Vyčerpanost zemědělské půdy, stejně jako průmyslové zpracování snižují výživovou hodnotu potravin, takže se nám na talíř dostávají nutričně chudá jídla. Některé vitaminy a minerály je proto dobré doplňovat pravidelně, nebo alespoň v určitých obdobích. Spotřebitelé dnes mají na výběr i mezi čistě přírodními doplňky. I u nich je ale potřeba hledět na kvalitu.
Podle Michala Kočího zakladatele startupu Trime se dnes bez výživových doplňků neobejdeme. Trh suplementů je ale plný syntetických výrobků s pochybnou kvalitou. Kočí je přesvědčen, že našemu zdraví neprospívají, a proto vstoupil do segmentu s prémiovými přírodními suplementy. Vedle původu surovin a technologických postupů při výrobě klade důraz i na obaly a snaží se, aby měly co nejmenší uhlíkovou stopu.
K vitaminům a doplňkům si došel přes vlastní zdravotní problémy. Tak se poznal i s dalším spoluzakladatel Trime výživovým poradcem Jakubem Přibylem. „Nejde o to, jestli se bavíme o potravinách nebo suplementech. Naše planeta vše vymyslela dokonale, a jakmile se do věcí míchá člověk a různě je ‚ohýbá‘, tak to dopadá špatně,“ myslí si mladý podnikatel.
„Pokud se nebavím o nějakém alpském horalovi, který žije na čerstvém vzduchu a jí jen primární potraviny, tak my všichni ostatní bychom suplementovat měli. Ať už v důsledku moderního života, nebo kvůli tomu, co děláme půdě, což má vliv na kvalitu a hodnotnost potravin,“ je přesvědčen zakladatel Trime.
Podle něj však konvenční, cenově dostupné a synteticky vyráběné suplementy představují riziko, zejména kvůli nekvalitním vstupním surovinám. Problémem jsou i těžké kovy, polycyklické aromatické uhlovodíky, aromatické aminy a další potenciální karcinogeny. Ačkoli jsou prokazatelně škodlivé a konzumací se v těle ukládají, česká i evropská legislativa jejich obsah, byť ve velmi omezeném množství, toleruje. Potenciálně nebezpečné látky se nevyhýbají ani dětským suplementům, například ve formě umělých ochucovadel.
Suplementy a „non toxic“ životní styl
Vzrůstající trend a zájem o doplňky stravy se samozřejmě nevyhýbá ani komunitě příznivců „non toxic“ výrobků. „Lidé, kteří se snaží následovat non toxic životní styl mají samozřejmě ve vyšší míře zájem o přírodní doplňky stravy, ale často vůbec netuší, jak by měl takový doplněk vlastně vypadat a zda je vůbec funkční. Zákulisí výroby i přírodních doplňků stravy je pro spotřebitele velká neznámá a jediné hledisko, kterým se mohou řídit, je složení na etiketě a tvrzení výrobce, což je samozřejmě téměř bez výjimky koncentrát líbivých marketingových tvrzení slibujících zázraky na počkání,“ připomíná zakladatelka spolku Svět non toxic Pavla Pavlištová.
Kdybychom podle ní netoxický přístup praktikovali opravdu nekompromisně, bylo by nejlepším řešením nepoužívat žádné doplňky stravy, protože většina z nich prošla nějakým procesem zpracování, nad kterým nemáme žádnou kontrolu. Například netušíme, zda byla surovina kontaminovaná z výroby. „Často jsou i u přírodních součástí doplňků stravy použita různá aditiva kvůli technologickým účelům, regulaci pH nebo zlepšení chuti a senzorických vlastností. Téměř většina z těchto přídatných látek je na bázi syntetiky a u mnohých jsou již popsané nežádoucí účinky,“ varuje expertka.
Dodává, že laik nemá znalosti ani prostředky, aby funkčnost a kvalitu doplňku ověřil. Velmi důležitá je proto transparentnost. Seriózní výrobce a prodejce nemá problém sdělit data k čistotě svých produktů, poskytnout analýzy, nejen bezpečnostní či registrační list.
I Pavlištová souhlasí s tím, že naše současná strava a skladba jídelníčku bohužel nejsou plnohodnotné, zejména když jsme ve velké míře zatíženi stresem, toxickou zátěží, trpíme mnohdy chronickými zdravotními potížemi nebo jsme ve fázi vyčerpání po nemoci.
Podle Pavlištové dává proto smysl v českém kontextu doplňovat omega 3 mastné kyseliny nebo kvalitní vitamin D z přírodních zdrojů v zimním období. Velmi nápomocnou pro většinu populace může být také suplementace magnesia.
„Kvalitní zdroj vitamínu C zejména v zimním období je také časté téma. My patříme k těm mnohdy neoblíbeným průkopníkům čistě přírodní suplementace, i když je pochopitelně jednodušší koupit si lacinou syntetickou formu než se orientovat na výrobky z celých bio plodů. My se ale snažíme vést naše sledující v doporučeních tak, aby to ve finále byly dobře investované peníze,“ uzavírá s tím, že suroviny, které nejsou pěstovány v ekologickém režimu, jsou běžně ošetřovány pesticidy a ty pochopitelně pak v reziduích zůstávají i v doplňku.
Čechům důležité vitaminy chybí
Kočí spolu s Přibylem stavějí portfolio Trime především na tom, co chybí středoevropským spotřebitelům. Během pandemie se tak do popředí zájmu dostal například vitamin D. V Trime jej nezískávají z ovčího lanolinu, což je konvenční zdroj, ale z řas.
Další diskutované jsou omega 3 mastné kyseliny, respektive podíl omega 3 a omega 6 v lidském organismu. Zatímco těch druhých má průměrný Středoevropan nadbytek, do těla se dostávají například prostřednictvím slunečnicového oleje, prvních máme pomálu. V Česku je problém ještě větší kvůli naprosto nedostačující konzumaci ryb. Podle zprávy organizace Compassion in World Farming (CIWF) by měli Češi jíst víc než dvakrát tolik co nyní (jíme v průměru 12 g denně na osobu, oproti 164 g ostatního masa, pozn.aut.).
Dle Kočího je však omyl myslet si, že správné omega 3 mastné kyseliny lze získat konzumací lososa chovaného na farmě nebo obecně ryb z běžných sádek. „Profil mastných kyselin u lososa z farmy vám bude ubližovat. Zkráceně řečeno, je jak vykrmený vepř,“ věří. Zdravé jsou proto podle něj jedině divoce žijící nedokrmované ryby s certifikátem (MSC, ASC, i když ani ty negarantují welfare ryb, jak říká CIWF, pozn. aut.), například „keta losos“.
Vlastní laboratoř nemá, využívá služeb externích výroben, nicméně nad rámec běžných postupů si nechává dělat toxikologické rozbory jednotlivých přísad. „Celkem obvykle se v dodávkách z Asie nachází jedovatý ethil oxid, což je látka, kterou se čistí třeba kontejnery, kapsle s Číny ji v sobě běžně mají. Proto z Číny nic nebereme, ale i u evropských producentů si necháme dělat rozbory,“ říká Kočí s tím, že už se mnohokrát vyplatily.
V Trime se také snaží minimalizovat obalové materiály. Společnost si tak nechala zhotovit LCA (life cycle assessment – posuzování životního cyklu, pozn. aut.) na plastové dózy a skleněné flakony do kterých plní svoje produkty. Kočí si díky tomu ověřil, že mnohdy zatracované plasty nemusejí být až tak špatné a připomněl méně známou skutečnost, že uhlíková stopa skla vychází hůře, pokud není sklo znovu využíváno a plněno a že hodně záleží na velikosti balení. Čím větší, tím menší stopa.
Děti ať jedí „duhu“
Vedle Trime se v Česku prodejem přírodních suplementů zabývá například e-shop Terrapotheka, který doporučují i v knize Svět non toxic, jež vyšla v loňském roce, autorky Pavla Pavlištová a Katarína Hrivňáková.
Podle zakladatelky e-shopu Terrapotheka Karolíny Zdenkové se trh „přírodních“ doplňků už hodně nasycuje a pro spotřebitele je velmi složité rozklíčovat, co je přírodní a co už ne. Sama má prý hranici opravdu vysoko, ale někdy se řešením „na pomezí“ nevyhne ani ona.
„Třeba B komplex máme z naklíčené pohanky, která klíčila ve vodě s vitaminy B. I v tomto případě se tedy mohu ptát, jestli je to přírodní, nebo ne. Protože i když se pak už jen usuší a nadrtí, tak k nějakému zásahu člověka v procesu došlo,“ říká s tím, že takové kompromisy je někdy nutné dělat, protože alternativy nejsou smysluplné ani z hlediska ekonomiky ani dostupnosti. „Třeba sušená játra v kapslích jsou naprosto přírodní, ale zase nemůžeme říci, že se jedná o B komplex, protože tam některá béčka schází ve významném množství,“ dodává. Podobně vysvětluje, že u konzumace ryze přírodního oleje z tresčích jater, který obsahuje vitamin D, A a omega 3, nelze říci, že by pokryl potřebnou dávku vitaminu D.
Je proto potřeba zohledňovat, jak lidé žijí a co jedí, což je velmi individuální. Osobně se vyhýbá plošným radám, ale myslí si, že by lidé v Česku opravdu měli doplňovat alespoň hořčík. Poptávka po přírodních vitaminech se podle ní mění v průběhu roku, nicméně mezi jejími zákazníky převažují ti, co poptávají omega 3, vitamin D, probiotika a hořčík. Úskalí přírodních suplementů prý spočívá v tom, že nemohou být tolik koncentrované jako jejich syntetičtí bratři. Těm by se ale, pokud člověk nemá specifické zdravotní problémy, raději vyhnula.
„Nerada udílím obecné rady, když přesně neznám zákazníkův životní styl. Někdy mohou být děti nemocnější v důsledku chybějícího vitaminu C, ale může za tím být i zinek. Ani z rozboru krve vše nepoznáte. Můžete mít třeba nízkou hladinu vitaminu D, ale může to způsobovat nízké množství hořčíku,“ říká s tím, že i proto by pro děti doporučovala především pestrou stravu, „jíst duhu“, protože je přesvědčená, že tu nic nenahradí.
Podle statistik společnosti Grand View Research měl evropský trh s potravinovými doplňky v roce 2021 hodnotu 62 miliard dolarů. Pro rok 2022 odhadovala společnost sumu přesahující 65 miliard.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
