Kooperativa druhým rokem podporuje obce v tom, aby adaptovaly krajinu na změnu klimatu. Kvůli majetkoprávním vztahům to ale zatím jde pomaleji, než bylo v plánu. Aktuálně největší nadějí na změnu je intenzivnější zapojení obyvatel.

Prevenční program pro odolnější krajinu jsme v Kooperativě spustili minulý rok. Chceme tak motivovat obce pojištěné u Kooperativy k tomu, aby v nezastavěné krajině začaly budovat krajinotvorné prvky, jako jsou aleje, remízky, průlehy či svejly, které pomohou zadržovat vodu v krajině, zmírnit dopady záplav i větrných erozí, podpoří biodiverzitu a celkově krajinu lépe připraví na probíhající změnu klimatu.

Za tím účelem jim z Nadace Kooperativy hradíme studii proveditelnosti a následně pomáháme se zapojováním dalších odborníků pro jednotlivé fáze procesu. Za úspěšnou realizaci pak obce odměňujeme výhodnějším pojištěním.

Program má i byznysový rozměr. S postupující změnou klimatu se budou zhoršovat výkyvy počasí. Kvůli častějšímu střídání dlouhodobého sucha a přívalových dešťů bude častěji docházet k záplavám (které na rozdíl od povodní vznikají ve volné krajině, většinou na polích, loukách či mýtinách), jež budou způsobovat škody na majetku. Naším záměrem proto bylo podpořit prevenci v ohrožených obcích.

Nedostatek obecních pozemků

Už když program vznikal, bylo nám jasné, že majetkoprávní vztahy budou velkým oříškem. Navázali jsme proto spolupráci se spolkem Voda, lidé, krajina, který se ve svých studiích proveditelnosti snaží maximálně využívat pozemky ve vlastnictví obce a tím předcházet zdlouhavým jednáním s ostatními vlastníky. Praxe z prvních sedmi obcí zapojených v roce 2022 bohužel ukázala, že obecních pozemků často není dost nebo jsou pro vytváření potřebných úprav krajiny nevhodné. Některé obce navíc místo snadné realizace raději upřednostnily co největší účinnost opatření.

Rozhodli jsme se proto program rozšířit o pomoc při zajišťování potřebných pozemků. Obrátili jsme se na organizaci Nadace Partnerství, která má bohaté zkušenosti se zapojováním veřejnosti při projednávání adaptačních plánů měst a obcí. Domluvili jsme se, že starostům a starostkám zapojených obcí pomohou s představením a vysvětlením výsledků studií veřejnosti, zastupitelstvu a majitelům dotčených pozemků s cílem přesvědčit je ke spolupráci.

Účastníci dosud uskutečněných setkání si jejich průběh pochvalovali a potvrzovali, že díky nim lépe pochopili, proč jsou opatření třeba a co přesně jejich uskutečnění obnáší. Zároveň se ukázalo, že majetkoprávní vztahy se tímto způsobem dají ovlivnit jen velmi málo. Na to jsou příliš spletité.

Většinu nezastavěných pozemků kolem obcí vhodných pro budování ochranných krajinotvorných prvků využívají zemědělci, kteří si je často pronajímají od soukromých vlastníků. Bohužel ani zemědělci, ani vlastníci nemají v tuto chvíli motivaci své pozemky pro nezbytné krajinářské úpravy poskytnout.

Zemědělci sice musí část obhospodařované půdy vyčleňovat jako mimoprodukční plochu, ale nemají žádnou motivaci provádět komplexnější zásahy. Za mokřad či alej dostanou stejné peníze jako za zatravněný pás, přestože náklady na realizaci a hlavně údržbu jsou nesrovnatelné. Navíc travnatý pás mohou snadno kdykoli předělat zpět na obdělávanou půdu. Teoreticky by mohli potřebné pozemky začít vykazovat jako mimoprodukční plochu a naopak hospodařit na do té doby nevyužívaných plochách. Jenže taková změna je zase nevýhodná pro vlastníky pozemků, protože za úrodnou půdu si mohou říct o vyšší nájemné.

Ve většině případů by nejlepším řešením bylo, aby obec potřebné pozemky odkoupila nebo směnila. Ani jedno si většina samospráv nemůže dovolit, a tak jim často nezbývá než situaci řešit komplexní pozemkovou úpravou. To je ale často proces na několik let, na jehož konci obec, jakožto vlastník pozemků, musí zajistit také údržbu provedených úprav krajiny. Na tu ale často nemá dostatečné zdroje ani kapacity.

Zapojme lidi od začátku

Cest, jak stávající situaci zlepšit, se už dnes nabízí několik. Pomohlo by, kdyby se zvýšila dotační podpora pro komplexní adaptační opatření nebo naopak krátila podpora při nevhodném způsobu hospodaření. Případně kdyby se upravila protierozní vyhláška. Potenciálně velký vliv mohou mít také pojišťovny. Při České asociaci pojišťoven funguje pracovní skupina, která má za cíl najít příležitosti, jak adaptaci krajiny podpořit na úrovni celého pojistného trhu. V kontextu prevenčního programu v tuto chvíli vkládáme největší naději na změnu do včasného zapojování občanů do procesu návrhu a provedení opatření.

Strategii založenou na intenzivním zapojování občanů už nějakou dobu využívá spolek Krajinohled. Obyvatele obcí se snaží zapojit ideálně už do úvodního mapování, nejpozději však do diskuse nad prvním hrubým návrhem možných opatření. Díky zapojení mají lidé nejen ucelenější informace o tom, proč je adaptace třeba a jak funguje, ale také si prohlubují vztah k místní krajině a přijímají (spolu)odpovědnost za její stav. Právě pocit spoluodpovědnosti usnadňuje dosažení shody nad tím, co je vhodná podoba řešení, a v důsledku tak zrychluje celý proces. Důležité je samozřejmě i to, že lidé nejsou jen pasivními diváky, ale mají možnost aktivně ovlivňovat, kde budou potřebné krajinotvorné prvky umístěny a jak budou vypadat.

S Krajinohledem jsme proto na začátku roku navázali spolupráci. Zatím si jejich přístup chceme vyzkoušet ve dvou obcích – a pokud se osvědčí, udělat z včasného zapojení obyvatel klíčový rys svého prevenčního programu.

Kooperativa