profese,“ říká Novotná.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
