Vládou představený konsolidační balíček přesouvá všechny nápoje do zvýšené sazby DPH. Živočišné mléko získalo výjimku, rostlinné alternativy nikoli, a jejich konzumenty tak může čekat zdražení. Organizace ProVeg namítá, že může jít o diskriminaci na základě zdravotních indispozic, protože ve společnosti je čím dál rozšířenější intolerance laktózy.
Mléko i jeho rostlinné alternativy byly dosud ve stejné snížené 15procentní sazbě DPH. Nově by měly být rostlinné alternativy stejně jako ostatní nápoje přesunuty do 21procentní sazby DPH, zatímco živočišné mléko bude v nové snížené sazbě činící 12 procent.
„Ačkoliv lze chápat důvody vedoucí k úsporným opatřením a rozhodnutí více zdanit například limonády s vysokým obsahem cukru, domníváme se, že rostlinné alternativy mléka, plnící v jídelníčku mnoha osob stejnou funkci jako mléko, by měly být zdaněny spravedlivě, stejnou měrou,“ uvedla Eva Hemmerová, komunikační manažerka organizace ProVeg Česko, která hájí zájmy rostlinného segmentu.
Podle Hammerové jsou rostlinná mléka již dnes v České republice znevýhodněna nepříznivým nastavením dotací, což je jeden z důvodů, proč jsou také stále výrazně dražší, a tedy i méně dostupné. „Je nepřijatelné, aby osoby, které nemohou či nechtějí pít živočišné mléko, byly diskriminovány,“ dodává Hemmerová.
S laktózovou intolerancí, tedy nesnášenlivostí mléčného cukru laktózy, se dle ProVeg potýká zhruba 20 procent evropské populace. Trápí je příznaky jako bolest břicha, nadýmání a křeče. A ani bezlaktózové živočišné mléko nemusí být řešením pro každého. V případě alergie na mléčnou bílkovinu kasein se člověk musí vyhýbat konzumaci mléka všech druhů zvířat, včetně produktů z mléka vyrobených.
Vyšší zdanění alternativ živočišného mléka také dle rostlinných zastánců a ekologů podkopává snahy o vyšší udržitelnost v oblasti stravování, protože rostlinná mléka mají nižší dopad na životní prostředí jak z pohledu spotřeby vody, tak emisí, které jsou u kravského mléka trojnásobné v porovnání se sójovým, což uvádí například platforma Our World in Data.
Boj o názvy
Michal Jeřábek, výrobce sójových produktů v bio kvalitě pod značkou Soyka, chystaným balíčkem překvapen není. „Je to podpásovka, pokud to tak nakonec dopadne. V situaci, kdy jsou živočišná mléka plošně dotačně podporována z daní nás všech a distribuována třeba i ve školách, je to další nefér znevýhodnění pro rostlinné alternativy. Pokračuje se tím v trendu, kdy jsou živočišní výrobci protěžováni,“ je přesvědčen.
Dodává, že problém je i názvosloví, kdy úřady potírají jakoukoli zmínku o mléku a tím matou většinu spotřebitelů. „Dokud bude snaha mléčné alternativy označovat jako ‚nápoje‘, tak lidem ani nemusí dojít, že se automaticky nejedná o přeslazený, sycený nápoj, ale že je to skutečně ‚jen‘ rostlinná alternativa mléka a pro někoho to může být zdravotní otázka. Ostatně v rodině jsme to měli podobně a byla to i jedna z motivací, proč jsme začali sójové produkty (mléčné alternativy) vyrábět,“ vysvětluje Jeřábek.
Krajský soud v Ústí nad Labem nedávno rozhodl, že Soyka může mít na obalu svého rostlinného nápoje napsáno „Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete“. Tato drobným písmem napsaná věta je na výrobku doplněna ještě informativním textem, který uvádí, že produkt představuje „sójovou alternativu mléka“.
Problémem je spíš cukr
Lektor Martin Jelínek, který organizuje výživové kurzy ATAC, je toho názoru, že přínosy živočišného mléka se v dnešním kontextu zbytečně zveličují, nicméně nemyslí si, že by lidé s různými zdravotními problémy neměli z čeho vybírat.
„Dlouhodobě se z politicko ekonomických důvodů tlačí populace k tomu, aby každodenně i několikrát denně konzumovala mléčné výrobky. Zpravidla se argumentuje tím, že se jedná o zdroj kvalitních bílkovin a že mléčné výrobky jsou nejbohatším zdrojem vápníku – tyto nutriční faktory jsou součástí prevence před řídnutím kostí a u dětské populace se cílí na správný vývoj kosterního aparátu. Až na výjimky ale populace netrpí nedostatkem bílkovin a v podstatě ani vápníku, protože mléčné výrobky jako zdroje důležitých živin konzumujeme v průměru v dostatečném množství,“ je přesvědčen expert.
A dodává, že žijeme v době, pro kterou je typický přebytek a v důsledku toho ve vztahu ke konzumaci mléčných výrobků narůstá spotřeba soli, třeba ze sýrů, a spotřeba cukru, který se vyskytuje i v jogurtech či jiných zakysaných mléčných výrobcích. „Není úplně v pořádku, když takové potraviny konzumujete dvakrát až třikrát denně,“ zdůrazňuje.
Přesto si myslí, že lidé s laktózovou intolerancí, kterých může být opravdu až zmíněných 20 procent, nemusejí vždy sahat po rostlinné variantě, ale mohou si vybrat z velkého množství bezlaktózových produktů. „Problém s kaseinem mají jen nižší jednotky procent. Čili by to byla diskriminace pro zoufalou menšinu,“ dodává k další výtce rostlinného „tábora“.
„Naše populace trpí nutriční negramotností, a pak se tu argumentuje věcmi, které ne vždy odpovídají skutečnosti. A i když kvalita alternativ v podobě rostlinných mlék roste, pořád nemají šanci nahradit jedna ku jedné klasický mléčný výrobek,“ shrnuje s tím, že zdaňovat obecně potraviny s vyšším obsahem cukru by byla nejlepší cesta.
V „limonádové dani“, jak ji nazývají v ProVeg, nicméně množství cukru roli nehraje. Neslazené sójové mléko s podobným obsahem bílkovin, vápníku či vitamínů jako kravské mléko, tak bude zdaněno stejnou mírou, jako slazené limonády nebo čokoládová mléka.
Proti jsou i některé úřady
Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů zatím připomínkovala řada institucí včetně ministerstev. Proti zvýšení DPH u alternativ se vymezily resorty místního rozvoje a zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví svou připomínku, která je založena v systému oDok, považuje za zásadní a požaduje zachovat DPH u rostlinného mléka ve snížené sazbě daně, respektive alespoň dosavadní výši DPH u této položky nezvyšovat. Podobnou připomínku do systému vložilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Kabinet by se měl návrhem zabývat ve druhé polovině června. Balíček má být účinný od 1. ledna příštího roku.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
