V Evropské unii se smí používat glyfosát dalších deset let. O prodloužení licence herbicidu, který začal jako první prodávat americká společnost Monsanto v produktu s názvem RoundUp, rozhodla Evropská komise na konci loňského roku. Ekologické organizace přesto před použitím látky varují.
Diskuze ohledně zákazu glyfosátu se na půdě Evropské vede od roku 2015, kdy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci publikovala studii o možné karcinogenitě látky. „Studie nezávislých vědců ukazují, že glyfosát je toxický v mnoha ohledech: narušuje náš střevní mikrobiom, může poškozovat geny a vést k rakovině, je toxický pro játra a ledviny a je podezřelý z neurotoxicity, která souvisí s Parkinsonovou chorobou,“ uvádí Karolína Brabcová, šéfka kampaně a expertka Arniky na toxické látky.
Z výzkumů o vlivu glyfosátu na lidské zdraví však nevyplývají jednoznačné závěry. Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky naopak tvrdí, že je tento herbicid pro lidi neškodný. O závěry těchto dvou úřadů se opírala při schvalování licence i Evropská komise.
Podle serveru Politico několik neziskových organizací vzneslo proti schválení licence řadu právních námitek. Kritizují rovněž studie, které označují použití glyfosátu za bezpečné. Politico tvrdí, že se jedná o studie, které financoval zemědělský sektor, jemuž využívání glyfosátu vyhovuje. Evropská komise podle kritiků rovněž údajně nebrala na vědomí výsledky nezávislého výzkumu.
Netestují se chemické koktejly
Souvislost mezi nejpoužívanějším herbicidem a rakovinou nepotvrzují studie, které glyfosát testují samostatně. Naopak studie, které zkoumají glyfosát v kombinaci s pomocnými látkami, které se vyskytují v komerčních přípravcích, na karcinogenitu upozorňují. „Zdá se, že expozice komerčnímu RoundUpu a vznik rakoviny u zemědělců spolu úzce souvisejí,“ prohlašuje Brabcová.
Teorii, že glyfosát má negativní vliv na lidské zdraví, podpořily i některé americké soudy. Německý koncern Bayer, který firmu Monsanto, musí podle soudu zaplatit 3,5 miliony dolarů (necelých 80 milionů korun) ženě trpící rakovinou. Podle Reuters se jedná již o pátý soudní spor, který společnost Bayer prohrála. Celkově má lidem trpícím rakovinou zaplatit dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Společnost Bayer si stojí za tím, že glyfosát nemá na lidské zdraví žádné negativní dopady.
Americký výzkum navíc objevil rezidua glyfosátu v lidské moči. Podle Brabcové se hodnoty glyfosátu v lidském těle během posledních let zvýšily až stonásobně.
Ovlivňuje i životní prostředí
Glyfosát také podle kritiků negativně ovlivňuje životní prostředí. „Najdeme zajisté mnohem toxičtější pesticidy. Přímý efekt v kombinaci s množstvím jeho použití však vede k plošnému úbytku rostlinné biodiverzity na polích a většinou i kolem nich,“ říká Martin Rexa, expert na zemědělství v organizaci Hnutí Duha. Zároveň je tato látka podle Rexy toxická pro vodní živočichy a včely.
Podle ekologických organizací glyfosát při nadměrném využívání kontaminuje pitnou vodu a půdu, ve které může přetrvávat několik týdnů až měsíců. „Zejména pokud se používá na půdě v horším stavu, nemusí být schopná glyfosát rozložit a ten v ní zůstává delší dobu nebo se vyplavuje do povrchových nebo podzemních vod,“ tvrdí Rexa. Upozorňuje i na to, že v životním prostředí se látka nachází v kombinaci s dalšími pesticidy a utváří chemické koktejly, jejichž vlivy na zdraví člověka i životní prostředí nejsou dostatečně prozkoumány.
Náhrada neexistuje
Od roku 2020 se glyfosát v Česku nesmí používat na rostliny před sklizní, které jsou určené k potravinářskému zpracování. Týká se to především kukuřice, řepky či pšenice. Zákaz se nevztahuje na technické plodiny. Na českých polích se v roce 2022 použilo 476 tun glyfosátu. Podle Zemědělského svazu ČR průměrná dávka dosahuje 0,2 kilogramu glyfosátu na hektar.
Čísla za loňský rok nejsou zatím známá. Spolehlivá data o použití glyfosátu v jiných oblastech jako je doprava, lesy, nebo postřiky v obcích, podle Zemědělského svazu ČR, neexistují.
Stejně účinná náhrada za glyfosát neexistuje, tvrdí velcí zemědělci. Podle Zemědělského svazu ČR by šel nahradit použitím jiného mixu herbicidů či likvidováním plevele mechanicky. Alternativy by ale podle svazu přinesly mnohem více nevýhod.
„V případě použití jiných prostředků na ochranu rostlin je nevýhodou podstatné zvýšení dávky pesticidů a navýšení počtu přejezdů po poli, což přináší i vyšší spotřebu paliv a vyšší utužení půdy. V případě mechanické likvidace je nevýhodou rovněž zvýšení počtu přejezdů po poli a snížení účinnosti opatření,“ vysvětluje Lidija Erlebachová, PR zástupkyně svazu.
„V našich zeměpisných polohách je například bez glyfosátu problematické pěstování sadbových brambor a některých osiv, například jetele nebo trávy,“ uvádí Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství.
Rexa si myslí, že závislost na glyfosátu a jiných pesticidech je škodlivá a neudržitelná. „Je potřeba využívat zásad takzvané integrované ochrany rostlin, která vnímá použití pesticidů obecně až jako poslední možnost a místo toho spoléhá na preventivní postupy,“ dodává. Těmi jsou podle něj vhodný osevní postup nebo přítomnost predátorů škůdců.
Co je glyfosát
Glyfosát je širokospektrální herbicid, který slouží k hubení plevele. Látku vyvinula v sedmdesátých letech minulého století americká společnost Monsanto a prodávala pod názvem RoundUp. Od roku 2018 je podnik součástí německého koncernu Bayer. Jde o celosvětově nejrozšířenější prostředek na hubení plevele. Používá se v zemědělství, při úpravě kolejí nebo chodníků ve městech, aby nezarůstaly plevelem.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
