V oběhu je dnes na třináct miliónů platebních karet, což představuje více než čtyřicet tun plastu (nepočítaje v to kov na čipech karet). Plast se vyhodí do směsného odpadu po třech až pěti letech, na které se karta obvykle vydává. Objevují se proto první pokusy o úspornější řešení. V cizině jsou to kompostovatelné karty, u nás ČSOB a v závěsu za ní Komerční banka začaly s kartami z recyklátu.
„Všichni noví klienti, kteří si u nás zřídí Plus Konto dostanou zelenou kartu zdarma. Je vyrobená z recyklovaných plastů, z průmyslového i domácího odpadu. Spotřebujeme tak 3,18 gramu plastu na jednu kartu, který už někde je a nemusí se pálit nebo jít na skládku,“ popisuje za ČSOB Tereza Měrtlová, která má v bance na starosti transformaci retailu.
Dalším řešením bylo podle ní nechat si vyrobit kompostovatelnou kartu. Ty jsou poměrně oblíbené třeba ve Skandinávii. Problém ale v tomto případě představuje hlavně čip, který je kovový a do kompostu dávat nejde. Navíc je karta potažená jakýmsi laminátem.
Zelená karta ČSOB. Foto: ČSOB 
Tereza Měrtlová, Change Manager, Retail transformation and Development v ČSOB. Foto: ČSOB
ČSOB začala se zelenými kartami, jak je nazývá, od letošního října. Od velkého nadnárodního výrobce, společnosti Idemia, odebrala první várku deseti tisíc kusů. Ta už je nyní podle mluvčího Patrika Madla skoro rozebraná, nicméně na skladě už mají další, které začnou distribuovat během listopadu.
Karty z recyklátu prošly všemi testy a certifikacemi jako běžné karty, aby vydržely „provoz“. Od obyčejných plastů se trošku liší. „Karta je pružnější, měkčí, dá se rozeznat. Je náročnější na design, není čistě bílá, nedá se na ní natisknout všechno,“ popisuje Tereza Měrtlová s tím, že proto není možné dát na tuto kartu design, jaký si přeje zákazník, protože by to nemuselo dobře vypadat.
Podobný „problém“ řeší třeba i výrobci nealka a PET lahví. Recyklovaný PET totiž také nemá úplně čistou barvu jako originál, pokud jde o bezbarvou láhev. Když jsou ale PETky modré nebo zelené, není nic poznat. Navíc zatím jen málokdo používá stoprocentní rPET.
Se svými zelenými iniciativami nespí ani ostatní banky. Studentskou zelenou kartu začíná nabízet také Komerční banka. Parametry jsou stejné jako u ČSOB, tedy úspora 3,18 gramu plastu na jeden kus.
Karty hlídající uhlíkovou stopu Češi nechtějí
Výhodou zelených karet je i to, že mají díky použití plastového odpadu nižší uhlíkovou stopu. Společnost Idemia, která je vyrábí, spočítala úsporu na sedm gramů CO2 na jednu kartu.
Uhlíkovou stopou se zabývá i projekt společností Mastercard a Doconomy, který zatím ale v České republice v praxi vidět není. Nová mobilní služba DO a platební karta k tomu umožňuje hlídat uhlíkovou stopu majitele karty, tedy to, kolik oxidu uhličitého různými činnostmi a nákupy vytvoří.
„S řadou českých bank jednáme o produktech, které vychází z naší iniciativy Priceless Planet Coalition. Zveřejnění detailů ale necháme na našich klientech,“ uvádí k plánům ohledně udržitelnějších karet Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Priceless Planet Coalition je celosvětový projekt, který podle Čarného spojuje úsilí spotřebitelů, finančních institucí, obchodníků a měst v boji proti změně klimatu.
„V rámci této iniciativy na celoevropské úrovni spolupracujeme s mobilní bankou bunq, která svým klientům nabízí bunq Green Card, což je ekologicky vyrobená platební karta z kovu. Za každých sto eur, které klienti bunq zaplatí, přibude strom. Bunq Green Card je dostupná také v Česku,“ uvádí příklad šéf Mastercard.
Konkrétně do karet měřících uhlíkovou stopu se ale české banky zatím moc pouštět nechtějí.
„Touto cestou asi nepůjdeme, protože otravovat naše klienty, aby si nemohli koupit rohlík, když už si koupili letenku, to nechceme,“ uvádí Měrtlová. ČSOB si podle ní dělala průzkum na možné počítání uhlíkové stopy s pomocí karty, ale klienti z toho příliš nadšení nebyli. „Měli pocit, že je banka kontroluje. Nevíme, jestli k tomu dospějeme postupně, ale neukazuje se, že by o to klienti měli zájem,“ dodává.
Podle bankéřky zavedení brání i fakt, že ještě není zcela vychytaný výpočet uhlíkové stopy. „Třeba když si koupíte jablko, neumíme rozlišit, jestli je české nebo ze Španělska,“ uvádí příklad s tím, že uhlíková stopa je změřena na jednotlivé obchody, respektive řetězce, ale ne výrobky.
Místo plastu virtuální karta
Na „ozelenění karet“ podle mluvčího Filipa Hrubého pracuje i Česká spořitelna, i když spíše na koncovce. Intenzivně podle něj hledají řešení, která by usnadnila recyklaci prošlých platebních karet. „Zvažovali jsme umístění zařízení pro zpětný odběr prošlých karet, respektive sběrných boxů na našich bankomatech, ale obě řešení se nakonec ukázala jako nerealizovatelná vzhledem k omezenému prostoru uvnitř našich bankomatů a kvůli potenciálnímu riziku zneužití osobních údajů na prošlých kartách,“ uvádí Hrubý.
Na místo recyklace se tak banky spíše budou soustředit na virtuální platební karty, které s plastem skončí úplně. „Budoucnost vidíme hlavně v přechodu na digitální platební karty, které jejich držitel nebude muset mít fyzicky v peněžence, ale bude je mít uložené v mobilním telefonu, chytrých hodinkách nebo fitness náramku. Tuto možnost v České republice už nyní nabízí společnost Twisto,“ uvádí Čarný za Mastercard.
ČSOB chce virtuální platební kartu nabízet v první polovině příštího roku. Každý klient by měl vždy nejprve dostat na výběr, zda potřebuje plastový kousek anebo mu stačí někde uložená data.
„Co se týče virtuálních karet, velmi brzo představíme v této oblasti novinku,“ uvádí za Českou spořitelnu i Filip Hrubý.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
