Má přednost ochrana památek, nebo životního prostředí? Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy.
Jádrem sporu se stal záměr obyvatele okrajové plzeňské části, který si chtěl na střechu umístit čtrnáct fotovoltaických panelů. Protože dům stojí ve vesnické památkové zóně, muž se obrátil na plzeňský magistrát. A památkáři odmítli instalaci posvětit s tím, že z hlediska památkové péče je něco takového nepřípustné.
Krajský soud v Plzni tehdy dospěl k závěru, že v takovém případě nelze automaticky dát přednost památkové ochraně bez dalšího odůvodnění. Nejvyšší správní soud (NSS) pak letos v dubnu rozhodl o podané kasační stížnosti.
Hlavní námitky orgánu památkové péče směřovaly k tomu, že umisťování obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltických panelů nelze bez dalšího odůvodnění označit za veřejný zájem. Stejně tak podle něj nelze zohledňovat protiprávní umístění fotovoltaiky na nemovitostech v okolí. Orgán památkové ochrany argumentoval tím, že nemůže poměřovat zájem na památkové ochraně a další veřejné zájmy, neboť k tomu není oprávněn. Mají tak činit například orgány ochrany životního prostředí.
Nejvyšší správní soud se s argumenty památkářů neztotožnil, ale naopak potvrdil závěry krajského soudu s tím, že už z předchozích rozhodnutí NSS (např. rozsudek č.j. 2 As 207/2016) vyplývá, že umisťování obnovitelných zdrojů je rovněž veřejným zájmem, kdy jeho střet s památkovou ochranou má posuzovat právě i příslušný orgán památkové ochrany.
Může to být precedens
„Orgány památkové péče nemohou na veřejný zájem na památkové ochraně nahlížet izolovaně, nýbrž jej musí vnímat a poměřovat v kontextu jiných právem hájených hodnot, přičemž zájem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, a tím realizovaná vyšší míra ochrany životního prostředí jedním z takových veřejných zájmů je,“ konstatovali soudci NSS.
„Rozhodnutí NSS určitě nelze vnímat jako nějaký posun ve vnímání veřejného zájmu. Jedná se pouze o korekci rozhodování příslušných orgánů památkové ochrany. Může však sloužit jako precedens pro další podobné spory ohledně střetu památkové ochrany a umisťování FVE panelů v památkově chráněných území. NSS ovšem neříká, že FVE budou mít přednost. Naopak má vždy dojít k individuálnímu posouzení – bude tak rozdíl v umístění FVE v historickém centru a naopak na domě, který se pouze nachází v památkové zóně a sám vyšší historickou hodnotu nemá,“ uvádí Adam Novák z Centra pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) Akademie věd.
V Německu byl nedávno schválen soubor zákonů na podporu solární energie, takzvaný Solarpaket I. Má za cíl zjednodušit instalaci a připojení i malých fotovoltaických elektráren, a to včetně zařízení umisťovaných třeba na balkony bytových domů. Nelze ovšem předpokládat, že by Solarpaket I šel významně na úkor vyšší památkové ochrany, zejména v historických centrech.
V Praze panely v centru nechce ani magistrát, ani památkáři
Fotovoltaické panely v historickém centru Prahy si památkáři zatím nedovedou představit. V památkové zóně jde podle nich hlavně o zachování charakteru území a s tím se vylučuje osazování solárních panelů na šikmých střechách domů. Musí se zachovat takový typ krytiny střechy, který odpovídá materiálům z doby výstavby domu. Proto památkářským filtrem neprojdou ani alternativy solárních panelů, jako jsou solární tašky.
To potvrzuje i odbor památkové péče pražského magistrátu, který považuje solární panely na střechách historických budov za nežádoucí. Působí podle něj vizuálně rušivě a snižují autenticitu daného území. Pro umisťování fotovoltaických panelů navíc neexistuje žádná metodika na úrovni Hlavního města Praha a památkáři i magistrát přistupují ke každému případu individuálně. Předvídatelnost pro potenciální zájemce je tedy nízká.
Někteří obyvatelé historických center řeší nemožnost instalace fotovoltaických panelů na „svých“ domech tím, že si je koupí v rámci komunitních projektů, kdy jsou panely umístěny na pozemcích mimo město. V tom případě je však dle Adama Nováka problém případné únosnosti pro přenosovou soustavu a dále také záboru území, které má případně sloužit třeba pro zemědělskou činnost.
Při umisťování fotovoltaických panelů by měla být dávána přednost již zastavěnému území. V Rakousku mají některé spolkové státy možnost instalace panelů v nezastavěném území dokonce až tehdy, kdy jsou vyčerpány kapacity v zastavěném území.
„U menších samosprávných celků nejde často o památkovou ochranu jako spíše o územní plánování. V tom je však místo adaptačních opatření stále dávána přednost spíše hospodářskému rozvoji a výstavbě,“ říká Adam Novák.
Petra Schwarz Koutská
Petra vystudovala žurnalistiku a bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově, poté působila jako bezpečnostní analytik či komunikační manažerka pro neziskový sektor. Nyní se snaží v rámci svého projektu přemostit propast mezi vědci a mainstreamovými médii, jimž zprostředkovává jejich názory na téma klimatické změny.
