V Česku má vyrůst první farma zaměřená na chov mouchy bráněnky. Její larvy konzumují neprodané jídlo a vedlejší produkty z výroby potravin. Pak se usuší a přidávají se do krmiv pro drůbež, chované ryby nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy navíc slouží jako hnojivo.
Likvidace neprodejných potravin na larvích farmách může být byznys budoucnosti. Do roku 2030 se podle Evropského parlamentu musí snížit potravinový odpad ve zpracování potravin a výrobě o 20 procent a v maloobchodním prodeji, restauracích a domácnostech o 40 procent.
Larví farmy chovající bráněnku přitom už v Evropě fungují. Tu dosud největší nechala před pěti lety v nizozemském Bergen op Zoom postavit společnost Protix, která patří k hlavním chovatelům hmyzu na světě. Letos v lednu firma získala od Evropské investiční banky prostředky na to, aby moderní farmu postavila rovněž v Polsku. Další firmy fungují v Dánsku.
První česká farma na bráněnky by se mohla začít budovat už na konci letošního roku. Za projektem stojí absolventka Masarykovy univerzity Jana Vašíčková a rakouská společnost Reploid Group, která vznikla roku 2019 s cílem zaměřit se na chov muších larev.
Nyní firma v tuzemsku hledá lokalitu, kde farma vyroste. „Máme připravenou technologii. Potom je to už o schvalovacím procesu v dané lokalitě a stavbě. Věřím, že do konce letošního roku budeme zahajovat první stavební činnosti,“ uvádí Vašíčková.
Farma vyjde na miliardy korun
Vašíčková se podobný projekt snažila rozjet už před lety. Start-up LarvaLoop, na kterém pracovala s kolegou Adamem Dostálem, však skončil neúspěchem. „Nepovedlo se nám sehnat investora, který by měl zájem,“ vysvětluje. Jejich cesty se nakonec rozešli a Dostál se nyní věnuje své firmě Grig zaměřené na výrobu a prodej produktů ze cvrčků, včetně těch pro lidskou spotřebu.
Podle Vašíčkové jsou čeští investoři zatím v novém odvětví chovu hmyzu obezřetní kvůli vyšším nákladům na vybudování farmy. Farmu s bráněnkami je totiž obtížné obstarat pouze za pomoci lidské síly. Aby dobře fungovala, je potřeba investovat do automatizace.
Investice do dánské farmy společnosti Enorm se například podle Vašíčkové pohybovala ve vyšších desítkách milionů eur, tedy v nižších jednotkách miliard korun. Ročně přitom vyprodukuje deset tisíc tun hmyzí moučky. Podavače a manipulátory přesívají larvy v boxech a oddělují je od exkrementů.
V jednom boxu se nacházejí až statisíce larev. „Těch kontejnerů s boxy může být na farmě několik desítek. V tu chvíli už se počty larev pohybují v milionech,“ dodává Vašíčková. Cyklus výkrmu larev trvá sedm dní.
Energetická spotřeba larvích farem není problém. „Pokud se larvy vykrmují, tak se nemusí svítit, jsou zalezlé v substrátu. Jestliže je ale zima, tak se musí přitopit. Larva má ráda 26 stupňů, přičemž kontejnery jsou izolované a larvy také vytvářejí vlastní teplo,“ popisuje Vašíčková.
Dbá se i na wellfare larev
Přestože larvy bráněnky dokážou zkonzumovat rovněž shnilé nebo plesnivé potraviny, nesmějí se jimi krmit. Hmyz, který se v Evropské unii chová za účelem produkce proteinu, se totiž považuje za hospodářské zvíře.
„Pokud chceme larvy dále využívat na výrobu krmiva, nesmíme je krmit odpadem. Musíme se zaručit za wellfare zvířete,“ uvádí Vašíčková. Na farmách tak larvy zpracovávají vedlejší produkty z výroby potravin nebo nesnězenou a neprodanou zeleninu, ovoce nebo pečivo.
„Potraviny, které jsou prošlé a již nejsou vhodné ke konzumaci člověkem, dáváme larvám,“ uvádí Vašíčková. Po vykrmení se larvy usuší a přidávají se jako proteinová složka do krmiv pro zvířata nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy se zase využívají jako hnojivo. Technologie larvích farem je díky tomu bezodpadová.
Bráněnka má specifickou vůni a chuť
Evropská unie v současnosti povoluje průmyslový chov sedmi druhů hmyzu. Kromě bráněnky se smí chovat třeba cvrček domácí, saranče stěhovavé, moučný červ nebo potemník stájový. Larvy bráněnky ovšem na rozdíl třeba od cvrčků nesmějí konzumovat lidé.
„Cvrčci jsou víc chuťově neutrální. Larva bráněnky má takové specifické aroma, takže by bylo těžší ji upravit tak, aby byla pro konzumaci člověkem atraktivní. Dává větší smysl konzumace zvířaty,“ dodává Vašíčková.
Při chovu larev je potřeba přemýšlet i o jejich výnosnosti, Vašíčkova proto chová vlastní mušky. „Na první pohled žádná změna u mušky není vidět, ale víme, že larvy mají větší výnosnost. Jsou lépe adaptované na náš substrát a nakladou více vajíček,“ vysvětluje výhody.
Využití larev na konzumaci zbylého jídla se nabízí hlavně v obchodním řetězcích. Spolupráci s larví farmou v Maďarsku už zkouší Tesco. „Zbytkové potraviny, které se už nehodí ani pro zvířata, posíláme na hmyzí farmy, kde se chová mucha černá,“ uvedla manažerka společenské odpovědnosti a firemních vztahů Tesco Lucie Loučková pro Ekonews.
To, jak konkrétně spolupráce probíhá, řetězec nevysvětlil. „Projekt je zatím ve fázi, kdy k němu nemáme tak detailní informace, na které se ptáte,“ uvedla Iva Pavlousková, manažerka komunikace společnosti Tesco.
Řetězec Lidl by se spolupráci s hmyzí farmou nebránil, zatím se ale žádný jeho obchod nepotřebných potravin tímto způsobem nezbavuje. „Nemáme informace o tom, že by kolegové v zahraničí využívali tento způsob zpracování odpadu. Pokud by se v českém prostředí larví farma objevila, určitě by nás tato spolupráce do budoucna zajímala,“ uvedla Eliška Froschová Stehlíková, vedoucí komunikace společnosti Lidl.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
