Po tuzemských silnicích jezdí 16 tisíc elektromobilů, přičemž tři čtvrtiny z nich jsou firemní. Přibývají ovšem druhým nejpomalejším tempem v Evropské unii. Letos trochu víc začínají pomáhat prodeje ojetých aut na elektřinu.
Škoda, nebo Tesla – taková byla nejčastější volba zákazníka, který si v tuzemsku přišel v letošním prvním pololetí do showroomu pro nové auto jezdící výhradně na elektřinu (bateriový elektromobil, BEV). Dohromady se prodaly do konce června téměř tři tisíce elektromobilů, z nichž téměř osm set vyrobila americká značka Elona Muska a přes pět set jich vzniklo v Mladé Boleslavi.
I když se celkové prodeje elektrických aut oproti prvnímu pololetí loňského roku zvýšily o tisícovku, podle Centra dopravního výzkumu Česko za průměrem Evropské unie o tři až čtyři roky zaostává. Zatímco v tuzemsku se elektromobily podílejí na celkových prodejích osobních vozů ze 2,6 procenta, v Unii byly na podobné úrovni v roce 2019. Nyní činí jejich podíl přes 12 procent.
Hůře než Česko je na tempu přírůstku nových elektromobilů na silnicích v EU jenom Slovensko, jak upozorňuje Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce zřízená ministerstvem dopravy.
Podle nedávné studie poradenské společnosti PwC téměř každé druhé auto prodané v prvním čtvrtletí letošního roku na deseti nejvyspělejších evropských trzích mělo čistě elektrický nebo hybridní pohon. Z celkových 2,56 milionu registrací poháněla elektřina zcela nebo částečně 1,23 milionu vozů, tedy 48 procent. Nových čistě elektrických aut přibylo v prvním čtvrtletí 362 tisíc, meziročně o čtvrtinu víc.
Způsob, jak snížit uhlíkovou stopu
Důvodů, proč Česko kulhá za zbytkem Unie, je víc. Zájem zákazníků omezuje hlavně vyšší cena, kterou v řadě zemí mírní finanční pobídky, úlevy na daních a další formy podpory. Minusem je i nedostatečná síť veřejných dobíječek. Infrastruktura se sice rozvíjí, ale v porovnání se západní Evropou stále výrazně zaostává. V Česku bylo ke konci prvního čtvrtletí 3 650 veřejných dobíjecích bodů, v Nizozemsku jich je 129 tisíc.
Prodeje táhnou zatím firmy, které v rámci svého „zelenání“ obměňují své vozové parky a auta se spalovacími motory nahrazují elektromobily. Je to totiž jedna z cest, jak firmy mohou snížit svou uhlíkovou stopu – ať už kvůli vlastní ohleduplnosti, investorům, obchodním partnerů nebo zákazníkům.
Právě s ohledem na své dekarbonizační cíle se před několika lety rozhodla vozový park postupně elektrifikovat Moneta Money Bank. Během uplynulých pěti let snížila přímé emise oxidu uhličitého o více než 81 procent, zčásti i díky přechodu na elektromobily, kterými každý rok nahradí část konvenčních vozů. V současné době tvoří podíl 132 elektromobilů ve firemní flotile 61,4 procenta.
Firmy mají pomoci elektrifikaci
Podle Pavla Štefka z poradenské společnosti PwC se tyto firmy postupně stanou tahounem trhu s ojetými elektromobily, jakmile začnou obměňovat své elektrické vozové parky. Ostatně již nyní patří tři čtvrtiny ze zhruba 16 tisíc elektromobilů jezdících v tuzemsku firemním zákazníkům.
Tlačit na firmy hodlá i Evropská unie. Předseda výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Pascal Canfin již počátkem tohoto roku avizoval, že hodlá usilovat o to, aby evropské společnosti musely od roku 2030 nakupovat do svých flotil pouze vozy na elektřinu.
Zatím nicméně tuzemský trh s elektrickými ojetinami představuje něco málo přes tisícovku aut ročně. Loni bylo v Česku registrováno 5 075 elektromobilů, přičemž asi 1,3 tisíce z nich tvořily ojetiny, jak vyplývá z dat Centra dopravního výzkumu. Nejčastěji se přitom dovážejí ze západní Evropy. „Hlavně z Německa, kde máme speciálně vyškolené týmy i speciální diagnostiku, která dokáže zjistit zdraví baterie, což je základní parametr ovlivňující použitelnost elektromobilu,“ říká Jan Dědek, specialista na elektromobily největší tuzemské sítě autobazarů AAA Auto.
Ojetý elektromobil za 900 tisíc
AAA Auto má aktuálně na svých stránkách v nabídce necelých 90 elektromobilů. Podle nedávné analýzy firmy roste nabídka elektromobilů z druhé ruky každoročně přibližně o 30 procent. Stáří vozů v nabídce je průměrně 2,3 roku s průměrným nájezdem 25 tisíc kilometrů a cenou kolem 890 tisíc korun. „Na konci dubna jsme prodali tolik elektromobilů jako za celý loňský rok,“ uvádí Dědek.
Zájem o elektromobily podle něj roste z několika důvodů. „Řada lidí si například v rámci Nové zelené úsporám pořídila fotovoltaiku a k ní wall box, protože se to zkrátka vyplatilo. Začátkem jara a léta, když měli dostatek elektřiny, pravděpodobně došli k tomu, že by její přebytek z fotovoltaiky mohli využít právě na dobíjení elektromobilu,“ míní Dědek.
Evropská unie má ambiciózní plány v oblasti klimatické neutrality, které chce dosáhnout do roku 2050, a dekarbonizace dopravy, jež tvoří 20 procent všech emisí, hraje v tomto plánu podstatnou roli. Studie PwC předpovídá, že za pět let se počet elektrických a hybridních aut ve světě více než zdvojnásobí. V roce 2028 by tak na světě mělo jezdit 64,4 milionu aut s bateriovým nebo hybridním pohonem oproti současným 29 milionům.
Nejrychleji se přitom má rozvíjet trh čistě elektrických aut, který by mělo být 35 milionů oproti současným 11 milionům. Prodeje elektroaut tak podle studie již brzy překonají prodeje hybridů, kterých by za pět let mělo jezdit 23 milionů.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
