Historické bakterie a viry se vracejí kvůli globálnímu oteplování, říká lékařka

Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékařské fakultě, upozorňuje i na další rizika.

Které zdravotní problémy se nejčastěji pojí s klimatickou změnou?

Dopadů je velmi mnoho. V Čechách nejvíce pociťujeme vlny veder. Velké horko má vliv na kardiovaskulární zdraví, ovlivňuje kvalitu spánku, která má dopad na celkovou imunitu člověka. Vlny veder ovlivňují i duševní zdraví člověka, v těle se například zvedá hladina kortizolu. Lidé se stávají agresivnějšími. Z výzkumu víme, že se během vln veder častěji stávají sebevraždy nebo vraždy, také je vyšší nehodovost. Dopad to má i na respirační nemoci a alergie. Při přírodních katastrofách, jako jsou například povodně, které vznikají v důsledku klimatické změny, je zase větší riziko epidemií infekčních chorob.

Pak jsou tu důsledky, které se Česka netýkají, jako například zvyšující se hladiny moří a oceánů. V důsledku toho se slaná voda dostává do pitné a zvyšuje její salinitu. Pokud člověk pije tuto vodu, přijímá více sodíku, který zvyšuje krevní tlak. Výrazně tím trpí lidé žijící v Bangladéši. Studie ukazují, že tam mají vyšší tlak a ženy jsou v těhotenství více ohroženy preeklampsií (komplikace těhotenství, která je charakterizována zvýšeným krevním tlakem a vysokou hladinou bílkoviny v moči, pozn. aut.).

Objeví se v Česku nějaké další zdravotní komplikace, které zatím nepociťujeme?

Hodně obávaná jsou infekční onemocnění. Už je známo, že v tuzemsku máme komára tygrovaného, který může přenášet horečku dengue. Nedivila bych se, kdybychom tu měli brzy i malárii.

Ale spousty věcí netušíme. Nárůst globální teploty způsobuje tání permafrostu, ze kterého se uvolňují historické bakterie a viry. V roce 2016 zasáhla ve velké míře infekce antrax populaci sobů na Sibiři. Zatím máme štěstí, že v těchto oblastech nežije moc lidí. Ale vůbec netušíme, co se tam skrývá. A z poslední zkušenosti víme, že infekční choroby se díky globalizaci šíří velmi rychle.

Sledujete v praxi nárůst pacientů s onemocněními, která souvisejí s vyššími teplotami?

Rozhodně častěji se setkáváme s lymskou boreliózou. Dříve to byla pouze sezónní nemoc, dnes je to celoroční choroba, se kterou se setkáváme v zimě i na jaře.

Zažili jsme teď poměrně prudké ochlazení. Jak takové teplotní skoky ovlivňují lidský organismus?

Lidé jsou meteosenzitivní bytosti. Největší vliv mají teplotní skoky na krevní tlak. Nejčastěji se to může projevit například bolestmi hlavy nebo únavou, které jsou způsobeny právě tím výrazným rozdílem teplot.

Může se lidské tělo časem vlnám veder a teplotním skokům přizpůsobit?

Člověk je velmi adaptabilní. Můžeme přežít v extrémním horku i zimě, ale máme své limity. Obávám se, že ve světě budou místa, kde již nebudeme moci dál žít. Například v Indii, kde teploty i několik dní dosahují 50 stupňů. Taková horka nejsou slučitelná se životem. V Čechách nás takové extrémy ještě dlouho nečekají, navíc si postupně z fyziologického hlediska budeme na vyšší teploty zvykat. Změní se i naše chování. Například budeme více využívat klimatizace a nebudeme se pohybovat venku v poledních a odpoledních hodinách. Co se ale nezmění, je fakt, že bílkoviny budou nadále denaturovat při teplotách nad 40 stupňů. Tak vysoké teploty poškozují tkáně našeho těla, například srdeční sval a mozek. To se nakonec člověku stává smrtelným.

Zmiňovala jste respirační onemocnění a alergie. Co tyto zdravotní komplikace ovlivňuje?

Při vysokých teplotách je zvýšené i znečištění vzduchu. Lidé, kteří trpí nějakým chronickým respiračním onemocněním, například astmatem, mohou pociťovat zhoršení stavu. Zhoršení alergie zase způsobuje především prodloužení vegetačního období rostlin. Pylová sezóna začíná mnohem dříve a pyly obsahují více bílkovin, které jsou tím alergenem. Je to významný faktor ovlivňující kvalitu života. Existují studie, které propojují horší výsledky dětí ve škole se silnou pylovou sezonou. Děti se hůře soustředí a jsou unavenější. Není to jen o kýchání a rýmě, alergie má dopad na celý život.

Lidí trpící alergiemi také celosvětově přibývá.

Tento jev pozorujeme dlouhodobě a shoda pouze na jedné příčině není. Nejvíce přijímaná je hygienická teorie, tedy že žijeme v prostředí, které je příliš čisté. Děti tím pádem nejsou ve styku s přirozeným znečištěním, a když se setkají s nějakým alergenem, jejich tělo reaguje přehnaně. To je ta alergie.

Existují skupiny lidí, kteří jsou obzvlášť zranitelní vůči dopadům klimatické změny na zdraví?

Nejčastěji se jedná o osoby se zhoršenou imunitou. Nejpřirozeněji jsou to skupiny seniorů a dětí od narození do pěti let. Dále potom lidé, kteří již zdravotní znevýhodnění mají – například trpí nějakou kardiovaskulární chorobou. To jsou typické rizikové skupiny.

Znevýhodnění jsou ale také lidé, kteří pracují venku, jako jsou zemědělci nebo dělníci. Ti jsou ve velkém riziku kvůli vlnám veder, ale i jiným jevům počasí. Dále jsou ohroženy těhotné ženy, kterým hrozí větší riziko předčasného porodu, nebo dokonce potratu.

A je potřeba zmínit i osoby, které trpí psychickými poruchami. Při analýze úmrtnosti v období velkých požárů v Severní Americe se ukázalo, že nejvíce ohroženými byli lidé trpící schizofrenií. Tato skupina lidí měla úmrtnost zvýšenou až o 300 procent. Léky, které tato skupina užívá, snižují schopnost termoregulace a zároveň je kvůli nemoci pro ně obtížné vůbec velké horko rozpoznat.

Lidé trpící schizofrenií tedy nerozpoznají, zda je jim horko?

Nerozpoznají to na mentální úrovni, ale ani fyziologicky. Jejich tělo nereaguje adekvátně na teploty. Například se nepotí tak, jak by mělo.

Které preventivní kroky mohou jednotlivci podniknout, aby snížili rizika?

Sledovat obecná doporučení, která jsou založená na faktech. Jde o šest pilířů – zdravý spánek, zdravá strava převážně rostlinného původu, pohyb, snižování neřestí, zlepšování vztahů a snaha o snížení stresu. Tahle doporučení vůbec nejsou o klimatické změně. Jsou o lidském zdraví obecně, ale ono to spolu souvisí. Například ježdění na kole nebo chůze pěšky je aktivní pohyb, který prospívá našemu tělu, ale zároveň šetří emise z dopravy. Strava převážně rostlinného původu je méně náročná na zdroje, méně zatěžuje planetu a zároveň snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí nebo například rakoviny tlustého střeva.

Myslíte si, že je dostatečná osvěta – jak mezi lékaři, tak pacienty – ohledně zdravotních rizik spojených s klimatickou změnou?

Obecně se o tomto tématu moc nemluví, ale snažíme se to měnit a téma zviditelňovat. Již druhým rokem přednáším na 3. lékařské fakultě ohledně změny klimatu a jejího vlivu na zdraví. V rámci Klimatické koalice rozjíždíme i program e-learningu pro praktické lékaře. Bylo by fajn, kdyby se o toto téma zajímalo více i ministerstvo zdravotnictví.

Jaká je odezva ze strany studentů na předmět „Dopady klimatické a ekologické krize na zdraví“?

Zájem o předmět je velký. Minulý rok se nám naplnil, letos je to podobné. Mladí lidé již s tímto tématem vyrůstají. Zda klimatická změna probíhá, pro ně není vůbec otázka. Ví, že se to děje, a chtějí vědět, jaké dopady to bude mít pro ně jako budoucí doktory.

A ze strany fakulty?

Začínali jsme to učit trochu mimo systém, ale letos už spadáme pod kabinet praktického lékařství a máme silnou podporu vedení. Obecně se na 3. lékařské fakultě děje více progresivních věcí ve srovnání s jinými fakultami. Možná i to, že náš předmět učíme právě na 3. fakultě, a ne jinde, na to poukazuje.