Nadměrné přesčasy a velmi nízké mzdy. Na praktiky společnosti Shein upozornila reportáž britské BBC. Zaměstnanci pracují téměř o polovinu více, než povolují čínské zákony.
Ultrarychlá móda změnila textilní průmysl stejně dramaticky jako vynález tkacího stroje. Jenže zatímco výdobytek techniky z konce osmnáctého století zlevnil oblečení natolik, že si ho mohlo dovolit více lidí, nynější „pokrok“ především zrychlil cestu oděvů z výroby do popelnice.
Jediné, co je podobné, jsou pracovní podmínky zaměstnanců. I nyní v továrnách vyrábějících oblečení se značkou Shein pracují lidé až dvanáct hodin denně, jak píše ve své reportáži britský server BBC.
Čtrnáctimilionové jihočínské město Kanton se stalo pro značku Shein centrem výroby. Hlavně čtvrť Panyu je známá tím, že v ní od rána do večera zní zvuky šicích strojů. Ne náhodou se jí přezdívá „Sheinov“. Nachází se tu přibližně pět tisíc továren a většina z nich vyrábí zboží pro značku Shein.
Právě odtud putují levná trička, svetry, kalhoty nebo šaty zákazníkům do více než 150 zemí světa. BBC tam strávila několik dní, navštívila deset továren a hovořila s jejich majiteli i zaměstnanci. „Většinou pracujeme deset, jedenáct i dvanáct hodin denně,“ řekla BBC 49letá žena, která si nepřála uvést své jméno. „V neděli pracujeme o tři hodiny méně,“ dodala.
Běžná pracovní doba v „Sheinově“ začíná v osm ráno a končí často až po 22 hodině. Podle jednoho majitele továrny někteří pracují až do půlnoci. Chtějí si totiž vydělat více peněz. Čínské zákony přitom stanovují, že průměrná pracovní doba by neměla přesáhnout 44 hodin týdně. Zaměstnavatele rovněž mají zajistit, aby pracovníci měli v týdnu alespoň jeden den volna.
Jeden den v měsíci bez práce
Švadleny šijící pro Shein odpracují podle zjištění BBC i 75 hodin týdně. Pro zaměstnance, kteří do města přijíždějí z vesnic kvůli výdělku, to však není nic neobvyklého. „Když má měsíc 31 dní, pracuju 31 dní,“ řekl BBC jeden z nich. Většina přitom uvádí, že má volno pouze jeden den v měsíci.
„Tyto pracovní hodiny nejsou neobvyklé, ale je zřejmé, že to je nelegální a porušují se tím základní lidská práva,“ uvedl pro BBC David Hachfeld ze švýcarské neziskové organizace Public Eye. „Je to extrémní forma vykořisťování a je třeba, aby se o tom mluvilo,“ dodal.
Zjištění potvrzuje zpráva Public Eye, která se zaměřuje na ekonomickou nerovnost ve světě. Podle zprávy, který se zakládá na výpovědích třinácti pracovníků, kteří šijí pro Shein, mnoho lidí má za sebou spoustu přesčasů. Organizace uvádí, že základní mzda bez započítaných přesčasů činila 2400 jüanů, tedy méně než osm tisíc korun. Za životní minimum se přitom považuje 6512 jüanů, v přepočtu asi 21 tisíc korun. Pracovníci, se kterými mluvila BBC, uvedli, že měsíčně si přijdou na čtyři tisíce až deset tisíc jüanů.
Sedm korun za ušití trička
Úspěch značky Shein stojí na nabídce módního zboží za velmi nízké ceny. Co se bude zákazníkům líbit, značka předpovídá na základě analýzy sociálních sítí a umělé inteligence. K úspěchu pomáhá i velmi agresivní kampaň na sociálních sítích, neustálé slevy a výhodné nabídky načasované na pár hodin. Díky takovým praktikám značka „tlačí“ zákazníky k „výhodnému“ nákupu.
Pokud zákazníci klikají na nějakou položku častěji nebo si ji déle prohlížejí, Shein téměř okamžitě navýší její výrobu. Od zadání po možnost objednání na platformě většinou neuběhne více než deset dnů. Továrny tak najímají pracovníky jen na určité zakázky, aby rychle uspokojily poptávku.
Denně se na e-shopu značky objevují tisíce nových sukní, kalhot, šatů, triček nebo mikin. Nové kalhoty odpovídajícím nejnovějším trendům se dají pořídit v přepočtu za 250 korun, tričko za stovku, dámské šaty za cenu kolem tří set korun. Velmi nízké ceny jsou výsledkem co nejnižších nákladů na výrobu, které mohou být tak nízké kvůli výši mezd pracovníků, kteří pro Shein šijí.
„Dostáváme zaplaceno za kus,“ vysvětlila BBC jedna ze švadlen. „Záleží to na tom, jak těžké je daný kus ušít. Za něco jednoduchého, jako je tričko, dostaneme jeden, dva jüany (méně než sedm korun, pozn. autora). Za hodinu přitom ušiju asi dvanáct triček,“ vysvětluje. Při zkoumání pracovních nabídek se proto švadleny rozhodují podle toho, jak náročné je daný kus oblečení ušít a propočítávají si, kolik kusů stihnou vyrobit za hodinu.
„Pilíř módního průmyslu“
Oproti jiným asijským státům, ve kterých se vyrábí většina světového textilu, má Čína jednu velkou výhodu – kompletní dodavatelský řetězec. Vietnam a Bangladéš dovážejí materiály k výrobě oblečení z Číny. Oproti tomu čínské továrny spoléhají na místní zdroje. K dostání je vše od látek až po zipy a knoflíky. Je proto snadné vyrobit širokou škálu oblečení za velmi krátkou dobu.
Podle majitelů těchto továren má práce Shein výhody i nevýhody. „Dobré je, že objednávka je velká, ale zisk je nízký a pevně stanovený,“ uvedl pro BBC jeden z majitelů továrny, kde se oblečení šije. Shein vzhledem ke své velikosti a vlivu je podle nich tvrdým vyjednavačem a majitele továren tlačí ke snižování nákladů. Nízké mzdy jsou první na ráně. „Před Sheinem jsme vyráběli a prodávali oblečení sami,“ řekl BBC majitel tří továren. „Mohli jsme odhadnout náklady, rozhodnout o ceně a spočítat zisk. Teď Shein kontroluje cenu a vy musíte přemýšlet o způsobech, jak snížit náklady,” dodal.
Přijmout zakázku od Sheinu se ale i přes nižší zisk továrnám vyplatí. Shein totiž podle údajů poradenské firmy v oblasti logistiky ShipMatrix každý den expeduje přibližně milion balíčků do celého světa. „Shein je pilířem módního průmyslu,“ uvedl GUo Qing E, jeden z dodavatelů Sheinu. Hlavně prý platí za své zakázky včas. „Pokud je platba za naše zboží splatná patnáctého dne, nezáleží na tom, zda jde o miliony nebo desítky milionů, peníze včas přijdou na účet,“ uvedl Qing.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
