Hledá se obal pod maso. Zn. Udržitelný

Najít pod maso vhodný obal, který jej ochrání, bude spolehlivý a zároveň alespoň trochu udržitelný, je velký oříšek pro výrobce i obchodní řetězce.

Jak výrobci, tak obchodníci se snaží v posledních letech přizpůsobit obaly výrobků i z hlediska toho, aby měly co nejmenší dopad na životní prostředí. Nejčastější cestou je snižování hmotnosti obalů a snaha vyměnit plasty tam, kde to jde, za jiný a pokud možno udržitelnější materiál. U masa a masných výrobků je ale změna složitější, než třeba u nápojových lahví.

„Bohužel maso patří k absolutně nejkomplikovanějším kategoriím z hlediska balení. Vzhledem k nutnosti zajištění ochranné bariéry nepřicházejí zatím v úvahu některé alternativní materiály jako třeba třtina, které se začínají uplatňovat v ostatních odvětvích. Stoprocentní bezpečnost a zaručení trvanlivosti je pořád nejzásadnější faktor,“ uvádí Michal Perlík, specialista nákupu internetového prodejce potravin Rohlík.cz.

Proti snahám o ekologičtější balení jde i další trend. S narůstající silou obchodních řetězců, pronikajících do menších měst a vytlačujících místní prodejny včetně masen a řeznictví, přibývá baleného masa na úkor toho čerstvého. Tedy toho, kdy si zákazník odnese z masny hovězí na polévku či vepřové na řízky zabalené většinou v tenké plastové fólii.

„Balení masa a masných výrobků za několik posledních dekád narostlo na významu,“ potvrzuje Ladislav Steinhauser ze stejnojmenné firmy. A popisuje, jak se dnes může maso balit. „Přímo ve výrobním závodě můžeme zvolit variantu vakuového balení, to znamená vložení produktu do obalu a odsátí vzduchu pomocí vakuovacího stroje. Nejrozšířenější možností je ale dnes balení do ochranné atmosféry, kdy je výrobek vložen do tvrdé plastové vaničky, kterou formuje přímo balicí stroj, a poté je napuštěn ochrannou atmosférou a zataven horní měkkou fólií,“ uvádí Steinhauser, šéf a jednatel společnosti.

„Asi nejzásadnější změnou je přechod zákazníků od mraženého masa k masu chlazenému nebo čerstvému. To se samozřejmě odráží i v nárůstu obalů v dané kategorii,“ potvrzuje nepříznivý směr vývoje i nákupčí internetového prodejce potravin Košík.cz Tomáš Balent.

Jeden obal, několik druhů plastů

Problémem obalů od masa je, že jsou zpravidla složeny z několika druhů plastů, jde o tzv. kompozitní obaly. Většinou také bývají posílené určitou bariérou pro lepší ochranu, což recyklaci dále znesnadňuje. „Pro chlazené maso jsou standardně využívány misky z polypropylenu a fólie z taženého polypropylenu nebo polyetylenu. Někdy je využívána bariéra EVOH, druh copolymeru,“ popisuje mluvčí řetězce Lidl Iveta Barabášová.

Minimálně v tomto směru se proto obchodníci i dodavatelé snaží dělat změny a obaly složené z vícero materiálů nahradit jednodruhovými. Manuál má v tomto směru například Lidl, vytvořený přímo v jejich centrále. V něm se mimo jiné píše, že u masa je prioritou průhledná fólie, a celý obal nejlépe z polypropylenu.

Německý řetězec, který má v Česku více než 260 prodejen, podle Ivety Barabášové za loňský rok ušetřil díky úpravě obalů u balených vod, mléčných výrobků, hranolků či třeba oříšků 360 tun plastů. „U obalů chlazeného a mraženého masa jsme zatím žádné úpravy neprovedli. U tohoto sortimentu je u nás na prvním místě především zachování čerstvosti a hygieny a bezpečnosti při přepravě,“ dodává mluvčí řetězce.

Polystyrénové tácky

Jako problematické se u obalů na maso jeví oblíbené polystyrénové tácky, které se používají třeba pod chlazené kuřecí nebo mleté maso.

Penny Market patří k menšině, která plánuje v blízké době jejich nahrazení. „Polystyrénové podtácky využíváme u chlazeného kuřete vcelku. Aktuálně jednáme s dodavateli o změně na ekologičtější variantu, na kterou bychom měli přejít do konce tohoto roku,“ uvádí za diskontní řetězec Petr Baudyš, šéf kvality. Obecně se podle něj dá říci, že alternativy sice existují, ale změna bývá většinou komplikovaná kvůli dlouhým dodacím lhůtám nových technologií.

Tesco ve svém zhruba dva roky starém „obalovém manuálu“ píše: „Materiály označené jako červené budou strpěny pouze do konce roku 2019. Týká se to polystyrénu, akrylátu, celofánu, PLA (plasty z kukuřice a další biomasy), biodegradabilních plastů a kompostovatelných plastů.“

Většina ostatních obchodních řetězců shodně uvádí, že polystyrénových tácků se zatím nezbavují. „Jejich výměnu zatím neplánujeme,“ uvádí například Iveta Barabášová, mluvčí německého řetězce Lidl.

Podle Michala Perlíka je polystyrén používán hlavně v případě, kdy jde o balení celého kuřete nebo ryb a hrozilo by protržení fólie anebo když je daný výrobek hodně těžký. „Jedná se také o cenově výhodnou alternativu,“ dodává šéf nákupu Rohlík.cz.

Polystyrénové tácky se podle dostupných dat prodejců obalů na internetu prodávají od devadesátníku za kus, zatímco třeba vaničky z polypropylenu za zhruba dvakrát více. Polystyrén už se také dostal do hledáčku Evropské unie a patří na seznam zakázaných jednorázových plastů, který se začne uplatňovat v praxi od poloviny příštího roku. Tento zákaz se ale týká jen balení potravin určených k okamžité spotřebě anebo kelímků a nádob na jídlo z expandovaného polystyrénu.

„Na tácky pod potraviny, jako je chlazené maso, se zákaz vztahovat nebude. Nicméně předpokládáme, že u nádob na potraviny a kelímků výrobci budou reagovat a přijdou s adekvátními náhradami,“ uvádí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Problematická recyklace

Polystyrénové obaly u masa mají výhodu, že jsou savé. Maso obvykle pouští šťávy, a je proto snaha používat obaly, které je absorbují. Kromě celého polystyrénového tácku jsou velmi používané tak zvané savičky, podložky pod maso, vyrobené opět z polystyrénu. Výhoda ale je, že je pak možné vyhodit do směsného odpadu jen tuto podložku a nikoli celý znečištěný obal.

Právě znečištění je dalším faktorem, který dnes znemožňuje recyklaci. To se netýká jen obalů od masa, ale od čehokoli dalšího, znečištěný obal patří do černé popelnice.

Polystyrén obecně přitom recyklovatelný je. V praxi se ale obvykle k recyklaci dostanou jen čisté polystyrény používané třeba pro izolace. Problémem malých polystyrénových obalů, když už by byly čisté, jsou náklady na logistiku.

Polystyrén sice málo váží, ale je poměrně objemný. „Podle odhadu ministerstva životního prostředí vzniklo v roce 2018 v Česku přibližně deset tisíc tun obalových odpadů z polystyrenu,“ uvádí Dominika Pospíšilová.

Nové alternativy

I přes obtížnost, nalézt u obalů na maso k přírodě více přátelštější alternativy, se nové pokusy objevují. Ne vždy se ale osvědčí a uchytí. „Maso díky čerstvosti prosakuje a není snadné pro něj najít ideální obal. Zkoušeli jsme množství variant, například tácky z lisované buničiny, typově šlo o podobné obaly vajíčkům, ale ani ty se neosvědčily kvůli prašnosti a deformování tácku,“ uvádí Luftia Volfová, mluvčí řetězce Globus. Ten je známý právě svým důrazem na čerstvé maso.

Dále je v tomto směru obchodní řetězec Penny Market. Skin balení znamená, že maso či ryba je vložena do misky a speciální vrchní fólie obepne tvar výrobku. Podle dodavatelů tohoto typu balení je tímto zajištěna větší ochrana výrobku a jeho delší trvanlivost. Což znamená méně potenciálního odpadu. Měly by jít také lépe recyklovat.

Ne vždy se ale dobré úmysly setkají s přízní většinou nic netušících zákazníků. Zažil si to právě Penny Market, který narazil se svým skin obalem u dvou druhů hovězího masa.

Uzeniny, paštiky do papíru?

U uzenin či paštik je situace obdobná jako u masa. „Uzeniny se dříve krájely přímo v obchodech, nyní se jich většina prodává nakrájená na plátky již z výrobního závodu,“ uvádí Ladislav Steinhauser s tím, že se tím prodlužuje jejich trvanlivost až na několik týdnů.

I zde většina výrobců a řetězců pracuje na snižování hmotnosti obalů a tam, kde to jde, nahrazování plastu papírem. „U paštik pod privátní značkou Řezníkův talíř jsme v roce 2019 přešli na nové papírové obaly,“ uvádí například Petr Baudyš za Penny Market.

U paštik zmiňuje Michal Perlík z Rohlíku ještě jeden trend. „Vidíme jednoznačný příklon ke skleněným obalům. Paštiky v tomto balení jsou nejrychleji rostoucí kategorií masných výrobků. Balení působí lépe designově, je schopné zaručit delší expiraci a je ekologicky přijatelnější,“ uvádí.

Lepší dopad na životní prostředí, měřeno analýzou LCA sledující dopady od začátku do konce života výrobku, mají ale skleněné obaly obecně jen v tom případě, že jsou vratné. V opačném případě dobře nevycházejí, protože sklo je materiál hodně náročný na výrobu.

Článek vyšel v říjnovém čísla časopisu Retail News. https://www.retailnews.cz/magazine/