Musím být fakticky přesná, jinak si hnidopiši smlsnou, říká greenfluencerka Rozárie Haškovcová

Její instagramový profil sleduje přes čtyřicet tisíc lidí. Rozárie Haškovcová na něm publikuje posty o rychlé módě, o Green Dealu nebo o tom, že je lepší opravit staré tenisky než kupovat hned nové.

Haškovcová patří ke skupině greenfluencerů. Jsou to lidé, kteří místo aby propagovali nový účes nebo kabelku, šíří osvětu o udržitelnosti. A nedělají to nahodile. Než se do nějakého tématu pustí, doslova se nadrtí fakta o něm. „Jedno 90sekundové video mi zabere čtyři až šest hodin, a to hlavně kvůli rešerši, fact-checkingu, editování a podobně,“ říká Haškovcová.

Co je nejtěžší na tom být greenfluencerkou?

Být stoprocentně fakticky přesný v tom, co říkám. V zelených tématech je často zmatek – protiřečící si studie, matoucí žargon a konfliktní názory. Člověk musí tématu velmi dobře rozumět, orientovat se a umět hledat spolehlivé zdroje. Nehledám jen zdroje, které se mi hodí, hledám zdroje i pro protitvrzení ke svým názorům a snažím se najít pravdu. Často narazím i na informace, které se mi nelíbí, ale i takové publikuju.

Mohla byste dát konkrétní příklad?

Nedávno to byla například metoda snižování emisí metanu u krav tím, že se jim přidávají určité látky do potravy. V některých experimentech se tak podařilo snížit emise metanu krav o více než 90 procent. Tím by se dal dobře vyřešit problém nadměrného vzniku metanu v masném průmyslu. Já ze svých morálních a etických postojů bych byla radši, kdyby se jednoduše snížila produkce masa. Ale uvedená metoda je samozřejmě skvělý nástroj na snižování emisí.

Díváte se často na svůj počet sledujících? Stresuje vás, když ubývají, a máte radost, když přibývají?

Ačkoliv bych chtěla říct, že pro mě čísla nic neznamenají, není to pravda. Každých deset tisíc sledujících řádně slavím. Vyšší čísla a dosahy znamenají větší zájem o udržitelnost a větší sílu a význam mých slov.

Dá se greenfluencingem živit? V jakých finančních relacích se zhruba pohybuje taková běžná spolupráce na Instagramu?

Myslím a věřím, že se tím jednoho blízkého dne budu moci živit. První zakázku jsem ale měla teprve loni v říjnu, jsem tedy influencerkou dost čerstvě. Doteď jsem u toho měla poloviční úvazek v práci, ale nedávno jsem se rozhodla být influencerkou na full time a v práci jsem skončila. Zároveň stále studuji, takže mě částečně finančně podporují rodiče. Aktuálně si za měsíc můžu vydělat na Instagramu okolo čtyřiceti tisíc korun, ale další měsíc zase vůbec nic. Někdy je zakázek méně, někdy více.

Co je vaše největší zásada coby greenfluencerky ohledně možných spoluprací? Do čeho byste nikdy nešla?

Zásad mám spoustu. Určitě bych nešla do spolupráce s fast fashion značkou ani jakoukoliv značkou, která promuje overkonzumerismus. Propaguji čistě udržitelné značky nebo takové, které dělají prokazatelně dobré kroky k udržitelnosti. Někdy je těžké rozeznat greenwashing od opravdové zelené iniciativy. Prohledávám pak investory, certifikáty třetích stran, recenze, zjišťuji dlouhodobé cíle značky, studuji jejich strategie a komunikaci.

Stalo se vám, že jste někdy neletěla greenwashingu?

Nevybavuji si, že by se mi to někdy stalo. Samozřejmě mi chodí nabídky od ultra fast fashion značek, jako je Shein, Asos a Trendyol, ale u žádné z nich jsem ani na moment nepřemýšlela, že bych spolupráci přijala. Ve svých osobních nákupech jsem však na greenwashing naletěla už mockrát. Například jsem si koupila jógový set v novém obchodě Oysho, který hlásal recyklované materiály a uhlíkovou neutralitu. Bohužel jsem po nákupu zjistila, že je to falší fast fashion řetězec. To se stane, myslím, každému.

Kdy jste se rozhodla začít s greenfluencingem?

Vždycky jsem si moc přála mluvit o udržitelnosti k větší skupině lidí. Každý můj referát a projekt ve škole jsem se snažila směřovat k udržitelným tématům, takže jsem už ve třinácti letech greenfluencovala svoje spolužáky o změně klimatu. Několikrát jsem se jako mladší snažila točit videa, ale neměla jsem odvahu je sdílet. Po maturitě jsem sebrala kuráž a začala natáčet a publikovat veřejně.

Jak vnímáte negativní, hnidopišské komenty? Stresuje vás to?

Ty hnidopišské mi upřímně vadí víc než opravdové hejt komentáře. Je velmi tenká hranice mezi zjednodušením a bagatelizací, na které balancuji. Když budu mluvit moc odborně a akademicky, nikdo video nedokouká. Musím používat zjednodušené výrazy, protože se snažím cílit na tu opravdu nejširší veřejnost, která téma udržitelnosti nezná. Pak mě nejvíc mrzí a štvou komentáře lidí, kterým jde často o totéž jako mně, ale místo vzájemné podpory se mě snaží shodit na technických detailech.

Můžete dát příklad takového komentáře?

Například když zjednodušeně říkám, že nařízení musí schválit i každý stát EU, včetně Česka, a lidé v komentářích mě opravují, že se jedná o schválení Radou EU.

Kolik času greenfluencingu denně věnujete?

Příliš času. Zatím určitě pracuji víc, než co se mi finančně vrací. Snažím se postovat ob den, vychází to tedy zhruba na tři až čtyři příspěvky na Instagram, Facebook, Tiktok, Twitter a Threads týdně. Jedno takové devadesátisekundové video mi zabere čtyři až šest hodin, a to hlavně kvůli rešerši, fact-checkingu, editování a podobně. Kromě toho se neustále samovzdělávám, odpovídám na komentáře, zprávy, e-maily, komunikuji s experty, kteří mi pomáhají s ověřováním faktů. Jsem moc vděčná, že můžu dělat tak smysluplnou práci a vážím si každého slova podpory.

Se kterými experty konkrétně spolupracujete a berou vás jako rovného partnera k diskusi?

Spolupracuji s experty velmi blízce, environmentální komunita v Česku je malá, dobře se známe. Často mě oslovují první, abych komunikovala nějaké téma, takže myslím, že vážně mě berou. Někdy se jich jen ptám na doplňující otázky, někdy na fact-checking scénáře pro video. Videa mi kontroloval třeba pan Oldřich Sklenář (expert na téma energetiky a produkce skleníkových plynů, pozn. red.). Někdy komunikuji s platformou Fakta o klimatu, Vojtěchem Peckou (věnuje se sociologii popírání změn klimatu, pozn. red.) a dalšími experty z Asociace pro mezinárodní otázky a jejich klima týmu.

Kolik času trávíte rešeršemi a ověřováním faktů?

Špatně se to vyčísluje, protože rešerši dělám i sama pro sebe a své vzdělání a nakonec to o pár měsíců později použiji ve videu. Rešerše a ověřování faktů je ale hlavní náplň mé práce. Teď jsem se například snažila zpracovat téma nového nařízení EU o obalech a obalových odpadech, nad tím jsem strávila přes tři hodiny, napsala třem expertům o pomoc a stále nejsem na konci.

Odkud čerpáte informace, se kterými pracujete při vytváření postů?

Primárně se jedná o studie z databáze Science Direct, žurnálu Nature Food nebo ze zahraničních univerzit, třeba z nizozemské Wageningen University, z Cambridge, Oxford University, dále z mezinárodního panelu IPCC nebo z NASA. Někdy čerpám informace z evropských institucí nebo OSN. Z českých zdrojů používám Fakta o klimatu, hydrometeorologickou stanici, agenturu STEM a další sociologické studie. Většina studií je ale zahraničních, pokud se nejedná o něco specificky českého. Publicistické články nepoužívám jako zdroj moc často, ale když už, tak jsou to články z ČT24, Ekonews.cz nebo Financial Times, ti mají skvělé klimatické analýzy.

Který váš post vám dal informačně nejvíc zabrat?

Nejtěžší to bylo o zemědělství a o protestech zemědělců. Je to téma, které mi je nejvíce vzdálené, proto pro mě bylo těžké hledat zdroje. Zjišťovat si informace o dotacích, číst českou zemědělskou strategii, všechny kousky evropské legislativy a telefonáty s odborníky, to vše mi mohlo zabrat v součtu tak dvanáct hodin. Ve videích ale nikdy nebude všechno, co si rešeršuji. Chci tématu co nejlépe rozumět, i když do videa se pak dostane jen zlomek informací.

Co musí téma mít, aby vás zaujalo natolik, abyste o něm postovala? A pracujete pak ve svých postech více s emocemi, nebo s fakty?

S emocemi, fakty, popularizací vědy… používám všechno dohromady. Samozřejmě musím lidi především zaujmout – používám na to scénky, situace ze života a příběhy, se kterými se dokáže každý ztotožnit. Mě baví a zajímá hodně věcí, které by lidem připadaly nudné. Ráda sedím nad grafy, čísly, analýzami a počty, ale mým úkolem na sociálních sítích je přiblížit problematiku a vědu i člověku, který přišel z osmihodinové směny a na nějaké grafy nemá ani pomyšlení.

Kam byste se v greenfluencingu ráda posunula? Co na své tvorbě chcete ještě vylepšit?

Mám své roční cíle na to, kolika sledujících bych chtěla dosáhnout. Aktuálně pracuji na rozšíření se na více platforem a založení podcastového pořadu. Ráda bych se také dostala do médií, abych téma zase mohla dostat k více lidem. Chtěla bych také být schopna rychleji reagovat na aktuální dění, ale kvůli práci a škole to často nejde.