K offsetům jsem skeptická. Musíme projít transformací, i když nebude levná

Pro každou firmu by bylo snažší teď dát na stůl peníze, nakoupit offsety a říct: „Hurá, jsme (uhlíkově) neutrální, pojďme to odkomunikovat, všichni nás budou milovat.“ „Ale to, co produkujeme, nezmizí. A za deset dvacet let zjistíme, že se nic nezměnilo,“ dodává Martina Šilhánová, která má v Nestlé na starosti vše kolem udržitelnosti.

Varuje proto před tím, aby společnosti využívaly offsety, jinak řečeno nakupovaly takzvané zelené kredity, kterými sníží na papíře svou uhlíkovou stopu. Nejprve je podle ní potřeba snižovat jak vlastní emise oxidu uhličitého, tak ty u dodavatelů a zákazníků, což je mnohem těžší.

„Musíme projít transformací, byť nebude snadná a ani levnější než nákup offsetů. Nebude navíc zdaleka tak rychlá, ale je to změna, která je nutná. Jako lidstvo nemáme změny rádi, ale nemáme moc velký výběr možností, co s tím udělat,“ uvádí.

Nestlé má cíl snížit do roku 2025 emise skleníkových plynů o 20 procent, do roku 2030 na polovinu a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Nyní však podle Šilhánové probíhá odklon od „labelu carbon neutrální, revize certifikací a od prohlášení ve smyslu, že offset není cesta ke snížení emisí“.

Offsety podle ní budou připadat v úvahu teprve tehdy, až společnosti vyčerpají všechny možnosti snižování emisí u sebe i v dodavatelském řetězci. Právě tam vzniká gros uhlíkové stopy společnosti Nestlé. Suroviny, které nakupuje pro výrobu potravin, představují zhruba 70 až 80 procent jejích celkových emisí CO2.

„Jde o to, jak se suroviny pěstují, zpracovávají a co jde do výroby. Je tam hodně mýtů okolo lokálnosti. Zkracování dodavatelských řetězců je důležité, ale firmy by měly nejprve sebrat data, zjistit, jaká je stopa, kde jsou nejbolestivější místa, rozhodovat se podle dat, a ne myšlenek,“ tvrdí Šilhánová.

Další důležitou oblastí jsou obaly, i když z pohledu uhlíkové stopy je to marginálie. Zákazníky je nicméně mají nejvíc na očích. Nestlé se jako všechny firmy snaží o recyklovatelnost obalů, se společností Miwa rozjelo projekt na bezobalový prodej, testovalo i přebalení tyčinek do papíru.

„Papír je snadno recyklovatelný, ale z pohledu bezpečnosti a ochrany výrobku je horší. Testované tyčince se (přebalením do papíru) zkrátila výrazně trvanlivost,“ uvádí příklad tyčinky Yes, na níž Nestlé začalo zkoušet papírový obal v roce 2019.

V podcastu se dále dozvíte:

• Jak se k udržitelnosti staví kolegové ve firmě a proč se na Martinu Šilhánovou ještě před třemi lety dívali jako na blázna
• Jaké jsou pro Nestlé zádrhele prodeje bez obalů
• Co vše řeší u obalů a jaké má nevýhody jinak snadno recyklovatelný papír

Parterem této epizody ESG podcastu je Moneta Money Bank.