Návrat dětí do školy představuje pro rodiče nezbytné nákupy. Pokud vybíráte batoh pro prvňáčka nebo jen doplňujete výbavu, vyplatí se vkročit do nového školního roku bez hazardu se zdravím dítěte a také s ohledem na planetu.
Aktovka nebo školní batoh jsou nezbytností pro každého školáka. Některé batohy z přírodních vláken, jako je bavlna, mohou být ale opatřeny speciální nepromokavou úpravou z perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS), takzvaných věčných chemikálií. Ty mohou podle studií způsobit až hormonální nerovnováhu nebo rakovinu.
Při výběru školního batohu se tak držte výrobců, kteří se na toto zboží zaměřují, namísto outdoorových značek, které mohou cíleně používat „impregnaci“. Volte raději tuzemské značky, případně evropské, které se musejí řídit přísnějšími normami, než ty z asijských e-shopů.
„Batohy a aktovky vyrábíme z polyesteru a nylonu s dvojitým PU zátěrem (tenká nepropustná polyuretanová vrstva, pozn. aut.) na vnitřní straně textilie. Další použité materiály (zipy, taháčky zipů, přezky, spony apod.) jsou vyrobeny z plastu a kovu,“ uvádí Alžběta Eichlerová, která zastupuje značku batohů Topgal. PFAS výrobky této značky podle Eichlerové neobsahují.
Pro školní batohy platí norma ČSN 79 6506, která neobsahuje konkrétní doporučení ohledně chemické nezávadnosti. Topgal prý batohy testuje každoročně v Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně, kde se hodnotí řada faktorů nad rámec této normy. Dělala i vlastní testy na škodlivé ftaláty.
Například norská značka školních batohů Beckmann, které stojí kolem tří tisíc korun, se na webu pyšní tím, že její výrobky pro předškoláky a první stupeň splňují EU normu pro dětské hračky. Při výrobě všech produktů jsou také podle webu dodržována nařízení REACH (nařízení Evropské unie, které bylo přijato s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s riziky, která mohou představovat chemické látky, pozn. aut.).
Pravidla pro pomůcky nejsou tak přísná
Penály a pouzdra na tužky je nutné obměňovat kvůli opotřebení častěji než aktovky. A rozhodně se u nich vyplatí nekupovat výrobky z PVC měkčeného ftaláty. Toxické ftaláty, kvůli kterým stáhla Česká obchodní inspekce z trhu již desítky hraček a výrobků pro děti, se vyskytují i ve školních pomůckách. V Česku neexistuje žádná právní norma, která by ftaláty ve školních pomůckách zakazovala, jako je tomu například u hraček a předmětů péče o děti.
Alternativ k PVC je řada, ať ze skupiny plastů (polypropylen, polyethylen), tak z textilu, papíru nebo kovu. „Je s podivem, že na hračky se v Česku nahlíží daleko přísněji než na školní pomůcky. Může se tak stát, že miniaturní penál či obleček pro panenku Barbie je bezpečnější než penál pro samotného školáka,“ říká expertka na toxické látky ze spolku Arnika Karolína Brabcová.
Pomůcky, jako jsou obaly na sešity, ořezávátka, pravítka, desky či mazací gumy – tedy předměty, s nimiž děti přicházejí do úzkého kontaktu a mohou je i vkládat do úst – také leckdy obsahují PVC. Vhodnější materiály jsou polypropylen či polyethylen.
Opět platí základní pravidlo – nekupovat velmi levné školní pomůcky od bezejmenných výrobců nebo v tržnicích. Koupí tuzemské školní pomůcky zmírníte ekologickou zátěž výrobku o přepravu na velké vzdálenosti. Evropská legislativa navíc stanoví limitní koncentrace některých toxických látek ve spotřebním zboží (benzen, těžké kovy, ftaláty ve výrobcích určených pro děti, pozn. aut.). Sledujte nebezpečné školní pomůcky v dostupných databázích informačního systému RAPEX nebo na webu dtest.cz.
„Naše obaly (na sešity) jsou z PVC. Je zde ale použito speciální PVC bez ftalátů splňující přísné nároky na výrobky, se kterými přicházejí děti do kontaktu. Důvodem jsou vlastnosti materiálu. Především jeho transparentnost a odolnost. V případě ostatních výrobků je to podobně jako s obaly,“ sdělil mluvčí společnosti Koh-i-noor Hardtmuth Jan Kubát. Výrobky určené dětem si podle něj nechávají testovat dle normy na bezpečnost hraček (ČSN EN 71 – 1, 2, 3).
Vonět není potřeba
Pastelky či fixy také mohou představovat riziko. Obecně vzato je dobré se vyvarovat parfémovaných psacích potřeb a gum. Parfémy mohou vyvolat alergické reakce, navíc mohou obsahovat ftaláty. Dávejte přednost fixům a lepidlům na vodní bázi bez obsahu organických rozpouštědel.
Organická rozpouštědla se z výrobků uvolňují těkáním a mohou nepříznivě působit na mozek, nervy, játra nebo krvetvorbu, uvádí spolek Arnika. Gumy mohou také obsahovat PVC. Dávejte přednost mazacím gumám z přírodní gumy – kaučuku.
Školní sešity a další papírenské zboží vyrobené z recyklovaného papíru jsou nejlepší volbou z pohledu uhlíkové stopy. Vhodné je také volit pomůcky s certifikátem FSC. Logo FSC na výrobku ze dřeva nebo papíru by mělo zaručit, že svým nákupem podporujete lesní hospodaření šetrné k přírodě a místním lidem.
Raději bez BPA
Láhev na pití je další důležitý předmět, bez něhož se školák neobejde. Nejčastěji bývá plastová. Jednou z obav jsou bisfenoly, které se používají při výrobě. Nejvíce používanou chemikálií v této skupině je bisfenol A známý pod zkratkou BPA, píše Státní zdravotní ústav. Použití ostatních bisfenolů, jako je bisfenol S (BPS) a bisfenol F (BPF), je ve srovnání s bisfenolem A malé, byť množství roste s ohledem na to, že se po omezení použití BPA tyto chemické látky používají jako náhrada BPA.
U BPS, kterým se nahrazuje toxický BPA, existuje podezření, že má mnoho stejných nežádoucích účinků na zdraví jako BPA. Podobné je to i s dalšími zástupci skupiny bisfenolů. V tuto chvíli je ale možné se chránit pouze tak, že zvolíte výrobky „BPA free“, nebo láhev z jiného materiálu, třeba skla či nerezu. BPA podle studií může poškozovat nervový systém, má vliv na reprodukční a hormonální systém nebo na vznik metabolického syndromu s vývojem obezity či diabetu, píše zdravotní ústav.
Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají ale i další nebezpečné chemikálie a spousta látek, které ani nelze určit. Nejhorší výsledky koncentrací změkčovadel vykázaly nápoje z lahví, které prošly myčkou a simulant nápoje v nich stál delší dobu. Celkem se v rámci výzkumu kanadské McGillovy univerzity, do kterého byla zapojena i česká Arnika, dělala analýza na 36 chemikálií běžně vyskytujících se v plastech. Ukázalo se, že ve více než polovině lahví se vyskytuje škodlivé změkčovadlo DiBP (di-isobutylftalát), které děti přijímají, když z láhve pijí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
