Holubi jsou ve městech převážně vnímáni jako škůdci. Jejich trus ničí památky a kolují mýty o tom, že přenášejí různé nemoci. Mnohá města se proto snaží o jejich hubení, velmi často plynem. Ornitologové však namítají, že je to neefektivní metoda.
Nedaleko Nové radnice na Mariánském náměstí se před nedávnem objevil nový městský holubník. Stará se o něj Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy. „Účelem holubníku je regulovat stav hejna, což se dělá pomocí atrap holubích vajec, takzvaných podkladků. Holub sedí na vejcích 19 dní. Když mu je vyměníme, nějakou dobu trvá, než zjistí, že se z vajíček žádné mládě nevylíhne, a následně hnízdo opustí,“ líčí vedoucí záchranné stanice Veronika Kraslová.
Zabíjení plynem podle ní není efektivní metoda, protože když se hejno radikálně zmenší, opět se namnoží minimálně do původní velikosti. „Je to podobné jako u hrabošů,“ říká Kraslová. Holuby plynem zabíjí ještě spousta měst, protože to zákony dovolují. „Samozřejmě pokud by v odchytových klecích byli holubi déle než stanovenou dobu, tak pak se na takovou situaci vztahuje zákon proti týrání zvířat,“ upřesňuje.
Kraslová je přesvědčena, že různé nemoci spojované s holuby jsou spíše mýty. Například toxoplazmóza. „Není to tak, že každý holub je přenašeč takové nemoci. Navíc abyste se případně nakazili, museli byste ho sníst, a to třeba syrového. To se pravděpodobněji něčím nakazíte v metru,“ dodává s nadsázkou. Na ptačí chřipku třeba podle ní holubi vůbec netrpí. Domnívá se také, že by se holubi neměli krmit, a pokud ano, tak na místě k tomu určeném a zrním pro ptactvo.
Holubník na Vítkově nebude
V Praze se dlouhou dobu uvažovalo o vybudování obecního holubníku na Vítkově, ten je ale nyní „u ledu“. „Cílem Prahy 3 od začátku bylo, aby holubník na Vítkově neplnil jen užitkovou funkci, ale měl i určitý estetický rozměr. Aby fungoval jako svébytné umělecké dílo ve veřejném prostoru. Proto jsme oslovili Galerii hlavního města Prahy, která uspořádala veřejnou soutěž. Vítězně z ní vzešel návrh autorské dvojice Karolína Munková a Paulína Závacká,“ popisuje mluvčí Prahy 3 Jiří Hannich.
Galerie hlavního města Prahy se však podle něj potýkala s limity ohledně zpracování projektové dokumentace, na jejímž základě by městská část mohla holubník postavit. „Proto bylo dohodnuto, že se vedení projektu ujme městská část, přičemž náklady budou hrazeny z prostředků hlavního města. Bohužel jsme však na dokončení projektové dokumentace a zhotovení holubníku nezískali potřebné finanční prostředky. Na základě toho s projektem již nepočítáme a hledáme alternativy, například v podobě půdního holubníku,“ uvádí mluvčí.
Holubníky navrhuje i mladá podnikatelka z Ostravy Michaela Klimšová v rámci vlastního projektu Městské holubníky. Ty chce rozšířit do českých měst, zatím se jedná například o Brno, Ostravu a Plzeň, ale také třítisícové Jevíčko. „Aby to fungovalo správně, je nutný pravidelný servis. Je potřeba o holubník pečovat dvakrát, třikrát týdně, čistit ho, doplňovat krmivo, měnit vajíčka za atrapy. O holubník se mohou starat studenti či senioři,“ říká Klimšová.
Se zabíjením holubů plynem kategoricky nesouhlasí. „Je to běžné. Instalují odchytové klece na střechy budov, dají jim tam zrní. Holubi vejdou do klece dvířky, které je pustí dovnitř, ale zpět už ne. Byly různé kauzy, že ty firmy se o klece nestaraly, neměnily v nich zrní, vodu, holubi byli na horkém slunci, mrznoucím dešti. Tu klec pak buď odvezou, nebo je rovnou hodí do pytle a pustí jim tam plyn. Holub byl z ochrany ptactva vyňat, nevztahuje se na něj proto zákon o ochraně zvířat, a tak ho lidé mají za škůdce. Řekla bych, že to, jak společnost přistupuje k holubům i dalším zvířatům, je i znak její vyspělosti,“ říká mladá podnikatelka.
Důležité je mít dům v pořádku
V zahraničí jsou městské holubníky považovány za účinný a zároveň šetrný způsob regulace hejn holubů ve městech a v Německu, Rakousku či Nizozemsku fungují řadu let. Ornitologa Lukáše Viktoru z České společnosti ornitologické, který se věnuje ochraně ptáků v zástavbě, přesto nezaujaly.
„Je to teď populární způsob, jak se pokusit eliminovat holubí populaci, ale nepřikládám tomu valný význam. Podchytíte tak jen zlomek. Prevence je podle mě důležitější – tedy mít baráky v pořádku, aby měli holubi málo příležitostí, kde hnízdit. Měly by se ošetřit různé niky, opravit střechy, zabránit tomu, aby do prostorů vnikali. Nejsem příznivcem bodců, které je zraňují, někteří se dokonce naučí je využívat jako oporu pro stavbu hnízd, lepší jsou lankové systémy,“ myslí si Viktora.
Problémem často bývají třeba dva opuštěné obecní byty v domě s volně přístupným balkonem, kde se ptáci soustřeďují. Viktora je přesvědčen, že se holubí populace od Sametové revoluce snížila právě kvůli různým rekonstrukcím a zateplování domů.
„Je to problém nejen hygienický, jsou s tím potíže při zateplování, vadí to správcům antén. Holubi také vytěsňují z podkroví ostatní ptáky, kteří pak nejsou konkurenceschopní, třeba rorýsové. Překáží i netopýrům,“ myslí si ornitolog a upozorňuje na to, že holubi hnízdí třeba čtyřikrát do roka.
„Systém“ zatím nefunguje
O hnízdění holubů má přehled například Praha 2. Podle monitoringu z roku 2021 odhaduje jejich počet na 1000 až 1500 kusů. Mluvčí Andrea Zoulová je přesvědčená, že by se problematika měla regulovat „systémově“.
„Praha 2 se nachází v Pražské památkové rezervaci a Městské památkové zóně, a tím je výběr místa, kam by se daly případně holubníky umístit, značně zúžen. Všechny naše parky, které by přicházely v úvahu, jsou památkově chráněné, a provoz takového zařízení není v těchto prostorech vhodný.
Akce jednotlivých městských částí nemají při velkém počtu holubů ve městě valný smysl ani efekt. Situaci by tak měl řešit Magistrát hlavního města Prahy. Bohužel se tak stále neděje,“ sdělila Zoulová. Její městská část přitom v minulých letech zajistila „odborný odchyt holubů podle platné legislativy“ hned několikrát.
Ostrava také počet holubů sleduje. „Co se týče sčítání holubů v našem městě, tak poslední realizovaný monitoring (dělal ho městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz) z konce roku 2022 nezaznamenal přemnožení tohoto druhu,“ uvádí mluvčí města Gabriela Pokorná s tím, že o holubnících přesto Ostrava uvažuje.
„Město zaregistrovalo nové trendy spojené s budováním staveb městských holubníků, a proto také oslovilo velké městské obvody s nabídkou spolufinancování těchto staveb. Většina z oslovených městských obvodů zájem neprojevila. Aktuálně tak město Ostrava plánuje ve spolupráci s městským obvodem Ostrava-Jih vybudovat první městský holubník, který pomůže řešit tuto problematiku v dané části měst,“ dodává Pokorná.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
