První výsledky unikátního výzkumu potvrdily, že v bílé běžkařské stopě jsou vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Ty se dostávají i do pitné vody a v přírodě se nerozkládají. Jejich zdrojem jsou lyžařské vosky.
Tým výzkumníků z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odebral vzorky na třiceti stanovištích v Jizerských horách a všechny obsahovaly nezanedbatelné koncentrace „věčných chemikálií“. Vědci našli asi dvacet různých látek spadající mezi per- a polyfluorované sloučeniny (PFAS).
Tato skupina čítá kolem patnácti tisíc syntetických sloučenin, přičemž zatím jsou zakázané pouze tři PFAS, které se ve stopě nenašly. Žádní vědci nicméně ještě přesně nezmapovali, jak PFAS na lidský organismus působí.
Běžecká stopa horší než výtok z čističky
„Zhruba v osmi případech vzorky více než třikrát přesáhly aktuální limity pro pitnou vodu v Česku,“ říká Tomáš Cajthaml z ústavu pro životní prostředí. „Koncentrace ve stopách také odpovídají zhruba 50krát větší koncentraci těchto látek než lze detekovat na výtoku z čistíren odpadních vod. Přitom chráněné krajinné oblasti by měly být tou nejčistší přírodou, kterou tu máme,“ dodává Jaroslav Semerád z mikrobiologického ústavu.
Lidem se do těla PFAS dostanou především z ošetřených produktů, například teflonových pánví, pitím kontaminované vody či konzumací potravin. Jsou jim však vystaveni i kvůli aplikaci vosků, jak ukázala americká studie. Jsou známy případy skandinávských servismanů, u nichž se kvůli voskům s obsahem PFAS rozvinulo nádorové onemocnění. „Věčné chemikálie“ způsobují i další nemoci, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitu či neplodnost.
Mazat v obýváku není dobrý nápad
Výzkum, který finančně podpořila Technologická agentura České republiky, probíhá už devět měsíců a bude pokračovat ještě zhruba dva roky, aby se shromáždil dostatečný objem dat. Vzorkuje se kontaminovaný i nekontaminovaný sníh či horské potoky a nádrže, které slouží jako zásobárna pitné vody pro Liberecko (Souš a Josefův důl, pozn. aut.). Na jaře se bude testovat i půda, ryby a rostliny.
Aktuálně mají výzkumníci 800 vzorků. Největší sběr je čeká v následujících dnech od 6. do 10. února, a to před tradičním běžkařským závodem Jizerská 50 a po něm. Závod profesionálů se sice běží podle pravidel Mezinárodní lyžařské federace, která vosky s PFAS již před pár lety zakázala, ale sportovní akce zahrnuje i několik závodů amatérů.
„Chceme prokázat hypotézu, že profesionální závodníci už stopu nezanáší, ale především amatéři si lyže toxickými vosky stále mažou,“ vysvětluje Semerád. „Lidé jezdí do hor nejen kvůli stopě, ale také přírodě, tak nechápu, proč se nezamyslí nad tím, co do ní zanášejí. Většina lidí už taky do přírody odpadky nevyhazuje,“ říká. Slyšel prý i o případech, kdy si běžkaři lyže voskují v obýváku, čímž kontaminují vlastní domov a ohrožují zdraví celé rodiny.
Lidé se předzásobují
Od fluorových vosků ustupují i výrobci, v Česku třeba distributor Sprint s vosky značek Swix a Toku. Loni probíhala slevová akce, kdy zákazníci mohli do prodejen přinést staré vosky a s 50procentní slevou si odnést nové bez PFAS. Ty použité pak firma předala výzkumníkům.
„Díky zmíněné akci bylo vybráno asi 70 kilogramů vosků, jde zhruba o 1500 krabiček a 500 druhů vosků, které nyní máme možnost analyzovat. Díky tomu zjistíme, které jsou nejhorší,“ vysvětluje Cajthaml.
Vosky s PFAS přesto k dostání stále jsou. „Bohužel problém je, že lidé se jimi začali předzásobovat. Pokud se nezmění mentalita, přetrvá ten problém ještě několik desítek let,“ dodává.
Tomáš Zimmermann z Vestce jezdí běžkovat na hory zhruba třikrát do roka a je rád, že vosky s PFAS závodníkům v soutěžích už používat zakázali. Zároveň by ale uvítal širší nabídku „bezfluorových“ vosků v obchodech, aby se změně mohli přizpůsobit i rekreační sportovci. Sám nakupuje ve sportovních řetězcích, kde na nové ekologičtější produkty nenarazil. Bez mazání, na něž je zvyklý, si oblíbený sport představit nedokáže.
„Většina z kamarádů jezdí se šupinami nebo s mohérem, protože zjistili, že je to pohodlnější. Když ale závodíme ve sjezdu, tak já jim vždy o sto metrů ujedu a oni na těch šupinách drnčí zklamaně za mnou,“ říká Zimmermann.
Diskvalifikace kvůli PFAS
Jizerská 50, které se zúčastní zhruba devět tisíc lidí, letos upozorňuje na plánované testování lyží na přítomnost PFAS. Pro amatéry bude spíše dobrovolné. Nicméně vítězové na prvních třech místech jím projdou povinně všichni. Pozitivní nález bude znamenat diskvalifikaci.
„Na přírodě nám záleží, plně akci podporujeme, ale nechceme nikoho strašit. Půjde zejména o edukaci amatérů. Elitní závodníci, kteří startují první, ale jedou podle mezinárodních pravidel, takže bez fluorových vosků,“ říká Richard Valoušek, ředitel komunikace Jizerské 50.
Na závodech také pokračuje akce značky Swix z loňska. Lyžaři mohou opět vyměnit své staré fluorové vosky jakékoli značky za nové, bezfluorové. Pokud by někdo nestihl vyměnit vosky během Jizerské 50, má čas až do konce března u vybraných prodejců.
Valoušek vidí problém v tom, že výroba a prodej vosků s PFAS zakázány nejsou. Pomoci by mohl plošný zákaz těchto látek, o kterém se diskutuje v Evropské unii.
Například distributor Sprint značek Swix a Toko už na český trh nové fluorové vosky neuvádí, protože je jím zastupované značky nevyrábějí. „Samozřejmě ale nemůžeme ovlivnit to, jaké zásoby starých vosků prodejci ještě mají,“ říká Michal Včeliš, PR manažer společnosti.
Zmizí až při 600 stupňích Celsia
Semerád doufá, že až bude mít jeho tým více dat, bude moci přesvědčit třeba správu chráněné krajinné oblasti, aby staré vosky od lidí sbírala. Ideálně nepatří na skládku, spalovna si s nimi ale poradit umí.
Vědci chtějí díky výzkumu pochopit například i to, jak se látky ze stopy šíří, jestli protékají skrz horninové prostředí a následně se dostanou se do vody, nebo spíše ulpívají v půdě, ze které se budou další stovky let uvolňovat.
„Bezpečně zmizí jen v tu chvíli, až se povrch planety ohřeje na zhruba 600 stupňů Celsia. Jenže to už nás žádná příroda ani civilizace trápit nebudou,“ shrnuje Semerád.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
