Česká ministerstva připravují dokument „Politika ochrany klimatu“. Je jedním z klíčových dokumentů pro mitigační opatření, který formalizuje český příspěvek k pokusu o zabránění nebezpečné eskalace destabilizace klimatu. Nyní je v připomínkovém řízení a s hrůzou jsem zjistil, jakými komentáři ho opatřuje Hospodářská komora ČR. Proč s hrůzou?
Hospodářská komora totiž požaduje úpravy textu, které jsou v rozporu se základními poznatky o klimatické změně. Například požaduje do textu zahrnout mylné tvrzení, že neexistují vědecké důkazy dokládající, že současné oteplení způsobuje zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře. Ostatně posuďte sami a podívejte se na připomínky Hospodářské komory ke kapitole 1 Politiky ochrany klimatu:
Vědecké a politické souvislosti ochrany klimatu (str. 5):
„Zde si dovolujeme jen stručně podotknout, že korelace, tedy souvislost vypouštění CO2 do atmosféry s pozorovatelnou klimatickou změnou, nemusí znamenat kauzalitu, tedy že CO2 je jediný odpovědný za klimatickou změnu. Požadujeme úpravy této nepřesnosti v příslušné části materiálu. Existuje vědecký konsensus, že s mnoha výkyvy průměrná teplota na Zemi roste, ovšem oproti období od 16. do 19. století, které nazýváme „malou dobou ledovou“. Tento proces se odehrává mimo chování a konkrétní působení člověka. Naproti tomu neexistuje žádný vědecký konsensus o příčinách růstu průměrné teploty ani neexistuje žádný vědecký konsensus o velikosti budoucí klimatické změny. Spor se však vede o to, jakou roli v tom mohou hrát lidmi způsobené emise CO2.“
V podstatě všechna tato tvrzení jsou mylná nebo zavádějící. V rozporu s tvrzením Hospodářské komory existuje velké množství vědeckých důkazů pro to, že antropogenní emise představují příčinu (kauzalitu) současného pozorovaného oteplení. Antropogenní zvýšení koncentrací CO2 v atmosféře sice není jedinou příčinou současného globálního oteplení, ale je to s přehledem nejdůležitější činitel, a proto se mu věnuje největší pozornost.
Plynů vypouštíme příliš mnoho
Vědecká shoda také existuje na tom, že množství ohřívajících plynů, které vypouštíme, je tak velké, že pokud je neomezíme, musí nadále docházet k významnému oteplení. Značné úsilí v posledních desetiletích se vynaložilo na to, zda neexistuje kompenzační mechanismus (například pohlcování CO2 oceány), který by roli ohřívajících plynů z lidské činnosti vyrušil. Bohužel se nepodařil najít, těch plynů vypouštíme prostě příliš mnoho. V rámci této shody sice existují poměrně výrazné nejistoty o rozsahu oteplení — nicméně nic nenaznačuje to, že by oteplení mělo být nevýrazné, nebo že by dokonce mělo dojít k ochlazení.
V závislosti na tom, jak moc budeme spalovat fosilní paliva, dochází ke scénářům oteplení středních hodnot mezi 1,5—5°C do konce 21. století. Zároveň je možné, že oteplování může být ještě větší. Pokud bychom se dostávali k horní hranici tohoto oteplení, tak by se téměř jistě jednalo o environmentální, ekonomickou, sociální, ale i bezpečnostní katastrofu.
Většina predikcí klimatických modelů končí sice rokem 2100, ale tím pochopitelně budoucnost nekončí. Předpokládané změny do roku 2050 a vlastně i ty, co se odehrály v posledních 10 až 20 letech, jsou značným varováním. Graf níže ukazuje, jak by taková změna vypadala v kontextu posledních 22 tisíc let.
A co si pod těmito hodnotami představit v praxi? Johan Rockström, ředitele Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů popisuje globální oteplení o 3° C takto:
„Pokud se dostaneme ke 3°C nebo dokonce za 3°C oteplení, pak to bude katastrofa. Možná by stálo za to tu skončit, protože na otázku, jaké to bude mít důsledky, je velmi těžké odpovědět. Protože jsme tam nikdy nebyli. Naposledy bylo takové klima na planetě před pěti miliony let. … Oblasti, kde dnes žijí tři miliardy lidí, by se oteplily natolik, že by v nich nebyly schopní žít lidé, protože by fyzicky nevydrželi tak vysoké teploty. … Je velmi sporné, jak bychom mohli lidstvo uživit, protože bychom přišli o tolik zemědělské půdy. Dostali bychom se do situace, kdy bychom prostě neměli planetu ve stavu, aby uživila lidstvo.“
Falešné dojmy
Jinými slovy, klimatickou krizi řešit musíme a musíme ji řešit teď. Hospodářská komora ale po lidech, kteří připravují strategické dokumenty, požaduje, aby do dokumentů vkládaly faktické omyly, které vedou k falešnému dojmu, že tomu tak není. Pevně věřím, že státní správa je kompetentní a tyto chyby do dokumentu nevloží.
Navíc je zneklidňující, že se Hospodářská komora očividně neorientuje v základech problematiky, která bude v následujících letech definovat nejen evropské, ale i světové hospodářství. Hospodářská komora je největším českým sdružením podnikatelské sféry. Bez její součinnosti a úsilí se o úspěšné klimatické politice uvažovat nedá. Ale doba pokračuje a po počátečním zhrození jsem zkusil malý experiment.
Jak by Hospodářské komoře odpověděla umělá inteligence? Zadal jsem následující dotaz chatbotu ChatGPT-4: „Hospodářská komora napsala připomínky k Politice ochrany klimatu. Přečti si je a napiš odpověď na základě dostupných vědeckých informací. Buď slušný, ale ostrý, striktně věcný a zaměř se na to, jakou by měla mít hospodářská komora kompetenci a zda je v souladu s tím, co se ve vědě skutečně píše.“
Odpověď Chat-GPT:
„Vážená Hospodářská komoro,
děkuji za vaše připomínky k Politice ochrany klimatu. V reakci na vaše poznámky je důležité upřesnit několik klíčových bodů, založených na vědeckém konsensu:
- Vědecký konsensus o roli CO2: Existuje pevný vědecký konsensus, že CO2 a další skleníkové plyny emitované lidskou činností hrají významnou roli v současné klimatické změně. Tento závěr není založen jen na korelaci, ale na rozsáhlých důkazech o kauzalitě z mnoha studií.
- Oteplování od „malé doby ledové“: Přirozené klimatické výkyvy, včetně těch, které se odehrály během „malé doby ledové“, jsou známé. Současné rychlé oteplování však překračuje tyto historické výkyvy a je jasně spojeno s antropogenními emisemi.
- Konsensus o příčinách a dopadech klimatické změny: Existuje silný vědecký konsensus, že hlavní příčinou současného oteplování je činnost člověka, zejména spalování fosilních paliv. Zatímco existují určité nejistoty ohledně přesného rozsahu budoucích změn, směr trendu a hlavní původci jsou jasně identifikováni.
Zde poskytuji odkazy na vědecké zdroje, které dokládají význam CO2 a dalších skleníkových plynů v současné klimatické změně, stejně jako vědeckou shodu na antropogenních příčinách a dopadech klimatické změny:
- Nejnovější zpráva IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu): IPCC Sixth Assessment Report (AR6)
IPCC je přední světová organizace pro posouzení vědeckých informací týkajících se změny klimatu. Jeho zprávy, které shrnují výsledky tisíců vědeckých studií, jsou klíčové pro pochopení současného stavu znalostí o klimatické změně. - Stránky National Aeronautics and Space Administration (NASA) o klimatické změně
NASA poskytuje širokou škálu vědeckých důkazů a vysvětlení týkajících se klimatické změny, včetně role CO2 a jiných skleníkových plynů. - Článek „Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature“
Tento článek, shrnuje vědecký konsensus ohledně antropogenního globálního oteplování. - Dokument American Association for the Advancement of Science (AAAS) „Co víme“ Dokument AAAS (jedné z nejprestižnějších a nejstarších vědeckých asociací v USA) shrnuje, co věda říká o klimatické změně, a zdůrazňuje urgentní potřebu jednat.
Tyto zdroje poskytují přehled o vědeckém porozumění klimatické změně založeném na pečlivém hodnocení a syntéze dostupných vědeckých důkazů. Je důležité, aby hospodářská komora ve svých postojích a politikách odrážela tento vědecký konsensus. Reakce na klimatickou změnu by měly být založeny na nejlepších dostupných vědeckých důkazech, aby bylo možné efektivně čelit této globální výzvě.
S úctou,
[Odpověď založená na vědeckých informacích]“
Konkurenceschopnost na vážkách
Během chvíle vygenerovaná odpověď je v zásadě korektní. Jedna věc je, že nejprestižnější orgán zastupující českou podnikatelskou komunitu dává irelevantní připomínky, druhá věc je, že internetový chatbot ji v běžné odpovědi takto významně převyšuje. A to pro naši konkurenceschopnost nevypadá zrovna dobře.
Problém je to nejen kvůli tomu, že nepochopení elementárních základů problematiky vede k ohrožování již tak nedostatečných cílů české klimatické politiky. Pokud Hospodářská komora lobbuje na základě takto mylných informací, hrozí nebezpečí, že se bude investovat do technologií a projektů, které nemají budoucnost. A to se nám snadno může vymstít nejen klimaticky, ale i ekonomicky.
Ostatně stačí si vzpomenout na to, jak jsme zaspali nástup elektromobility. Poté, co nejdřív trh opanovali prémiové Tesly z USA, se teď začínají tlačit do Evropy levná elektroauta z Číny. Zatímco jsme totiž ve veřejném prostoru v posledních deseti letech poslouchali, jak Čína elektromobilitu neřeší (a proto nemusíme ani my), ona na ni naopak ve velkém vsadila a masivními investicemi v posledních dvaceti letech získala v elektromobilitě obrovský náskok. Zadotovala vytvoření největšího trhu na světě, pokryla si klíčové technologie, jako je výroba baterií, i kritické minerály, které jsou k ní potřeba. A výsledek? Dnes evropskému automobilovému průmyslu hrozí, že ho zlikvidují levná elektroauta z Číny.
Kritická debata o povaze dekarbonizace je nutná a podnikatelské kruhy v ní musí mít svoje místo, to je jisté. Nicméně je nutné takovou debatu vést na základě kvalifikovaných odhadů, nikoliv mýtů. A to se bohužel opakovaně neděje i v oblasti vysoké politiky. Tato opakovaná selhání českých politických a byznysových špiček v nastudování si aspoň základních obrysů problematiky trochu vede k myšlenkám, jestli nepotřebujeme nějaký významnější vzdělávací program klimatické problematiky pro dospělé. Doufejme, že si Hospodářská komora z toho vezme nějaké ponaučení a příště třeba své komentáře ke státním politikám zkonzultuje alespoň s běžným chatbotem.
Vojtěch Pecka
Vojtěch je autorem knihy Továrna na lži - výroba klimatických dezinformací a působí také jako analytik Klimatýmu Asociace pro mezinarodní otázky (AMO).
