Možnost získat finance z programů na podporu obnovy krajiny se letos výrazně ztížila. Bál jsem se, že změna nebude možná, ale české úřady zareagovaly překvapivě rychle. Další kroky, které snad ušetří daně při budování remízků, jsou navíc plánovány od příštího roku.
Před půl rokem jsem psal (zde a zde) o své pracovní zkušenosti z Chorvatska. To, co u nás trvá strašně dlouho (dny, týdny, měsíce), Chorvati umí zprocesovat v řádu minut, hodin, maximálně několika dnů.
Programy na podporu obnovy krajiny (jako Program obnovy přirozených funkcí krajiny POPFK a Program na podporu krajiny PPK) jsou oblíbené a dlouhodobě financují realizaci nejrůznějších krajinotvorných opatření v Česku. Administruje je Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Jejich výhodnou je minimální administrativní zatížení žadatele, takže projekt na protierozní zatravnění nebo výsadbu stromů zvládne napsat podle jednoduchého manuálu úplně každý. A pokud něco udělá špatně nebo projekt není dost dobrý, zaměstnanci agentury ochotně pomohou projekt vylepšit a nedostatky opravit. Po realizaci projekt zkontrolují, a pokud je vše v pořádku, vyplatí peníze. Vše je rychlé a jednoduché. Žádné složité papírování.
Letos do toho funkčního systému někdo hodil vidle. A to hned dvakrát.
Program obnovy přirozených funkcí krajiny byl doposud financován státním rozpočtem. Od letošního roku začal být financován z evropských peněz, a aby nedocházelo k nedovolené podpoře, byli z okruhu možných žadatelů vyloučeni zemědělci a projekty realizované na pozemcích ve vlastnictví zemědělců. Jenomže tímto se neskutečně zúžil okruh žadatelů, protože kdo jiný než zemědělci pracují s krajinou a pečují o ni.
Když jsem se o tomto problému bavil se zaměstnancem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, sám neskrýval své rozčarování, neboť jim samým to zkomplikovalo realizaci mnoha důležitých ochranářských projektů, které měli se zemědělci dopředu domluvené. Vyjádřil přesvědčení, že se to bude muset opravit. Kéž by, pomyslel jsem si. Velké šance jsem tomu nedával. Pokud vůbec ke změně dojde, tak letos už určitě ne, možná příští rok.
Jaké příjemné bylo překvapení, když AOPK ČR před měsícem slavnostně oznámila, že zemědělci mohou znovu žádat o dotace z programu POPFK a projekty mohou být realizovány i na jejich pozemcích.
To ale nebyl jediný problém. Do poradny Živé půdy začali psát vlastníci pozemků, kteří chtěli žádat o dotaci z programu POPFK, ale museli pro zatravnění orné půdy nebo výsadbu stromů na orné půdě dokládat „vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu“ (ZPF). Je to sice zcela zbytečný papír, ale budiž.
Jenomže na odboru ochrany ZPF sedí ti „zlí úředníci“, které nikdo nemá rád. Pokud jste někdy tyto úředníky žádali o vyjádření k povolení na stavbu čehokoliv (kůlny, rodinného domu) nebo něco jiného, nejspíš víte, o čem mluvím. Pokud prostě narazíte na neschopného úředníka, pak vybavení vyjádření k výsadbě pár stromů nebo stavbě kůlny může být stejně náročné jako získání stavebního povolení pro výstavbu nového bloku jaderné elektrárny.
Fakt nekecám – jeden taký případ jsem řešil před třemi lety hned po příchodu do Nadace Partnerství. Vlastník půl hektaru orné půdy na jižní Moravě chtěl svůj pozemek zatravnit a vysadit na něm menší remízek. Úředník z odboru ochrany ZPF mu dal několik papírů A4 s požadavky, které pro vydání souhlasu s projektem musí předložit. Poradil jsem mu takou právní kličku, díky které se nakonec úředníkovi vyhnul obloukem.
Když máte „štěstí“, jako bonus můžete vyfasovat vyčíslení poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu v řádu desítek až stovek tisíc korun. A to i v případech, kde se vynětí ze ZPF ze zákona vůbec nedělá. Psali jsme o tom v článku Stromy, orná půda a zemědělský půdní fond. Co na to úředníci?, kde najdete také návod, jak se vyhnout zbytečnému střetu s potenciálně problémovým úředníkem.
Jenomže si představte, že se na nás obrátil i jeden zoufalý rozumný úředník z odboru ochrany ZPF, že vůbec nechápe, proč má poskytnout vyjádření z hlediska zájmů ochrany ZPF kvůli výsadbě extenzivního ovocného sadu, který má dle jeho názoru jednoznačně pozitivní přínos ve srovnání se stávajícím stavem (nekonečná polní monokultura). Že vůbec neví, o čem POPFK je, nemá čas to studovat, takže vlastně ani neví, co by měl k tomu napsat. Vysvětlil jsem mu to a shodli jsme se na tom, že je to pro něho zcela zbytečná práce a pro žadatele zcela zbytečný opruz.
Kéž by to takto vnímali všichni úředníci. Například v Moravskoslezském kraji to hyperaktivní úředník vzal přesně z opačného konce. Takže to málem vypadalo, že administrativní kolečko osvícený vlastník, který chtěl zlepšit stav své půdy pomocí výsadby větrolamu, prostě nezvládne.
Upozornil jsem na tento nešvar kolegy v Nadaci Partnerství a odpoledne jsme poslali AOPK ČR do Prahy podnět k redukci zbytečného papírování u POPFK, které žadatelům komplikuje přístup k financím na realizaci opatření velice prospěšných v krajině. Ještě tentýž den pozdě večer, přesně za 8 hodin a 3 minuty, přišla z Prahy odpověď:
„…je to skutečně bezdůvodné, nevím, z čeho to vyplynulo, každopádně to vypustíme.
Pokud je to ve výzvě, bude to rychlé a uděláme to sami modifikací výzvy příští týden. Pokud je to opřené o dokumentaci, připravíme podklad pro změnu a pošleme MŽP.
Jsem rád, když můžeme jakoukoli přílohu odbourat.
Pokud se Vám něco dalšího v nastavení nebude zdát rozumné, opět se ozvěte. Ne vždy se vše podaří včas odchytit.
Díky moc za upozornění na zbytný papír!“
Týden uběhl a z Prahy přišla oficiální odpověď:
„Děkujeme za zaslanou připomínku k povinnosti dokládat vyjádření orgánu ochrany ZPF k žádostem o dotaci na zatravnění nebo výsadbu na orné půdě z PPK B či NPO – POPFK.
Pro zjednodušení administrativy nebudeme nadále vyžadovat vyjádření orgánu ZPF k žádostem.
V příručce budeme pouze informovat žadatele o potřebě o toto vyjádření orgán ochrany ZPF požádat vždy tam, kde je to relevantní.
Úprava příručky pro žadatele u běžící výzvy NPO – POPFK bude v nejbližší době zveřejněna na webu.“
Perfektní!
Ale to není všechno. Další pozitivní změna je na obzoru:
Z odpovědi jsem se mimochodem dozvěděl, že u evidence ekologicky významných prvků je připravována aktualizace stávajících předpisů ke zjednodušení přístupů, která by měla proběhnout v roce 2024.
To je skvělá správa, protože už několik let kudy chodím, upozorňuji na to, že systém evidence ekologicky významných prvků je špatně nastavený. Registrací například remízků do této evidence lze docílit osvobození pozemku pod remízkem od placení daně z nemovitosti, což by měla být motivace pro vlastníky i zemědělce o takové krajinné prvky pečovat a aktivně je vytvářet.
Bohužel, většina remízků z byrokratických důvodů na registraci ekologicky významného prvku nikdy nedosáhne. Podmínky jsou nastaveny nelogicky. Remízek musí být na pozemku (nebo alespoň k němu přímo přiléhat), který je evidovaný ve Veřejném registru půdy (LPIS). V něm se registrují zemědělské pozemky (pole, louky, sady) pro účely výplaty zemědělských dotací. Pokud je remízek sice hned vedle pole, ale oddělen polní cestou, už není možné ho registrovat za ekologicky významný prvek, protože polní cestu nelze v LPIS-u zaevidovat jako zemědělský pozemek a remízek tak přímo nesousedí se zemědělským pozemkem registrovaným v LPIS-u.
Problém nastává taky pokud je remízek uprostřed pole nebo louky, která není zaevidována v LPIS-u, třeba proto, že vlastník nepobírá zemědělské dotace a tudíž nemá potřebu jej zaevidovat. Bylo by žádoucí změnit pravidla pro registraci ekologicky významných prvků a nepodmiňovat ji nedůvodně složitými podmínkami. Jsem zvědavý, co se od příštího roku v tomto směru změní.
Když se k nemožnosti registraci remízku za ekologicky významný prvek přidá ještě úzce profilovaný úředník z katastrálního, pozemkového nebo jiného úřadu, který nezná širší souvislosti, končí to tak, že vlastník remízku za něj na dani z nemovitosti zaplatí ročně dva tisíce korun na hektar, zatímco za běžnou ornou půdu nebo trvalý travní porost platí řádově stokoruny.
Proto jsem velice rád, že mohu pracovat v Nadaci Partnerství, kde moje připomínky padají na úrodnou půdu a můžeme společně měnit svět k lepšímu. A mám velkou radost, že změny k lepšímu probíhají tak rychle. Stejně rychle jako v Chorvatsku. Kéž by takto fungovaly všechny české instituce.
Martin Smetana
Martin je biolog a působí zároveň jako farmář a poradce organizace Živá půda, což je projekt neziskových organizací Nadace Partnerství a Frank Bold. Živá půda pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji, zemědělcům pomáhá hospodařit lépe a udržitelně.
