Do sporů kvůli greenwashingu se v roce 2024 dostávaly především letecké společnosti po celém světě. Několik zavádějících reklamních kampaní na „udržitelné“ létání bylo staženo. Obviněním z greenwashingu také čelí největší světový producent masa, dvě britské banky a dokonce i Evropská komise.
Obviněno bylo letos z greenwashingu 17 značek, napsal web eco-bussiness.com. Mezi hříšníky vedly letecké společnosti kvůli podezřelým ekologickým tvrzením či stanovování klimatických cílů v podobě čisté nuly. Na tapetu se dostaly i půjčky spojené s udržitelností a klimatická konference COP pod vedením OSN.
Případy „lakování na zeleno“ neboli greenwashingu se v posledních letech vyšetřují poměrně často. Evropská komise před lety udělala průzkum a zjistila, že 40 procent environmentálních tvrzení firem nebylo podloženo žádnými důkazy. Téměř polovina značek, které se prezentují jako ekologické nebo udržitelné, také nedokázala svá tvrzení nijak podložit.
I proto následoval návrh nové legislativy omezující zelená tvrzení firem a dávající jim pevnější pravidla. Regulaci schválil Evropský parlament zatím v prvním čtení.
Rok „zelených“ aerolinek
V březnu letošního roku nizozemský soud rozhodl, že tvrzení letecké společnosti KLM o udržitelnosti letů díky offsetům je zavádějící a porušuje evropské právo na ochranu spotřebitele. Nizozemský dopravce uváděl, že létání může být udržitelné a jeho reklamy naznačovaly, že „offseting“ kompenzuje klimatické dopady létání.
Podobné stížnosti čelí i národní australský dopravce Qantas, uvádí asijské médium zaměřené na udržitelnost Eco-Business. Qantas vyšetřuje Australská komise pro hospodářskou soutěž především kvůli zavádějících výrazům „jednáme udržitelně“ nebo „leťte uhlíkově neutrálně“. Australský dopravce umožňuje zákazníkům kompenzovat jejich emise prostřednictvím programu uhlíkových kreditů. Dopravce přitom produkuje ekvivalent čtyř procent ročních emisí uhlíků celé Austrálie.
Reklama běžící v rádiu společnosti Virgin Atlantic byla v srpnu letošního roku zakázána ve Velké Británii. Letecká společnost v ní tvrdila, že cestující mohou letět letadlem se „sto procentně udržitelným letadlovým palivem“. Britské úřady označily tvrzení za zavádějící. Cestující by mohli dostat mylného dojmu, že létaní nemá na životní prostředí žádný negativní dopad. Virgin Atlantic uvedla, ke klamání cestujících nedocházelo. Podle společnosti totiž chtěli upozornit pouze na výhody typu paliva.
Maso i banky
Před soud kvůli greenwashingu se dostal i světový největší producent masa společnost JBS kvůli svým zavádějící tvrzením o dekarbonizaci. Společnost totiž uvedla, že do roku 2040 chce být uhlíkově neutrální. Obžaloba tvrdí, že s přihlédnutím k tomu, že společnost chce navyšovat produkci, je toto tvrzení zavádějící. Podle serveru Global Data vyprodukovala společnost JBK v roce 2021 přibližně 71 miliónů tun emisí skleníkových plynů.
Pravidla britského reklamního regulátora proti greenwashingu porušila i reklama společnost Lloyds Banking Group. Podle britského deníku The Guardian byla část reklamy kvůli nepravdivým environmentálním tvrzením zakázaná. Problematické byly bilboardové plakáty a několik příspěvků na síti LinkedIn, které vyzdvihovaly ekologické aktivity této banky. Zakázaný byl post na sociální síti, který uváděl, že společnost snižuje svoji závislost na fosilních palivech a soustředí se na financování do čisté a obnovitelné energie. Podle regulátora reklama neposkytovala vyvážené informace, protože Lloyds nadále financuje znečišťující průmysl.
V letošním roce byla nařčená z greenwashingu i další britská banka Barclays, kvůli financování ropné společnosti. Mezi další obviněné z greenwashingu patří kanadská značka sportovního oblečení Lululemon. Kanadský úřad pro hospodářskou soutěž zahájil vyšetřování kvůli údajně klamavé marketingové kampani Be Planet. Stížnost na tvrzení v kampani, že se značka Lululemon zasazuje o snížení emisí skleníkových plynů, podala nezisková organizace Stane.Earth. Organizace upozorňuje, že toto tvrzení v kampani, která se spustila před čtyřmi lety, je v rozporu s reportem, který Lululemon vydala o dva roky později. Z něj totiž vyplývá, že emise značky v kategorii Scope 3, se za v průběhu let téměř zdvojnásobily.
Těžební plošina i Cola
Ekologické organizace figurují jako iniciátoři žalob a nařčení z greenwashingu i v celé řadě dalších případů.
Například francouzská ropná a plynárenská společnost TotalEnergies ve své zprávě uvedla, že se chystá používat plovoucí větrnou turbínu při těžbě. Ta by měla od roku 2025, kdy bude její stavba dokončena, zajistit až dvacet procent spotřeby energie celé plošiny. Cílem projektu je snížit uhlíkovou stopu provozu těžebního zařízení. Environmentální web Renew Economy tento krok označují za greenwashing.
Podle nich je jedná o snahu o dekarbonizaci, která se minula účinkem. Ke zmenšení uhlíkové stopy totiž dojde pouze při těžbě fosilních paliv, nikoliv však emisí, které vzniknou spalováním fosilních paliv. Fosilní gigant TotalEnergie čelil žalobám ekologických organizací již v minulosti. Ty kritizovali především zavádějící tvrzení týkající se snižování uhlíkové stopy společnosti.
Za mistrovský kousek příkladu greenwashingu označil britský deník The Guradian krok společnosti Coca-Cola. Jeden z největších producentů plastu na světě odstoupil od svého závazku, že do roku 2030 prodávat až 25 procent všech svých nápojů ve znovuplnitelných nebo vratných lahvích. Coca-Cola svůj závazek ze svých webových stránek odstranila pár dní před konáním Globálního summitu o plastech. V současnosti žádný z environmentálních cílů společnosti vratné nebo znovuplnitelné láhve neuvádí. Místo toho se společnost zavazuje k použití 35 až 40 procent recyklovaného materiálů k výrobě nových lahví. Závazek také uvádí, že společnost pomůže zajistit sběr až 75 procent množství lahví a plechovek uvedených na trh každý rok.
Lakuje zeleně i Evropská komise?
Pod palbu zelených organizací Climate Action Network (CAN) Europe a Global Legan Action Network (GLAN) se dostala i sama Evropská komise. Neziskové organizace kritizují nedostatečná klimatická opatření, která nemohou přispět k dodržení závazku snahy o oteplení planety maximálně o 1,5 stupně Cesia stanoveného Pařížskou dohodou. Zároveň vyzývají evropské rozhodovací orgány k urychlení klimatických opatření a překonání nedostatečné úrovně ambicí legislativního balíčku Fit for 55. To by umožnilo výrazné snížení emisí v krátkodobém horizontu a dosažení alespoň 65 procent snížení hrubých emisí do roku 2030.
V soudním sporu CAN Europe a GLAN tvrdí, že přidělené emisní kvóty jsou v rozporu s environmentálním právem a mezinárodními závazky. Slyšení by se mělo konat v druhé polovině příštího roku.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
