Třetina potravin vyprodukovaných na celém světě přijde podle dostupných mezinárodních statistik vniveč. V číslech to představuje něco kolem 1,3 miliardy tun jídla ročně. S produkcí potravin navíc souvisí zhruba deset procent globálních emisí skleníkových plynů.
Čtyřčlennou rodinu o dvou dospělých a dvou dětech stojí podle Mendelovy univerzity v Brně plýtvání za rok 14 076 korun. Právě takovou hodnotu má jídlo, které skončí v koši. Průměrnou domácnost, která čítá 2,33 člena, vychází plýtvání na něco přes osm tisíc korun ročně.
Problematikou se v tuzemsku částečně zabývá i probíhající výzkum Prague Food Waste, který si klade za cíl odhalit, kolik potravin se vyhazuje v domácnostech a vybraných příspěvkových organizacích, konkrétně školách, domovech pro seniory a nemocnicích.
Zástupci organizací, které pomáhají nakládat s hotovým jídlem a potravinami tak, aby se zbytečně nevyhazovalo a zároveň pomohlo potřebným, odpověděli v anketě Ekonews na tři otázky:
- Co zásadního se vaší organizaci v uplynulém roce podařilo?
- Jaké výzvy vás čekají v roce 2024?
- Kterou prioritu byste stanovili českým zákonodárcům příští rok?
„Velmi by nám pomohla změna zákonů v oblasti darování. Řadu velkých dárců odradí nutnost odvádět DPH z darovaného zboží a to je veliká škoda,“ říká Aleš Slavíček, předseda Česká federace potravinových bank.
Michaela Číhalíková, ředitelka Zachraň jídlo
- Rok 2023 byl pro nás ujištěním, že rozjetý projekt Zachraň oběd, díky kterému zachraňujeme zbylá jídla po konci výdeje v kantýnách a převážíme je do azylových domů, má smysl. Projekt se letos rozrostl o 300 procent a čekací listina kantýn, které by se chtěly do darování přidat, převyšuje naše kapacitní možnosti. Je skvělé vidět, že naše projekty dávají lidem smysl a že se do nich chtějí zapojovat. Před jistým vyhozením jsme zachránili více než 32 tisíc porcí jídla, které udělalo radost tam, kde lidé strádají.
- Ve zmíněném projektu Zachraň oběd chceme zachránit před vyhozením alespoň 34 tisíc porcí plnohodnotných obědů a hlavně chceme spustit darování i ze školních jídelen. Právě probíhající výzkumný projekt ve školních jídelnách, který řídíme, nám totiž ukazuje, že i zde zbývá pokrmů velké množství a je škoda této skutečnosti jen přihlížet.
- Mým přáním je, aby čeští zákonodárci více důvěřovali aktivitám neziskového sektoru. Aby zde probíhala pravidelná komunikace a spolupráce, která by přinesla rychlejší výsledky do projektů, které dávají smysl a které naplňují strategické plány Česka i cíle udržitelného rozvoje OSN. Důležitá témata by měla být neustále akcentována na veřejné i politické úrovni.
Aleš Slavíček, předseda Česká federace potravinových bank
- Rok 2023 byl pro potravinové banky zásadní v rozvoji. Díky podpoře ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství jsme navýšili skladovací kapacity potravinových bank v regionech. Vybudovali jsme dobíjecí stanici elektromobilů v našem logistickém centru a zakoupili první dvě elektrododávky. Dále se podařilo navýšit objem zachráněných potravin z obchodních řetězců a od července ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí jsme spustili projekt Výdejny. Nově realizujeme výdeje ve 152 městech Česka, a podporujeme tak tisíce potřebných lidí.
- Každý rok je pro potravinové banky výzvou. Zajistit financování všech projektů, běžného provozu, ale také zajištění většího objemu potravin, protože poptávka po potravinové pomoci se neustále zvyšuje. V Česku žije více než milion lidí na hranici chudoby. Největší událostí pro nás bude červnová konference evropských potravinových bank v Praze a také oslava 30 let od založení potravinových bank v Česku.
- Velmi by nám pomohla změna zákonů v oblasti darování. Řadu velkých dárců odradí nutnost odvádět DPH z darovaného zboží a to je veliká škoda. Efekt darovaného zboží pro sociální potřeby je vyšší než získané DPH, tak věříme, že se najde cesta k řešení. Bylo by skvělé připravit úpravy, které by materiální darování usnadnilo a zatraktivnilo.
Lucie Matoušková Lankašová, zakladatelka Kokozy, a Martina Záleská, expertka na kompostování a bioodpad
- Rok 2023 budeme společně s týmem uzavírat v průběhu ledna. Už teď ale mohu říci, že se nám podařilo skrze naše projekty, jako je komunitní kompostování, provozování elektrického kompostovacího zařízení Rocket a prodej technologií a produktů pro zpracování bioodpadu, navýšit oproti roku 2022 téměř dvojnásobně kompostovací kapacitu a téměř trojnásobně navýšit plochu pro pěstování ve městě. Byl to intenzivní rok a na našich dopadových číslech je to znát.
- V Kokoze mám zodpovědnost především za interní rozvoj a Human Relations. S ohledem na tuto roli vidím největší výzvu v tom, abychom lidsky, procesně i finančně dobře ustáli růst, který nás provází poslední rok. Chceme včas realizovat změny, které nám umožní růst udržitelně a s lehkostí, abychom mohli mít ještě větší dopad. Mám vizi, že díky novým komunitním zahradám a vyvýšeným záhonům pro jednotlivce i obce a firmy bychom mohli trojnásobně navýšit plochu pro pěstování ve městě.
- Vítáme změny, které se začínají objevovat v české legislativě ve vztahu ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Zejména nás těší pilotní projekty sběru kuchyňského odpadu. Jeden takový projekt byl spuštěn letos na podzim v Praze. Ačkoliv bioplynové stanice hrají důležitou roli, zejména při zpracování gastroodpadu, u rostlinných biologicky rozložitelných odpadů bychom rádi viděli zaměření na možnost jejich kompostování (ať už v místě vzniku, například podporou komunitního kompostování, tak v průmyslových kompostárnách). Z hlediska cirkularity je to optimální způsob zpracování materiálu, který umožňuje následné navracení organické hmoty do půdy. Rovněž vnímáme jako klíčové téma právě navracení organické hmoty do půdy. Vidíme zde roli státu jako podporovatele zemědělců (možná i změnou právního rámce), aby byli motivováni aplikovat kompost do půdy, a podíleli se tak aktivně na zlepšování kvality zemědělské půdy, na které hospodaří. V rámci cirkulární ekonomiky jsme se jako členský stát EU zavázali snížit množství skládkovaných odpadů. Zde vidíme rovněž velký potenciál správného třídění a zpracování biologicky rozložitelného odpadu, jelikož stále tvoří velkou část směsného komunálního odpadu (uvádí se až 40 %). Nezastupitelnou roli zde hraje edukace, a to již od základních škol. Správné nakládání s odpady by mělo být nedílnou součástí vzdělávání nejen dětí. Vhodné by bylo zaměřit se i na vzdělávání seniorů, zejména těch, kteří žijí ve městech a nemají přístup například k zahradnímu kompostování.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
