Regenerativní zemědělství sice zatím postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Farmáři by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Zároveň by se měli smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Přínosy regenerativního přístupu se podle expertů totiž začnou projevovat postupně. Vedoucí výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Czech Globe Karel Klem na třetím ročníku konference Živá krajina, zaměřené na podporu regenerativního zemědělství vyjmenoval doporučení pro farmáře, kteří chtějí tímto způsobem hospodařit.
Vhodné je podle něj nezačínat na celé výměře, ale omezit se na zhruba 20 procent celkové plochy půdy. Hodí se také zvolit pozemek, který není konvenčním hospodařením úplně zdecimovaný. Důležité je mít povrch bez nerovností a nezačínat v opravdu vlhkém ročníku, protože tím automaticky dojde k nižšímu výnosu.
„Odvykačka“ může trvat
„Pozemek by měl být vyčištěný od trvalých plevelů, které vzcházejí na konci dubna či v první polovině května a po sklizni,“ radí Klem. Mezi další důležité zásady patří zvýšení hloubky výsevu, využívání živého mulče nebo zařazování meziplodin.
„Jejich výsev musí proběhnout co nejdříve po sklizni, aby měla rostlina dostatek vláhy a času. Výsev po 25. červenci je značně rizikový,“ uvedl. Rovněž vyzdvihl podporu pro půdní houby v podobě kompostu a nezbytný rozvoj biodiverzity.
„Musíme také udržovat trvalý zelený pokryv, který do půdy pumpuje energii, již organismy potřebují. A také nesmíme s půdou hýbat, zejména pro houby je to likvidační,“ připomněl Klem nejdůležitější zásadu regenerativního zemědělství, tedy vyhnout se orbě.
„Je určitě nezbytné počítat s přechodným obdobím, protože se snažíme přejít ze systému, který byl závislý na dodávání živin a ochraně rostlin, na systém, který je mnohem méně závislý. Ta ‚odvykačka‘ ale může trvat čtyři až pět let, někdy i deset, a je potřeba počítat s výnosovými ztrátami,“ shrnul.
Iluze produktivity
Agronom a autor knihy o regenerativním zemědělství z amerického Kansasu Dale Strickler připomněl, že u nich se praktikuje regenerativní zemědělství až za extrémních podmínek. V létě může být až 40 stupňů Celsia, v zimě i minus dvacet. To ale neznamená, že se u něj regenerativním postupům nedaří.
„Regenerativní zemědělství funguje všude, v Africe, Evropě i Severní Americe, protože principy přírody fungují všude stejně. A my investujeme tolik peněz, abychom s ní bojovali! Když ale budeme pracovat společně s ní, dočkáme se velmi pozitivních výsledků,“ tvrdí Strickler.
Za nejhorší z postupů v rámci konvenčních metod považuje zahraniční expert orbu. „Proč v ní pokračujeme tisícovky let? Protože nám dává ‚iluzi produktivity‘. Oxiduje organickou hmotu, čímž podporuje růst, ale pokaždé, když zoráte, máte méně a méně organické hmoty. A za čtyři tisíce let orby vám nezbyde vůbec žádná organický hmota. Je to jako používání kreditky: krátkodobě vám zlepší životní styl, ale po čase vás útrata doběhne,“ je přesvědčen Strickler.
Negativně se staví i k tradičnímu postupu konvenčního zemědělství, a to nechat půdu ležet ladem, odpočívat. „Tím půda pouze vyhladoví. Proto musíme zařazovat meziplodiny, díky nimž v půdě probíhá fotosyntéza, rostliny pumpují sluneční paprsky do země a přináší to úbytek plevele a vyšší závlahu,“ myslí si expert. Zdůrazňuje však, že benefity se projeví až postupně. Vlhkost může v prvním roce i klesnout, ale pak se bude postupně zvedat.
Lze ovlivnit počasí?
Vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz uvádí, že teplota od poloviny minulého století v Česku výrazně vzrostla. Mezi lety 1990 a 2010 se jednalo o 1,1 stupně Celsia. Srážek je nicméně pořád stejně. „Při stoupající teplotě se zvyšuje i výpar a v tom okamžiku voda v krajině chybí,“ vysvětluje. Nelze se proto spoléhat na to, že klimatická změna zasáhne jen některé regiony.
A jak si mají zemědělci představit své hospodaření za dvacet let? „Za tu dobu se vaše nadmořská výška v podstatě teplotně sníží o sto metrů, takže se podívejte, jak hospodaří vaši kolegové níže, a pak se zamyslete, jak se můžete na takovou změnu připravit,“ doporučil klimatolog.
Profesorka Elizabeth Heilmanová z Wichita State University v USA ale poukázala, že správným hospodařením lze ovlivnit počasí v daném mikroregionu, stačí na to prý 15 kilometrů čtverečních vlastního hospodářství.
Lze to podle ní udělat díky podpoře biogenních aerosolí, které laicky řečeno napomáhají vznikat těm správným srážkám. Mezi tyto aerosoly patří například houbové spory nebo pyl z rostlin. Fungují tak také bakterie, které jsou na povrchu listů stromů. Naopak prach, třeba právě z orby nebo znečištění, brání tomu, aby se voda kondenzovala, a místo srážek se tvoří spíše mlha. „Biogenní aerosoly podporují pravidelný, teplý déšť, nikoli intenzivní jednorázové ničivé srážky,“ uvedla expertka.
V USA už prý regenerativně hospodaří 40 procent farmářů. Důvodem jsou zejména finance. „Regenerativní zemědělství nevynalezli politici, ale farmáři, kteří se snaží ušetřit na neustále se zvyšujících cenách vstupů a zároveň zlepšovat klima. Přitom je pro ně extra složité zkoušet něco nového. Snažíme se jim pomáhat zbavit se té úzkosti a propojit je, aby spolu sdíleli nápady, zkušenosti a třeba i vybavení,“ popsala Heilmanová.
Přítomní čeští farmáři se shodli, že by regenerativní zemědělství potřebovalo lepší oporu v legislativě. Některé regenerativní postupy jsou dokonce podle nich z pohledu zákona „problematické“. Podle Petra Sýse ze Statku Novotinky je regenerativní zemědělství vlastně hnutí zemědělců.
„Jednoduše jsme si srovnali v hlavě nejdůležitější problémy – snižování půdní úrodnosti, nadměrné pracovní a duševní zatížení, rostoucí náklady, poškozování přírody, našeho zdraví a zdraví zákazníků a rozhodli se ukročit trochu jinam, protože klasickými metodami se tyto problémy jen násobí,“ uvedl Sýs.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
