Kvůli zvyšujícím se průměrným teplotám je v Česku stále větší zájem o výsadbu stromů, které dokážou růst mezi rozpálenými chodníky a silnicemi. I proto se tu objevují nepůvodní druhy, jako je jerlín japonský.
Příkladem úspěšného řešení jak pro infrastrukturu, tak pro samotné rostliny, které se mimo své přirozené prostředí dusí, je projekt na Smetanově nábřeží v centru Prahy. Přestože jde o rušnou a frekventovanou ulici nedaleko Národního divadla, tak se po dvou letech od vysazení ukazuje, že stromy nemusí trpět.
Za konceptem výsadby jerlínů japonských na Smetanově nábřeží stojí arborista David Hora, který se kromě konzultační arboristiky věnuje i technologiím modrozelené infrastruktury. Tedy opatřením na řešení klimatických problémů spojujících „zelené“ a vodní prvky, jako je třeba hospodaření s dešťovou vodou.
Původní tříproudou silnici před budovou Hollaru dělil jen úzký ostrůvek sloužící jako zastávka pro tramvaje. Ta byla obklíčena z obou stran projíždějícími auty. Vedle parku Národního probuzení se nacházela parkovací místa. Ta zmizela a zmíněnou zastávku spojil s chodníkem takzvaný dánský pás.
Výškově oddělená trasa pro kola vyhovuje chodcům i cyklistům, kteří dlouhodobě v Praze nemají dostatečnou infrastrukturu pro bezpečnou přepravu, ale také rostlinám. Hlavním bodem celé přestavby je sedmnáct nově zasazených jerlínů japonských, které jsou jako zrcadlovým odrazem starého lipového stromořadí na druhé straně promenády.
Biouhel čistí vodu
Prosperovat v nehostinném městském prostředí stromům pomáhá takzvaný stockholmský systém, který zároveň odvádí přebytečnou dešťovou vodu z ulic. Pod stromy se nachází zasakovací rýha o délce dvou set metrů, která vytváří pro stromořadí vlastní ekosystém. Jerlíny skrze ni mohou prorůst a proplést své kořeny, pokud jim jejich původní výsadbová jáma o velikosti 3 metry na 1,70 metru nestačí.
Stockholmský systém tím simuluje prostředí, které by přirozeně vzniklo v přírodě. Umožňuje stromům předávat si vzájemně živiny, pokud jeden z nich strádá. Při obvyklém postupu by byly vsazeny do jednoho podzemního květináče, který by je odstřihl od okolí a znemožňoval normální růst.
„Stromy ve městě to nemají jednoduché, soupeří mezi sebou o vláhu a o vzduch, navíc jsou vystavovány neustálým vibracím z okolní dopravy. Často rostou ve výsadbových jámách o velikosti 1,60 na 1,60 metru, což pro ně může být velmi náročné, protože nemají kam rozrůstat kořeny,“ vysvětlila Bára Lišková z Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha (Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy).
K přežití stromům pomáhá i strukturní substrát, ve kterém jsou jerlíny zasazeny. Kromě kameniva (makadamu) obsahuje biouhel, jenž čistí dešťovou vodu od nebezpečných látek a funguje jako výživa. Vzniká totiž ze spáleného dřeva, které se vloží do kompostu, kde vstřebá minerály a živiny vhodné pro rostliny.
„Biouhel je na povrchu všech zrn také proto, že dobře váže vlhkost. Díky všem těmto vlastnostem teď má 17 stromů k dispozici až 43 kubických metrů kapacity pro srážkovou vodu, což je více než dostatek,“ uvedla Lišková.
Modrozelené projekty v Praze
Substrát má zajistit, že se ke kořenům dostane nejen voda, ale i vzduch, stromy by se jinak pod zeminou dusily. Aby se k nim naopak nedostalo příliš mnoho vláhy, třeba během přívalových dešťů, tak je součástí systému i pojistný přepad do dešťové kanalizace.
Dva roky po rekonstrukci se na Smetanově nábřeží jerlínům daří dobře. I když jsou dnes z velké části tyto stromy samostatné, starost o ně nekončí. Součástí projektu, díky němuž byly vysazeny, je i pětiletý plán péče, který zahrnuje intenzitu zálivky, rozvojovou péči po výsadbě a prevenci proti chorobám a škůdcům. Tato údržba jim pomáhá se na nábřeží „zabydlet“ a zároveň mapuje, jak efektivní tento typ výsadby je.
Magistrát hlavního města Prahy podpořil v minulých letech i další projekty, které jsou postavené na základě principů modrozelené infrastruktury. Jedním z nich je park U Kněžské louky na Praze 3, který po rekonstrukci v roce 2022 začal pracovat s kanálky určenými pro odvod dešťové vody do okolních záhonů. V nich jsou vysázeny rostliny, které mají nejen zdobit renovovaný park, ale i podporovat biodiverzitu.
Veronika Novotná
Veronika studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd.
