Už zanedlouho se začnou proměňovat bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji. Bude však nutné také otevírat nové lomy.
Možná to zní neuvěřitelně, ale na planetě dochází písek. Tedy ten, který se v lomech a nalezištích vytěží a pak použije ve stavebnictví. Jak vysvětluje například britská BBC, drobné částečky pouštního písku nemají ten správný tvar: jsou příliš hladké, protože se neustále obrušují kvůli větru.
Ke stavbám se naopak hodí písek utvářený vodou v řekách a právě jeho ubývá. Ubývá ale i jiných stavebních materiálů, třeba kamene či štěrku. Nerostné suroviny vhodné ke stavebnictví se zkrátka v následujících desetiletích mohou stát nedostatkovým zbožím.
Když se staví, na demolici se nemyslí
Zpráva Surovinové zdroje České republiky, kterou zpracovala Česká geologická služba v roce 2021, uvádí, že současná ložiska nebudou schopna pokrýt potřebu přírodního kameniva k zabezpečení všech plánovaných staveb. „Do deseti let skončí 50 až 60 procent z 204 aktivně činných kamenolomů a zhruba 60 až 70 procent ze 149 aktivně činných pískoven,“ píše se ve zprávě. Problémem je hlavně to, že přeprava na vzdálenost přesahující 100 kilometrů se nevyplatí.
Jednou z možností je recyklace. Hnutí Duha vypracovalo v roce 2000 na téma recyklace stavebních materiálů studii s názvem Potenciál alternativ k těžbě stavebního kamene, štěrkopísků a vápenců v České republice. Také Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) vidí budoucnost v „cirkularitě a recyklaci“. Důležité je ovšem i hledání cest, jak objem použitých primárních surovin ve stavebnictví snižovat.
Recyklace totiž stavebnictví nespasí. I při nejvyšší potenciální míře využití betonového a cihelného odpadu jako plniva do „nového“ betonu (tedy 30 až 50 procent, tedy 1,5 až 2,5 milionu tun) by se podle odhadů Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR dnes nahradilo pouze deset až patnáct procent roční spotřeby přírodních kameniv při výrobě betonu v Česku. „Z toho vyplývá, že stávající stavební fond a ten, který se vybuduje v dalších letech, bude tvořit důležitou ‚materiálovou banku‘ pro klimaticky neutrální a cirkulární stavebnictví budoucnosti,“ uvádějí experti INCIEN.
Ideální by bylo prodlužovat životnost budov a zároveň používat pro stavby takové konstrukce, komponenty a materiály, které lze co nejsnáze opětovně využít. To jde proti dnes obvyklému postupu, že se budovy na konci životnosti demolují, takže se snižuje kvalita a využitelnost materiálů nebo možnost jejich skladování.
„Je proto klíčové postupně zavádět do praxe i v dnešních stavebních projektech – ať už jde o novostavby nebo rekonstrukce – principy a řešení pro přechod na budoucí stavební fond, který je maximálně přizpůsobivý, modernizovatelný a opětovně využitelný,“ shrnuje INCIEN.
Vše, co plave, do betonu nepatří
Některé dosud používané stavební materiály lze nahradit dřevem. Do popředí se nicméně dostanou recykláty, zejména betonové. Ostatně beton v sobě mívají i takzvané hybridní dřevostavby, jež mají nosné konstrukce z betonu a ty nenosné ze dřeva a jejichž popularita roste.
Demoliční firmy a stavebníci budou také čím dál tím více motivováni, aby materiál zbytečně nevyhazovali, takže ho na trhu přibyde. S tím už dnes počítá například firma Red-Beton.
„Po mnoha letech výzkumu a vývoje se nám povedlo dotáhnout udržitelný r-beton z recyklovaného kameniva ze stavebně-demoličního odpadu až do komerční výroby stavebních materiálů a hmot a máme na to patent,“ říká zástupce firmy Red-Beton Zdeněk Starý. „Zájemcům poskytujeme licenci na naši inovativní technologii,“ dodává. Firma má navíc třetím rokem díky sesterské společnosti Thermoservis i vlastní betonárnu.
K tomu, aby Red-Beton mohl vyrobit recyklovaný produkt, potřebuje nicméně bezvadně separovanou stavební suť – a právě to může být problém. Zatím se totiž běžně neprovádí takzvaný předdemoliční audit a následně selektivní demolice, která by usnadnila oddělení materiálů.
„Ale snažíme se firmy vychovávat. Vysvětlujeme jim například, že ukládat suť stojí peníze, ale když přivezou už tu vytříděnou, zaplatí daleko menší částku. Suť nemůže obsahovat sádrokarton, dřevo, plasty – jednoduše vše, co plave, tam nepatří,“ vysvětluje Starý. Problémem začíná být i zateplení z polystyrenu, pokud se dostane do stavebně-demoličních odpadů. Ostatní věci včetně kachlíků je firma schopná zpracovat a znovu použít.
„Na základě naší podnikové normy můžeme z našich materiálů postavit klidně celý dům. Aktuální oficiální legislativa hovoří o maximálně 50 procentech recyklátu. My jsme schopni jít až na sto procent,“ dodává Starý.
Recyklovaný vychází levněji
V Red-Betonu umějí z recyklátu udělat i materiál pro silniční stavebnictví, opěrné zdi, základy staveb či nosné konstrukce. Zdeněk Starý vyzdvihuje, že je nezbytné naučit s materiálem pracovat také projektanty a statiky, protože recyklát má „nižší modul pružnosti“.
V běhu jsou dnes desítky projektů většinou v okruhu padesáti až sedmdesáti kilometrů kolem Brna, kde firma Red-Beton sídlí. Jde například o projekt Akademie věd ČR v Brně Na Poříčí. R-betonu našel využití i v projektech Trikaya Brno – nová Čtvrť Pod Hády, Multifunkční Aréna Brno, Průmyslová hala Sokolnice nebo rodinné domy Velatice. „Hraje to ekologicky i ekonomicky. Kubík našeho betonu vychází o deset až patnáct procent levněji než ten přírodní,“ říká Starý.
S recyklovaným betonem má zkušenosti i společnost Skanska. Nazývá ho rebetong a vyrábí ho na základě společného výzkumu firem Skanska, Skanska Transbeton a ERC-TECH. Beton z recyklovaného kameniva vyrábí v Česku i firma Cemex.
Podle Antonína Lupíška, ředitele výzkumu a inovací v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT, bude nicméně nezbytné nejen upravit stávající normy pro recyklované materiály, ale také změnit další zákony a předpisy. Běžná stavební firma totiž nemůže nakládat se stavebním odpadem, ale musí k tomu mít speciální oprávnění, což je pro malé firmy brzda.
Otevřít lom je dnes problém
Nejrychlejší řešení je podle zprávy České geologické služby z úvodu tohoto článku to, že se rozšíří těžba písku a kameniva. Maximálně se využijí stávající ložiska, omezí se byrokratické překážky i procedury a o tématu nedostatku surovin se začne vést veřejná diskuse.
Otevírat nové lomy je totiž za nynější situace obtížné, protože lidé v sousedství jsou často proti těžbě, především kamene, neboť mění ráz krajiny. „Předpokládám, že bude muset padnout rozhodnutí, kdy a kde se nové lomy a pískovny otevřou, protože recyklátu nebude dostatek. Odstraňuje se méně staveb, než se staví,“ říká Antonín Lupíšek.
Nedostatek surovin a snaha o snižování uhlíkové stopy podle expertů nepovedou k tomu, že by se stavebnictví soustředilo výhradně na používání dřeva. V našich středoevropských klimatických podmínkách se patrně nadále budou domy stavět z vícero materiálů – na tom se shodují Lupíšek i Zdeněk Starý z Red-Betonu.
„Asi nepovezu na horské středisko beton, protože doprava je neekologická a náklady enormní. Je lepší to postavit ze dřeva. Ze dřeva zase nepostavím stavbu o výšce padesát nebo 100 metrů, podle zatím platné legislativy to nemůže být ani 30 metrů. Z betonu nepostavím tisíc metrů vysoký mrakodrap, to musí být ocelová konstrukce,“ vysvětluje Starý.
Domnívá se přitom, že převládnou hybridní konstrukce ze dřeva, oceli a betonu. „Využijí výhod, jako je lehkost dřeva, pevnost a štíhlost oceli i požární odolnost a útlum vibrací betonu. Všechny složky budou ekologické, recyklovaná ocel, udržitelné dřevo, beton z recyklátu,“ shrnuje.
Článek byl publikován v časopisu Reportér
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
