Na firemním jednání, v oficiálních dokumentech i v médiích se to dnes hemží pojmy a zkratkami, které je někdy těžké rozklíčovat.
Přinášíme proto základní přehled těch klíčových a nejčastěji používaných pojmů, pro přehlednost řazených abecedně.
Effort sharing regulation
Tato regulace Evropské unie stanovuje závazné cíle na snižování emisí pro jednotlivé členské státy. Týká se sektorů, které nejsou zatím zahrnuty v systému emisních povolenek, tedy jako je nyní doprava, zemědělství, odpadové hospodářství či budovy. Právě silniční doprava a budovy se ale budou od roku 2027 přesouvat pod systém emisních povolenek EU ETS (viz níže).
ESG
Dnes široce užívaná zkratka ESG znamená zjednodušeně řečeno přístup v investování, kdy jsou při rozhodování, kam investovat a kam ne, brány v úvahy faktory environmentální, sociální a ty týkající se řízení firmy. O nich mají firmy reportovat ve svých nefinančních reportech, do budoucna pro určitou část společností povinných (viz níže pod pojmem CSRD). Pod E by měly být údaje například o uhlíkové stopě či spotřebě elektřiny, pod S například informace, jak jsou zajištěny férové mzdy a rovná práva pro všechny, a pod G jak kvalitně je firma řízena, tedy jaké má například antikorupční politiky.
EU ETS
Jde o evropský systém obchodování s emisemi skleníkových plynů, který slouží k regulaci a postupnému snižování emisí skleníkových plynů vypouštěných vybranými společnostmi v EU. Jde hlavně o fosilní elektrárny, rafinérie, koksovny, železárny či cementárny. Tyto provozy si povinně nakupují emisní povolenky na objem emisí skleníkových plynů, které produkují.
EU každoročně uvolní určité množství povolenek, které tyto firmy draží a směňují, aby byly schopné pokrýt svoji produkci skleníkových plynů. Toto množství se neustále snižuje a má firmy motivovat k přechodu na čistější technologie. Bezplatné vydávání povolenek pro průmysl má skončit do roku 2034. Nově budou od roku 2027 pod tento systém spadat i emise z vytápění budov a silniční dopravy.
Fit for 55
Balíček opatření navazuje na Green Deal, kdy si EU stanovila na cestě ke klimatické neutralitě průběžný cíl, že dosáhne do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Fit for 55 obsahuje opatření, jak k tomuto cíli dospět, a nástroje jako emisní povolenky či CBAM (uhlíkové vyrovnání na hranicích – čili uhlíkové clo na importované produkty, tj. zpoplatnění během produkce, skladování a přepravy vypuštěného uhlíku).
Green Deal
Tak zvaná Zelená dohoda pro Evropu byla navržena v roce 2019 a o rok později přijata členskými státy EU. Jde o strategii, jak dospět do roku 2050 ke klimatické neutralitě. V roce 2021 vstoupil v platnost Evropský klimatický plán, který Green Deal učinil právně závazným.
Kjótský protokol
Mezinárodní dohoda byla sjednaná v roce 1997 v japonském Kjótu. Původně patřilo mezi signatáře 83 zemí, které se zavázaly snižovat emise CO2. Spojené státy ji ale nakonec nepodepsaly a Kanada odstoupila. Dohoda se tak stala nefunkční a emise skleníkových plynů v průběhu let dále narůstaly.
Klimatická a uhlíková neutralita
Jde o stav, kdy je množství emisí dané firmy či státu vypouštěné do atmosféry stejně velké jako to z ní odstraňované či přímo zachycované. Uhlíkově neutrální, v angličtině net-zero carbon, není úplně totožný výraz pro klimaticky neutrální, ale bývá často zaměňován. Klimatická neutralita se týká správně všech skleníkových plynů, uhlíková pouze CO2. V laickém pojetí bývají ovšem oba pojmy zaměňovány.
Dosáhnout uhlíkové neutrality je nutné hlavně sadou opatření na snížení emisí, jejich odstraňování je zatím na minimální úrovni. Technologie na odstraňování uhlíku z atmosféry nejsou zatím rozvinuté.
Pařížská dohoda
Byla podepsaná v Paříži v roce 2015 téměř dvěma stovkami zemí na COP 21, tedy v pořadí 21. mezivládní konferenci členských států OSN věnované klimatické změně. Státy se zavázaly udržet nárůst globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročil 1,5 stupně. Zároveň stanovuje, že členské státy si mají stanovit národní závazky a také je dodržovat. Dohodnut byl i proces kontroly.
Velká debata se vedla o právní závaznosti a vymahatelnosti, nakonec zvítězil kompromis, kdy je Pařížská dohoda podle většiny právních expertů celkově závazná jako mezinárodní smlouva, ale neznamená to, že jsou závazná všechna její ustanovení a cíle v ní obsažené. Naplňování dohody tak nadále do velké míry stojí na dobrovolných závazcích jednotlivých států, které se smlouvu rozhodly podepsat a naplňovat.
Směrnice CSRD
Zavedení směrnice o nefinančním reportingu rozšíří reportování těchto dat na větší okruh firem. Jen v Česku se dotkne zhruba tisícovky společností. Povinnost reportování bude nabíhat postupně. Od ledna roku 2024 bude platit pro největší korporace, které už nyní data zveřejňují podle nynější směrnice zvané NFRD. Velké společnosti plnící dvě ze tří kritérií (více než 250 zaměstnanců, obrat nad jednu miliardu korun (50 milionů euro) anebo aktiva nad 500 milionů korun) mají reportovat od roku 2025 a malé a střední podniky se mají připojit ještě o rok později, s možným dvouletým odkladem.
Uhlíková stopa
Termín označuje sumu vypuštěných skleníkových plynů, která se vyjadřuje většinou v CO2 ekvivalentech. Kromě oxidu uhličitého se totiž mezi skleníkové plyny počítá i metan, oxidy dusíku, složité uhlovodíky, jako například florované či chlorované uhlovodíky, tedy plyny přítomné v klimatizacích či chladničkách, a řada dalších plynů.
Vliv těchto plynů na radiační bilanci Země je třeba přepočítat na vliv CO2, aby bylo porovnatelné, jak který plyn skutečně přispívá ke změně klimatu. Uhlíková stopa se může týkat člověka, firmy ale i nějaké události, nejčastěji je ale užívána ve spojitosti s výrobky. Nejčastěji používanou normou při počítání uhlíkové stopy je tak zvaný GHG Protocol.
Uhlíkový rozpočet
Dosavadní měření ukazují, že globální oteplování je přímo úměrné koncentraci CO2 v atmosféře. Uhlíkový rozpočet si tak můžeme představit jako množství CO2, které má ještě lidstvo k dispozici a „může“ je do atmosféry vypustit, abychom se udrželi pod hranicí oteplení 1,5 či 2 stupně Celsia. Důležitým doplňkem uhlíkového rozpočtu jsou historické emise, tedy ty emise, které už jednotlivé státy v minulosti vyčerpaly. Historicky nejvyšší emise mají Spojené státy, Evropská unie a Čína.
Zdrojem pro uvedené pojmy byly následující stránky a weby: Fakta o klimatu, EU, wikipedia.org, https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/152799/120406436.pdf?sequence=1
Partnerem speciálu Jak na emise je společnost CO2IN.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
