Začátek lyžařské sezony se v italském Jižním Tyrolsku vydařil. Počasí přálo a sněhu bylo dost. V posledních letech to ale ani tady, v obřích Dolomitech, nemusí být pravidlem. Dopady klimatické změny pociťují zejména kvůli rostoucí průměrné teplotě a nevyzpytatelnému počasí.

„Počasí je nepředvídatelné. Dnes už se skoro nedá hovořit o tom, že máme čtyři roční období, jako tomu bývalo před nějakými 25 lety. Je těžké odhadnout, kdy bude sněhu dostatek a kdy málo. Může to být v prosinci i v květnu,“ říká Andy Varallo, prezident společnosti Dolomiti Superski, která je s 1200 km sjezdovek největším provozovatelem vleků na světě.

Ve dvou tisících metrech nad mořem, na vrcholu Piz La Ila, který je srdcem italských Dolomit a místního luxusního střediska Alta Badia, se při výstupu z lanovek mísí rekreační a profi lyžaři v přiléhavých lyžařských kombinézách. Je týden do Vánoc, slunce se opírá do svahů, a na místní sjezdovce Gran Risa, která je podle znalců jedna z nejnáročnějších na světě, se jako každoročně touto dobou sjeli ti nejlepší lyžaři světa, aby změřili svoje síly ve Světovém poháru mužů v alpském lyžování. Zázemí mají ve vyhlášeném místním klubu Moritzino, který navštěvují celebrity z celého světa a který je v těsné blízkosti vyhlášené sjezdovky.

Světoznámé lyžařské centrum, které tenhle region utváří, poslední roky hledá cestu, jak ulevit přírodě od dopadů turistického ruchu. Byť podle ekologů to v případě provozu lyžařských areálů nejde dohromady, příklad Dolomiti Superski ukazuje, že cesty ke zlepšení existují, byť se neobejdou bez mohutných investic. Místní ale důležitost zachování toho nejcennějšího, co mají, dobře chápou a nad tématem udržitelnosti tady obočí nikdo nezdvihá. Udržitelnost, lokálnost a obnovitelné zdroje energie tady řeší už roky.

Byznys, Klimatická změna
Lyžování mezi pampeliškami. Skiareály bojují proti klimatické změně technologiemi

Místní ledovec taje

V případě Dolomiti Superski jde o řadu opatření od stavby nádrží na dešťovou vodu (používá se na zasněžování), přes budování tišších lanovek, experimentování s ekologičtějším GLT palivem do roleb, po to, že vleky tady jedou výhradně na zelenou energii. Firma letos investovala do nejrůznějších udržitelných řešení v přepočtu 2,7 miliardy korun.

Klimatickou změnu tady cítí zejména kvůli růstu průměrné teploty. A to jak v zimě, tak v létě. „Naštěstí v zimní sezoně se teplota zvyšuje jen kolem 0,7 stupně Celsia za 50 let, v létě o 1,5 stupně,” říká Andy Varallo. Rostoucí teplota způsobuje tání místního ledovce Marmolade. Předloni v červnu tady došlo k tragédii, kdy se část z něj utrhla, což si vyžádalo několik lidských životů. Podle některých odhadů může ledovec do roku 2050, možná ještě dřív, úplně zmizet.

Podle Varalla je vývoj sněhových podmínek v posledních letech těžko predikovatelný. Byť podle jedné z analýz, kterou má společnost k dispozici, byla průměrná úroveň sněhových srážek v letech 1988 až 2000 nižší než mezi lety 2010 a 2023. Problém je však hlavně ve zvyšující se průměrné teplotě a už zmíněné nepředvídatelnosti počasí.

„Letos jsou sněhové podmínky dobré, nicméně musíme se adaptovat na změny, v čemž nám pomáhají zejména nové technologie. Ty se naštěstí zdokonalují rychleji než globální oteplování,“ říká Varallo s odkazem na sněhová děla, která se stala nedílnou součástí péče o dostatečnou vrstvu sněhu na místních sjezdovkách.

Právě chytré technologie umožňují řídit systém zasněžování efektivně bez zbytečného plývání elektřinou a vodou. Umělý sníh se nevyrábí „plošným náletem“, ale cíleně v místech, kde je ho opravdu třeba. To šetří energie i spotřebu vody, která se čerpá z vodních nádrží či podzemních zásobníků, které tady pro tyto účely vybudovali. „Pro výrobu sněhu nepoužíváme žádná aditiva. Sníh, který na konci sezony roztaje a dostane se zpět do přírody, jí tedy nijak neškodí,” vysvětluje Varallo.

Cesta turistického průmyslu ke klimatické neutralitě podle něj bude trnitá, ne-li nemožná. „Myslím, že v tomto odvětví nelze dosáhnout nulových emisí,” kroutí hlavou.

Z výpočtu uhlíkové stopy, kterou si společnost nechala udělat a letos její závěry zveřejnila, vyplývá, že nejvyšší množství emisí, 70 procent, tvoří ty nepřímé z dopravy. Tedy ze způsobu, jak se k nim lyžaři z domovů či hotelů dostávají. Samotný provoz lanovek podle něj představuje pět procent všech emisí, a to zejména díky zelené energii, na které lanovky jedou.

Ke snižování emisí v lokalitě je tak nutné snižovat hlavně emise z dopravy. To je možné i díky veřejné dopravě, zejména vlakové, která tady lyžaře může svážet přímo k dolní stanici lanovek. Na svah se tak dá jet pohodlně bez auta a s větším ohledem k místní přírodě. Tuto možnost zatím ale využívá přibližně pětina návštěvníků.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.