Modernizujete-li svoje obydlí, není od věci myslet i na úpravy, které povedou k úspoře při platbách za teplo a elektřinu. Zvláště když díky nim může doma vzniknout zdravější prostředí. Týká se to spousty oblastí od zateplení přes výběr podlahy a typu koberce až po tapety nebo barvy.
Rekonstrukcí obydlí můžete šetřit bankovní konto, zdraví i planetu. Zde jsou hlavní body, na které se při modernizaci vyplatí myslet.
Teplá voda a elektřina
Ponechme stranou větší rekonstrukci rodinného domu, kde je určitě vhodné zvážit instalaci solárních panelů na střechu pro výrobu elektřiny nebo třeba tepelného čerpadla. Existují však i drobnější kroky, které mohou pomoct. Organizace Rethink Architecture například doporučuje instalaci výměníku do podlahy pod sprchovým koutem. Odtékající teplá odpadní voda totiž zahřeje přivedenou chladnou vodu přes výměník z 10 °C asi na 27 °C. Na sprchování nebo napuštění vany pak potřebujete podstatně méně teplé vody.
Ještě méně náročným krokem je pořídit si chytré termostatické hlavice na radiátory, které přinášejí okamžité úspory při velmi dobré ekonomické návratnosti. Za vhodnou investici se také považují úsporné vodovodní baterie, jež šetří vodu, nebo perlátory, které se nasadí na už zamontovanou baterii – perlátor přitom mísí vodu se vzduchem, takže vytékající voda vypadá takřka totožně jako bez perlátoru, ovšem s tím rozdílem, že provzdušnění zajišťuje úsporu na spotřebovaných litrech.
Pokud jde o úsporu elektřiny, při rekonstrukci se určitě vyplatí všude nainstalovat LED osvětlení, které oproti zářivkám ušetří zhruba padesát procent energie.
Při velkých změnách v bytě se také obměňuje řada spotřebičů. V tomto případě platí, že velké spotřebiče, které běží trvale nebo často, tedy mrazák, lednice, případně pračka i myčka, a ty, které jsou staré a spotřebovávají spoustu energie, se obvykle vyplatí vyměnit. „Naopak na nový mixér můžeme počkat, až ten starý doslouží,“ říká Pavlína Dražilová, architektka a konzultantka udržitelnosti Rethink Living. Příliš častým nakupováním a vyměňováním věcí se totiž zase vytváří zbytečný odpad.
Podlaha
Speciální pozornost se při rekonstrukci vyplatí věnovat podlaze. A to jak kvůli úspoře energií, tak kvůli zdraví.
Zvážit lze například instalaci podlahového topení. Jak popisuje ve své chystané publikaci o udržitelné rekonstrukci tým Rethink Living z organizace Rethink Architecture: podlahové topení nejenže šetří prostor, ale také ho stačí ohřívat na nižší teplotu, aby se místnost zahřála.
Experti přitom varují před podlahami z PVC. „Celý životní cyklus PVC – výrobu, používání i likvidaci – doprovází úniky toxických látek,“ stojí na webu spolku Arnika, který se touto problematikou zabývá. Do PVC podlah se totiž přidává mnoho problematických přísad, například změkčovadla, hlavně ftaláty a adipáty. Tyto přísady vypouštějí rakovinotvorné látky, poškozují imunitní systém, mají dlouhodobý negativní vliv na různé orgány, třeba játra a ledviny.
Dobrou volbou je podle expertů marmoleum, což je přírodní linoleum z pryskyřice, lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, juty, vápence a přírodních barviv. Dále pak plovoucí podlaha nebo dřevěné parkety, pokud jsou ošetřeny přírodními laky. Vhodné jsou také dlažba nebo kámen.
Koberec a polstrování
Problematické mohou být i některé koberce. Podle Ekologického institutu Veronica není vhodný celoplošný koberec, jenž se upevňuje lepidly na chemické bázi. Použít lze místo nich přírodní lepidla.
Do některých koberců se přidávají bromované zpomalovače hoření bránící vzniku požáru, které také mohou škodit zdraví. „Tyto látky jsou odolné, toxické a hromadí se v organismu,“ píše institut Veronica na webu. Podle Arniky existují obavy, že poškozují imunitní, hormonální a reprodukční systém a jsou spojené se sníženou inteligencí a soustředěním u dětí.
Doporučit lze naopak koberce z přírodních materiálů bez příměsi chemických látek, jako jsou vlna či bavlna. Je nicméně dobré ověřit si na výrobním štítku či obalu, jestli výrobek prošel certifikací.
Nábytek
Bromované zpomalovače hoření – jejichž používání bude možná v dohledné době omezeno na úrovni Evropské unie – se mohou vyskytovat i v polstrovaném nábytku, jako jsou gauče či křesla. Netýká se to ovšem nutně všech prodejců: například řetězec IKEA deklaruje, že je nepoužívá vůbec.
Skříně mohou také obsahovat toxické látky. Obvyklým materiálem je v nich laminát, který má své nevýhody: tvoří ho několik vrstev, které jsou impregnované a slepené pryskyřicí nebo jiným pojivem. Z lamina nebo dřevotřísky se tudíž může uvolňovat formaldehyd.
„Existují sice obecné normy zakazující nejtoxičtější látky ve všech druzích zboží včetně nábytku: například těžké kovy či jednotlivé ftaláty. To, co ale lidem často vadí, tedy chemický zápach z nového nábytku, pochází z organických těkavých látek, které jsou v nábytku regulovány minimálně,“ říká expertka na toxické látky ze spolku Arnika Karolína Brabcová.
Z hlediska zdravého životního prostředí je tak nejlepší volbou dřevěný nábytek ošetřený přírodním lakem, voskem nebo olejem. Potíž ovšem je, že takový nábytek stojí výrazně více peněz. Pokud nicméně vaše peněženka neumožňuje nákup dřevěného nábytku, zkuste vyhledat takové výrobce laminátového nábytku nebo desek, kteří deklarují nízké emise formaldehydu a jsou schopni předložit podklady či certifikace, které to potvrzují.
Další možnost je koupit si starší nábytek, nebo zachovat svoje starší kusy laminátového nábytku a šetrně je renovovat, pokud to lze. Nejenže ušetříte, ale u tohoto nábytku existuje vyšší pravděpodobnost, že všechny škodliviny časem „vytěkaly“.
Nátěry
Při rekonstrukci domácnosti se vyplatí dávat pozor na syntetické barvy a nátěry. Vhodné je vybírat ty ředitelné vodou. V Rethink Architecture doporučují například minerální, respektive silikátové nátěry na bázi vodního skla, kaseinovou barvu na bázi rostlinné či živočišné bílkoviny, která neobsahuje optické zesvětlovače, nebo čistě přírodní hliněnou barvu na bázi jílu.
Pokud jde o tapety, lepší volbou jsou papírové, které neobsahují formaldehyd a jsou potištěné vodou ředitelnými inkousty, ze kterých se téměř neuvolňují toxické látky. Na to upozorňuje například Ekologický institut Veronica.
Elektronika
Ještě jedna věc na závěr: již zmíněné bromované zpomalovače hoření obsahuje i elektronika. Toxická látka se totiž do prostředí může dostat zejména tehdy, pokud se zahřívá. Opatrné by měly být zejména ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí. Nejcitlivější k účinkům bromovaných zpomalovačů hoření je vyvíjející se plod a malé děti.
Státní zdravotní ústav v této souvislosti varuje: „Informace o složení spotřebního zboží, jako jsou televizory, počítače, mobilní telefony, nábytek, čalounění nebo podlahové krytiny, nejsou obvykle dostupné.“ Člověk by měl proto zvážit, zda je vhodné umístit elektroniku do dětských pokojů nebo ložnic.
Článek byl publikován v časopisu Reportér.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
