Data pro posouzení klimatických rizik využívá čím dál více odvětví. Pro zemědělce, vodohospodáře, lesníky, developery, pojišťovny nebo banky vytvořil Ústav výzkumu globální změny AV ČR web, který mapuje budoucí klimatické podmínky a je dostupný i široké veřejnosti.
Web climrisk.cz pro každý katastr uvádí, jaké klimatické podmínky lze očekávat v následujících obdobích. „K dispozici jsou údaje o průměrných teplotách vzduchu, srážkách, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu či délce slunečního svitu. Z těchto základních veličin počítáme například počet tropických dnů, mrazových dnů, dnů se sněhovou pokrývkou či počet dnů v horké vlně,“ uvádí Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Pokud člověka zajímá budoucí průměrná teplota ve Slapech nad Vltavou, z webu se dozví, že loni roční průměr teplot dosáhl 9,9 stupně Celsia. V roce 2035 to bude 10,5 stupně a v roce 2075 už 12 stupňů Celsia. Naproti tomu srážky za totéž období klesnou jen mírně z 583 milimetrů za rok na 578 milimetrů. Lyžaře zase může zajímat, že průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou nad 30 centimetrů ve Špindlerově Mlýně klesne ze současných 170 na 125 dnů v roce 2075.
„Předkládáme ty nejpravděpodobnější odhady budoucího klimatu. Na základě objektivních kritérií jsme z téměř 30 klimatických modelů určili sedm, které nejvíce reprezentují nejistotu odhadu, a vzali v úvahu i čtyři možné scénáře budoucího chování lidstva ve vztahu k využívání fosilních paliv a k opatřením na ochranu klimatu,“ vysvětluje Trnka.
Údaje o počasí jak pro Česko, tak pro střední Evropu
Web nabízí výstupy ve dvou úrovních. Podrobnější v rozlišení 500 metrů jsou pro Česko, méně podrobné v rozlišení 10 kilometrů pro celou střední Evropu. „Data mohou být užitečným nástrojem pro vhodné nastavení adaptačních opatření v různých regionech, a to i lokálního charakteru. Podkladová data jsou ve vysokém rozlišení, takže jsou dobře zacílena i na regionální specifika. Adaptační opatření je nutné chystat skrz širokou škálu oborů,“ vysvětluje Pavel Zahradníček, klimatolog z CzechGlobe.
Data přímo z webu ClimRisk využívají například Lesy ČR. Podle mluvčí státního podniku Evy Jouklové jsou tato data důležitá pro budoucí stabilitu celého lesnicko-dřevařského sektoru. „Predikce změn klimatu jsou zásadní, zejména kvůli včasné adaptaci lesních ekosystémů na změněné podmínky. Máme zpracovanou vlastní Adaptační strategii Lesů ČR na změnu klimatu do roku 2030. Podle rizikovosti lokalit máme definovaná vhodná adaptační opatření,“ tvrdí.
Připravit se na budoucí vývoj díky relevantním údajům je nezbytné i pro vodohospodáře. „Umožňují lépe odhadovat budoucí potřebu vody i předpokládané množství vody, které bude k dispozici. Tyto informace umožní lépe plánovat a připravit se na přicházející změnu klimatu. Výstupy mimo jiné ovlivňují strategické úvahy o investicích do kritické infrastruktury,“ uvádí František Smrčka ze Svazu vodního hospodářství ČR.
Obchodní centra zajímá, zda bude potřeba víc topit, nebo chladit
Požadavků na údaje začalo podle Zahradníčka přibývat i ze strany soukromých subjektů, které mají zájem o udržitelné investice. „Tlak na ně vytváří bankovní sektor, který nechce financovat projekty, jež jsou z pohledu klimatu a ve finále i jejich investic rizikové,“ vysvětluje Zahradníček.
„Například pokud budete stavět nové obchodní centrum, tak je nutné dobře nastavit velikost topné či chladicí soustavy. A tyto objekty zde budou pravděpodobně i za desítky let a projektanti jednoznačně potřebují vědět, jak se nám například změní teploty vzduchu, kolik bude horkých vln, nebo naopak v zimě těch chladných,“ dodává Zahradníček. K nárustu zájmu o data přispěla i nová povinnost vycházející z Taxonomie EU o posuzování udržitelnosti investic, například u nových stavebních projektů.
O data pravděpodobných scénářů změny klimatu se opírají i developeři a pojišťovny. „Při plánování nových developerských projektů bereme v úvahu předpokládané změny klimatu v dané lokalitě, a to i s ohledem na požadavky vyplývající z Taxonomie EU. Tento bod začíná být velmi důležitým, protože klimatické změny, jako jsou zvýšená frekvence povětrnostních jevů, záplav, sucho nebo teplotní extrémy, mohou mít vliv na dlouhodobou udržitelnost a životaschopnost projektů,“ uvádí Ondřej Flanderka, Green Business Manager společnosti Skanska Residential.
Pro pojišťovny jsou data základ
Pojišťovny na základě pravděpodobných scénářů vyhodnocují rizika. „Vznikají nové modely pro stávající přírodní nebezpečí, rozšiřují se modely o nová nebezpečí a zpřesňují modely a kalkulace dopadů na celá portfolia pojišťoven. Velkého zpřesnění dosáhly modely povodní a záplavy, větší pozornost se věnuje modelům popisujícím vichřici, kroupy, tornáda,“ uvádí mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Za nejrizikovější Kooperativa považuje stavební projekty v lokalitách blízko řek, zejména v horských oblastech a podhůří, kde jsou toky s rychlým nárůstem hladiny. Modely na predikci změn klimatu využívá i pojišťovna Generali Česká pojišťovna.
„Díky predikcím jsme schopni do budoucna reagovat na možné změny a promítnout je do našich produktů,“ uvádí Pavlína Adámková z oddělení externí komunikace Generali Česká pojišťovna. Podle ní se klimatická změna v Generali nejvíce odráží v nabídce produktů v oblasti zemědělského pojištění. „Jsou to právě zemědělci, kteří jsou vystaveni pokračující klimatické změně stále častěji a intenzivněji. Příkladem mohou být sucha, hyperlokální prudké bouře a další extrémní projevy počasí,“ dodává.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
