Funkčnost podzemní stěny, která má bránit odtékání vody z českého území do polského dolu Turów, brzy zhodnotí experti ministerstva životního prostředí. Kritici uvádějí, že podzemní vody na české straně nadále ubývá, a obávají se, že experti budou vycházet jen z údajů naměřených v Polsku.
Spory mezi Českem a Polskem ohledně povrchového dolu Turów, který se nachází asi dvacet kilometrů severozápadně od Liberce, měla vyřešit dohoda, již uzavřely vlády obou zemí počátkem loňského února. Součástí bylo roční monitorování podzemní těsnicí stěny, která má zamezit dalšímu úbytku podzemní vody na české straně. Termín sledování účinků stěny vyprší 30. června.
Poté budou funkčnost polských opatření posuzovat odborníci pověření ministerstvem životního prostředí. Iniciativa Společně pro vodu a další kritici se však obávají, že pověření experti budou vycházet jen z údajů od polské strany. V souvislosti s měřením totiž ministerstvo životního prostředí i Česká geologická služba hovoří především o čtyřech monitorovacích vrtech, které ukazují, jaká je hladina vody přímo u těsnicí stěny v Polsku.
Pro dopady na české podzemní vody podle kritiků není podstatné, co se děje ve vrtech u stěny na polském území, ale jak ubývá nebo přibývá voda ve vrtu v obci Uhelná, který slouží jako zdroj pitné vody pro široké okolí. Podle poslední zveřejněné zprávy České geologické služby ze začátku letošního března jsou přitom hladiny podzemní vody v hlubších kolektorech v oblasti na „historicky nejnižší úrovni“.
Pokud má stěna zamýšlenou funkci naplňovat, je podle iniciativy nutné, aby součástí vyhodnocení bylo posouzení dopadů na podzemní vody v Česku. „Zásadní je zjistit, zda hladina stále klesá,“ shodují se neziskové organizace a místní aktivisté.
„Ekologická újma na českém životním prostředí“
Podzemní těsnicí stěna se nachází vedle dolu Turów, tři kilometry od obce Uhelná, která je součástí Hrádku nad Nisou. I proto jsou pro české obce podle některých expertů naměřené údaje nepodstatné. „Z dosavadních měření poskytnutých ministerstvem životního prostředí a Českou geologickou službou je zřejmé, že trend ve vývoji hladiny podzemních vod pozorovaný na vrtech situovaných na nátokové (jihozápadní) straně těsnicí stěny se liší od vývoje hladiny ve vrtech na českém území. Předložená dokumentace vývoje hladiny na polském území je pro adekvátní zhodnocení funkce těsnicí stěny nedostatečná – dostupný je jen vývoj hladiny z vrtů v těsné blízkosti stěny, a to při nízké četnosti měření. Dostupné údaje o vývoji hladiny podzemních vod ve vrtech v okolí obce Uhelná na uspokojivou funkci dokončené těsnicí stěny neukazují,“ říká hydrogeolog Adam Říčka z brněnské Masarykovy univerzity. Za posledních pět dekád klesla podle něj hladina podzemních vod v Uhelné o 20 metrů.
Právnička expertní skupiny Frank Bold Petra Kalenská si myslí, že je velmi nešťastné, že podle mezistátní dohody mají vrty vedle podzemní stěny rozhodovat o určení její funkčnosti. „Je naprosto stěžejní rozlišovat mezi funkčností podzemní stěny tak, jak je popsaná v dohodě, a skutečnou funkčností preventivního opatření vzhledem k ochraně české podzemní vody. Zdá se to možná jako slovíčkaření, ale rozdíl je obrovský, protože zakrývá velkou ekologickou újmu na českém životním prostředí,“ upozorňuje Kalenská.
Místní chtějí všechny informace
Zástupce Sousedského spolku Uhelná Milan Starec říká, že pro místní se situace po podepsání česko-polské dohody spíše zhoršila. Chybějí například informace o stavu hladiny v jímacím vrtu v Uhelné. „Polsko propagací těsnicí clony úspěšně odvedlo pozornost od pravé podstaty problému a máme silný dojem, že české úřady jednají spíše v zájmu těžební společnosti PGE než v zájmu České republiky a našeho životního prostředí,“ tvrdí Starec. „Vůbec nevím, jestli zítra či za měsíc ještě poteče voda z kohoutku,“ obává se.
Podle iniciativy Společně pro vodu má nyní resort životního prostředí zveřejnit veškeré informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów. A zároveň požadovat prodloužení stěny či omezení těžby na základě úbytku vody na českém území, zejména ve vrtu v Uhelné.
Ministerstvo by také po polské straně mělo požadovat, aby rozhodnutí EIA (vyhodnocení vlivu na životní prostředí, pozn. aut.) skutečně odpovídalo dopadům dolu na české území. Tedy aby byl vytvořen aktuální hydrogeologický model a podle něho navržena preventivní a nápravná opatření omezující ekologickou újmu v podobě odtoku české podzemní vody. Iniciativa navíc po ministerstvu žádá, aby oznámilo Evropské komisi, že na území Česka došlo k ekologické újmě, která má původ v Polsku.
Miliarda korun kompenzací
Na konci dubna oznámil resort životního prostředí ustanovení expertní skupiny, která má ověřit funkčnost podzemní stěny. K věci by se měla vyjádřit již brzy. „Stavme debatu na faktech a datech. (…) Všechna aktuální data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana čtvrtletně, stejně tak má k dispozici i data historická. Z těchto dat bude pracovní skupina vycházet,“ napsala mluvčí ministerstva Lucie Ješátková. Pokud se prokáže, že stěna dostatečně netěsní a propouští vodu, smlouva podle Ješátkové počítá s úpravou.
Na základě dohody dostal Liberecký kraj 35 milionů eur – v přepočtu 840 milionů korun – na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, deset milionů eur získalo ministerstvo životního prostředí na financování monitoringu dopadů těžby. Liberecký kraj také rozjel Fond malých projektů. Starec je ale skeptický. Podle něj se bude stavba vodovodu vzhledem k majetkovým vypořádáním táhnout roky, takže se lokalita mezitím může ocitnout bez vody.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
