Velké české společnosti zatím příliš nereportují nastavení cílů směřujících k nižší uhlíkové stopě nebo to, jak jejich podnikání ovlivní rizika související se změnou klimatu. V reportování těchto věcí vychází ve srovnání s ostatními zeměmi podprůměrně.
Jde o závěry aktuální analýzy tři sta společností ze střední, východní a jižní Evropy, kterou zveřejnila Alliance for Corporate Transparency pod vedením advokátní kanceláře Frank Bold. Výzkum analyzoval výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti jedenácti velkých českých firem:
- Kofola,
- ČEZ,
- Škoda Auto,
- Komerční banka,
- Air Bank,
- Česká spořitelna,
- ČSOB,
- Energetický a průmyslový holding,
- Equa Bank,
- J&T Finance Group SE,
- Moneta Money Bank.
Banky a financování kritických odvětví
Podle Frank Bold jde o společnosti ze sektorů, které jsou kritické v dopadech na změnu klimatu. Banky jsou zastoupené především kvůli jejich klíčové roli ve financování obchodních aktivit v kritických odvětvích průmyslu a také riziku, které podstupují financováním „neudržitelných“ odvětví.
Výzkum dále posuzoval například to, jestli se firmy zaměřují na konkrétní klimatické cíle (například snížení emisí), zda využívají k jejich dosažení dlouhodobé strategie a jak analyzují související rizika. Z výsledků evropského srovnání vyplynulo, že jen čtyřicet procent korporací zmiňuje rizika, které klimatická změna a s ní spojená proměna ekonomiky představují pro jejich obchodní model.
V Česku podle závěrů výzkumu toto nevykazuje ani jedna z analyzovaných firem. „Ani v současné době, kdy se v souvislosti se změnou klimatu mění struktura ekonomiky, nepracuje většina společností s daty kritickými pro management. Tyto údaje jsou přitom klíčové pro rozhodování investorů. Výrazné zlepšení jsme zaznamenali ve Španělsku, kde téměř polovina firem informuje o svých dlouhodobých cílech, které počítají s dekarbonizací ekonomiky. České firmy ale nezvažují rizika v dlouhodobém hledisku,“ uvedl k závěrům výzkumu vedoucí sekce odpovědných firem ve Frank Bold Filip Gregor.
Výsledky za Česko
- 36,4 % společností popisuje své strategie ohledně klimatických záležitosti dostatečně jasně (průměr ostatních zkoumaných států je 30,7 %)
- pět firem z jedenácti uvádí konkrétní klimatický cíl, kterého chtějí dosáhnout, pouze jedna z nich však uvádí, že se jedná o cíl sladěný s cíli Pařížské dohody
- žádná společnost neposkytuje jasné informace ohledně rizik spojených s klimatem a transformací ekonomiky pro svůj obchodní model nebo o obchodních příležitostech a plánech na jejich využití, které tyto změny přináší
- jen jedna společnost zveřejňuje intenzitu vlastní uhlíkové stopy přepočtenou na jednotky výkonu nebo produkce – v přepočtu je to pouze 18,2 % společností oproti průměru ve sledovaných evropských zemích, který byl 28,7 %
- 27,3 % firem reportuje ohledně vlastního využívání vody
- 90,9 % českých společností nezveřejňuje strategii k zachování biodiverzity
Nefinanční reporting je pro firmy povinný
Podle výzkumu se zveřejňování výsledků v dosahování klimatických cílů častěji objevuje ve středomořských státech. Ve střední a východní Evropě je to téměř o polovinu méně. České firmy se sice v regionu ukazují jako mírně nadprůměrné v reportování svých klimatických strategií a cílů, ale jen jedna z nich uvádí, že její strategie odpovídá cílům Pařížské dohody.
Velké společnosti, banky a pojišťovny mají zákonnou povinnost zveřejňovat informace týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, lidských práv a boje proti korupci. Jde o takzvaný nefinanční reporting.
Dřívější výzkum Aliance For Corporate Transparency, který se týkal výzkumu tisíce evropských společností, ukázal, že kvalita a relevantnost těchto informací ve výročních zprávách je stále nízká. Evropská komise proto příští rok plánuje reformu směrnice o nefinančním reportingu.
Průhledná strategie a cíle znamená lepší financování
Jak přitom připomíná ředitel Frank Bold Pavel Franc, transparentní zveřejňování cílů v nefinančních oblastech fungování společností, jako je ochrana životního prostředí, usnadňuje orientaci investorů na trhu. „Pokud se evropské firmy naučí poskytovat informace o svých strategiích a cílech průhledně, mohou získat lepší finanční příležitosti,” uvádí Franc.
K podobným závěrům ve svém komentáři, který jsme nedávno zveřejnili, dochází také investiční partnerka skupiny Rockaway Andrea Lauren. V rámci sociální udržitelnosti podle ní investoři chtějí vědět třeba nakolik soudržná a etická je firemní kultura, jaké je zastoupení žen a etnických menšin, či zda jejich marketingová politika ukazuje férový obrázek jejich produktů.
Dále zmiňuje i rostoucí tlak investorů a bank na klienty a připomíná příklad největší světové banky JPMorgan Chase, která v říjnu informovala klienty, mezi které patří největší ropné a plynárenské společnosti, že s nimi nebude spolupracovat, pokud nebudou dobrovolně zachovávat ustanovení Pařížské dohody.
Globální emise do roku 2050
Cílem Pařížské dohody je udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dohodu podepsalo 194 zemí a Evropská unie. Stávajícím cílem EU je snížit emise CO2 do roku 2030 o čtyřicet procent ve srovnání s úrovní roku 1990. V současnosti se nicméně stupňuje tlak na to, aby byly cíle ještě ambicióznější.
Pokud se má globální oteplování udržet na 1,5 °C, pak je podle zprávy mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 nutné, aby globální emise dosáhly do roku 2050 čisté nuly. A to se neobejde bez proměny ekonomiky, a to především v oblasti energetiky, dopravy a průmyslu.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
