Zájem o instalaci fotovoltaických elektráren trhá rekordy, distribuční společnosti zájemce někdy i odmítají. Žadatelům stojí v cestě k vlastní elektrárně spekulanti a zastaralá distribuční síť. Na trhu navíc není dost odborníků, popisovali situaci experti na sedmém ročníku Solární konference.
Přes 9,3 tisíce fotovoltaických elektráren se podle dat Solární asociace připojilo do sítě v roce 2021. Loni jich bylo 33,8 tisíce a jejich výkon dosáhl 289 megawattů. A letos se opět očekává rekord. Společnost ČEZ Prodej za prvních pět měsíců letošního roku provedla 2 100 instalací, což je více než 50procentní nárůst v porovnání se stejným obdobím loni.
V ČEZ přijali za celý loňský rok přes 70 tisíc žádostí o připojení výroben. Nejčastěji šlo o mikrozdroje do deseti kW připojované na hladině nízkého napětí. Konkurenční německá společnost EG.D v březnu evidovala meziroční nárůst žádostí o 430 procent. Distributor očekává, že počet žádostí se ustálí na zhruba tří tisících měsíčně.
Nebývalý boom přináší ale i problémy. Na konferenci o nich hovořil například ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Vyskytují se potíže s připojením, na trhu je pro instalace nedostatek lidí, takže je i problém s jejich kvalitou. Chybějí také pravidla pro akumulaci,“ uvedl Krčmář. Připomněl, že fotovoltaiky vznikají převážně na střechách rodinných domů střední třídy, v bytových domech naopak instalace pokulhávají i kvůli opožděnému schvalování zákonů.
Firmy navíc mohou narazit na vlastní možnosti. Příkladem je společnost Malina Group, která od zákazníků vybrala zálohy převyšující miliardu korun, ale instalací provedla zlomek. Dnes je v insolvenci a zákazníci nevědí, zda se investovaných peněz dočkají.
Návratnost investice do elektrárny brzdí síť
Podle Tomáše Kadlece, generálního ředitele ČEZ Prodej, začínají být zákazníci po řadě negativních zkušeností s nespolehlivými dodavateli opatrnější a nechtějí platit vysoké zálohy za instalace předem. „ČEZ Prodej proto nově vyžaduje při podpisu smlouvy desetiprocentní zálohu oproti obvyklým 40 až 50 procentům,“ říká Kadlec. ČEZ podle něj také zrychluje proces instalace, kterou ve většině případů zvládá do čtyř měsíců.
Další komplikací je stav distribuční sítě. Na Solární konferenci přitom zaznívaly především hlasy na obranu distribučních společností. Členka Rady Energetického regulačního úřadu Martina Krčová sdělila, že na situaci zčásti vyvolanou energetickou krizí v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu se nešlo připravit dopředu.
Ne všichni z oboru ale souhlasí. „Nepřipravenost distribučních sítí mimo jiné zapříčinilo špatné plánování a špatná prozíravost, že i v Česku jednou nastane boom fotovoltaiky tak jako v okolních zemích,“ je přesvědčen Petr Částek, člen představenstva Columbus Energy. Problémy s připojením do sítě se podle něj odrážejí zejména na návratnosti investic do pořízené fotovoltaiky.
Jednoznačně nejvýhodněji se aktuálně jeví co největší množství vyrobené elektřiny rovnou spotřebovat, což je pro domácnosti zásadní změna. „Doteď jsme byli zvyklí využívat výhodný noční proud. Nově si členové domácnosti musejí zvyknout na to, že se vyplatí pouštět myčku, pračku, sušičku a další spotřebiče během dne, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíce energie. Stejně tak je možné dům odpoledne vytopit a přes noc nechat teplotu pozvolna klesat,“ radí Částek.
Zamítnutých žádostí bylo necelých šest procent
Jednatel společnosti Acetex René Milota na konferenci zastupoval firmy, které elektrárny instalují. Část zákazníků podle něj s přetoky do sítě počítá a jsou i důvodem, proč mají o vlastní elektrárnu zájem. „Jakmile přijde zamítavé stanovisko, tak v polovině případů odstupují od smlouvy a dílo vůbec nerealizují,“ uvedl s tím, že taková situace ohrožuje instalační firmy.
Podle mluvčí Skupiny ČEZ Soni Holingerové ale situace není tak dramatická. Loni bylo celkově zamítnuto 5,8 procenta žádostí, z nichž většina byla špatně podaná nebo duplicitní. Na hladině nízkého napětí bylo zamítnuto necelého půl procenta podaných žádostí.
Holingerová upozornila, že „přebudování“ distribučních sítí není jednoduchá záležitost. Je nutné zajistit buď výměnu stávajících vedení a kabelů za ty s větším průřezem, nebo zahustit síť výstavbou nových tras a umístěním dalších trafostanic.
„Na každou takovou akci musí být zpracována projektová dokumentace. Její součástí musí být souhlasy vlastníků pozemků, dotčených orgánů státní správy i správců inženýrských sítí a vyjádření vlastníků pozemních komunikací. Komplikovaná je především majetkoprávní rovina. Vzhledem k tomu, že v zastavěných částech obcí a měst umísťujeme zařízení ‚do země‘, není jednoduché zajistit koordinaci prací s ostatními správci sítí,“ líčí Holingerová potíže distributora, který pokrývá dvě třetiny území Česka.
Ministerstvo se zaměří na spekulanty
ČEZ do modernizace a rozvoje distribuční sítě loni investoval přes 15 miliard korun. „Letos jsme pro rychlejší připojení zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren, vyčlenili 6,5 miliardy pro úpravy a posílení sítí,“ říká Holingerová.
Podle vedoucího rozvoje a akvizic společnosti EG.D Libora Koláře je situace z pohledu jeho společnosti nejkritičtější na jižní Moravě. „Například Sokolnice a Otrokovice mají srovnatelné výkony jako dva bloky jaderné elektrárny, takže hrozí vyčerpání technických možností pro připojování výroben v jednotlivých lokalitách,“ tvrdí Kolář, jehož společnost obsluhuje i jižní Čechy. EG.D přišla na jaře s mapou připojitelnosti, kde si zájemci mohou ověřit možnosti sítě v jejich okolí.
Výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Tomáš Buzrla ocenil, že rozvoj distribuční soustavy podpoří různé dotační programy. Aktuálně má například ministerstvo průmyslu vypsanou výzvu na rozvoj inteligentních sítí podporujících zapojení obnovitelných zdrojů energie do distribučních soustav. „Další podobné se připravují. S podporou rozšíření sítí pro lepší integraci obnovitelných zdrojů se počítá například v Modernizačním fondu,“ říká Buzrla.
Potřebu vypořádat se s množstvím spekulantů, kteří blokují kapacity seriózním zájemcům například v systému žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám, na konferenci zdůraznil i ministr životního prostředí Petr Hladík. Slíbil, že během letní „odstávky“ programu se na pochybné žádosti resort zaměří.
Firmy si stěžují na byrokracii
Problémy s připojením k síti dopadají i na firmy. S negativním stanoviskem se setkal například šéf společnosti Emco Martin Jahoda, když se zajímal o možnost zvětšit výkon solárních panelů. „Díky instalaci FVE panelů na střeše výrobní haly pokrýváme 20 procent naší celoroční spotřeby elektrické energie. Rádi bychom instalaci rozšířili, a pokryli tak 40 procent spotřeby, ale obdrželi jsme zamítavé stanovisko ze strany ČEZ distribuce, protože v naší lokalitě (Lovosice) je dle jejich vyjádření vyčerpaná kapacita distribuční soustavy,“ říká Jahoda.
Peripetie líčí rovněž přepravce GLS, který s dodavatelem vedl půl roku „bezvýsledná jednání“ o výkupu přebytků. „Po několikaměsíční anabázi jsme měli vyřízená všechna povolení a uzavřenu smlouvu s EG.D o připojení k síti. I když bylo všechno technicky a právně připraveno, nemohli jsme kvůli stávající legislativně sami přetoky prodat některé ze sousedících firem a museli jsme čekat, až se některý z licencovaných prodejců uvolí námi vyrobenou energii přenášenou sítí EG.D přeprodat. Teprve po Novém roce se nám podařilo uzavřít smlouvu s firmou Digital Energy a od února (11 měsíců od technického dokončení FVE a půl roku od vyřízení všech formalit) dodávat přetoky do rozvodné sítě,“ popisuje Pavel Včela, ředitel GLS Česká republika.
„Poté, co jsme uzavřeli smlouvu o výkupu energií, nás Celní úřad upozornil na další absurdní povinnost. A to že musíme z energie, kterou jsme sami spotřebovali přímo z panelů v našem areálu, zaplatit daň z elektřiny,“ shrnuje Včela. Zprovoznění jednoduché elektrárny proto považuje za „krystalickou ukázku“ přebujelosti byrokratického aparátu státu.
Poslanci mají velké zpoždění
Celý sektor se potýká hlavně zpožděním v oblasti legislativy. To brání jak rozvoji komunitní energetiky, tak velkým investicím. „Technologie a trh předbíhají zákony, byznys cítí, že nám ujíždí vlak, věci se dějí trochu ‚punk‘ a pro firmy a investory tedy chybí jasný směr,“ řekl na Solární konferenci Blahoslav Němeček z poradenské a auditorské společnosti EY.
Například evropská směrnice z roku 2019, která reaguje na problematiku přetoků a práv zákazníků, měla být do českého právního řádu transponována už v lednu 2021, ale doposud není. „My se tady zadrháváme na fungování energetických společenství v rámci RED II (Renewable Energy Directive), ale Evropa už se blíží RED III, která stanovuje úplně nové požadavky,“ varoval.
Stejně jako další účastníci konference i Němeček připomněl důležitost vyřešení problematiky ukládání energie. „Výkon v létě už nemá kam odtéci, záporné ceny jsou i kvůli vysoké kapacitě okolních zemí na denním pořádku. Velkým instalacím hrozí, že jim banky na nulovou cenu elektřiny nepůjčí,“ uvedl Němeček.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
