Primární zdroje a suroviny se stávají vzácným zbožím. Evropská unie proto apeluje na posílení lepšího hospodaření. Zasadit se o to chce i ministr životního prostředí Petr Hladík, který se snaží na výrobky z recyklátu prosadit nižší sazbu daně z přidané hodnoty.
Jak Hladík uvedl minulý týden ve středu na konferenci Fórum udržitelného rozvoje, je třeba zajistit, aby se firmám vyplatilo vyrábět z druhotných surovin. „A to buď snížením jejich daňové náročnosti, anebo zvýšením daňového zatížení primárních surovin. To jsou dvě cesty, my půjdeme asi nějakou kombinací obou,“ uvedl.
Hladík na konferenci prohlásil, že při koaličních jednáních o ozdravném balíčku chtěl prosadit, aby výrobky z druhotných surovin „nad nějakou míru recyklace“ byly v nižší sazbě DPH, tedy v 12procentní. Základní sazba má být 21 procent.
„Ale narazili jsme na to, že pravidla EU to neumožňují,“ dodal. Tento týden chce proto na Radě ministrů zkusit výrobky s podílem recyklátu do nižší sazby DPH prosadit. Zároveň podle něj stát reálně uvažuje o vyšším zdanění primárních plastů.
Musíme těžit vzácné kovy
Tyto dva směry pro podporu snížení materiálové náročnosti ekonomik vyšly i jako závěr z rozsáhlé studie OECD mapující možnosti snížení spotřeby primárních materiálů. Z dat vyplývá, že v Evropě spotřebováváme více surovin, než kolik se jich vyprodukuje.
Přes tři čtvrtiny kovů a dvě třetiny fosilních paliv pochází z třetích zemí, zatímco produkce fosilních paliv v Evropě rychle klesá. Globálně bude v roce 2030 k uspokojení potřeb lidí zapotřebí zdrojů ze dvou planet.
„Pro zelenou tranzici budeme potřebovat vzácné kovy, ale my je nemusíme dovážet ze zemí nedemokratických, problematických. Máme mnoho vzácných kovů v zemích EU, ale nevyužíváme je,“ dodal Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj už se objevují firmy, a to i české, které je dokážou šetrně těžit.
Lepší zákon na veřejné zakázky
Jednou z pák, kterou stát má, aby docílil vyššího používání výrobků z recyklátu, je zákon o veřejných zakázkách. Podle něj by už dnes měli dát veřejní zadavatelé přednost nákupu zboží a služeb podle takzvaného „zeleného zadávání“ neboli preferovat výrobky a služby s nižšími dopady na životní prostředí.
„V zákoně to je, v praxi se to i děje, ale neděje se to v té míře, v které by to bylo žádoucí,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Fluxa. Zadavatelem zakázek přitom není jen stát, ale i kraje a obce, kterých je přes šest tisíc.
Paragraf vybízející k environmentálnímu zadávání je poměrně obecný. „Vede to k tomu, že zadavatelé se toho bojí, kontrolní orgány to nemohou kontrolovat, používá se to velmi málo,“ dodal Fluxa s tím, že ministerstvo připravuje zpřesnění.
Stát rovněž zveřejní konkrétní akční plán, který se má věnovat jednotlivým segmentům, ať již je to stavebnictví, IT, úklid nebo nákup potravin. „Je třeba, aby zadavatelé věděli, co si v zadávacích dokumentacích mohou dovolit a co kontrolní orgány mohou kontrolovat,“ dodal.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
