Dřevostavby budou moci v tuzemsku vyrůst až do 22,5 metru. Pokud vše půjde podle očekávání, mělo by se tak stát ještě do poloviny tohoto roku. Podklady pro novou normu vytvořilo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT a nyní je připomínkují odborníci.
Developeři a projektanti vyhlížejí okamžik, kdy padne dvanáctimetrový „strop“ pro vícepodlažní dřevostavby. Česko se tak připojí k zemím, jako je Německo, Rakousko či Švýcarsko, kde už se výškové dřevěné budovy mohou stavět snáze a rychleji.
Až začne platit nová norma, budou se moci stavět dřevostavby do výšky 22,5 metru, přičemž stavby vysoké 18 až 22,5 metru budou muset mít hybridní konstrukci kombinující dřevo a beton. Patrně bude možné stavět i výše, ale jen na základě individuálního posouzení „požárně inženýrského přístupu“.
Přijetí souvisejícího návrhu na změnu požární normy z hlediska dřevostaveb se plánuje na první pololetí roku 2025. Zároveň již byly schváleny nové postupy při určování požární odolnosti.
Dřevostavby podporuje i vláda, která loni v červnu schválila dokument Surovinová politika pro dřevo. Na jeho základě by se totiž měl zvýšit podíl dřevostaveb v rámci výstavby veřejných budov. Schválený dokument cílí na dosažení podílu dřeva ve výši nejméně 20 procent v rámci veřejných stavebních projektů v resortu českého ministerstva zemědělství, který chce jít příkladem. Jiné konkrétní cíle pro veřejné budovy ve strategii obsaženy nejsou.
Dostupné bydlení pro Žďár
Dřevo jako stavební materiál může zčásti nahradit písek a kamenivo. Jeho zpracování spotřebovává relativně menší množství energie a zároveň se v něm ukládá oxid uhličitý.
Větší využití dřeva prosazuje Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která sdružuje 16 členů z řad stavebních firem, developerů a architektů. Ta upozorňuje, že třeba Finsko má za cíl stavět nejméně 45 procent veřejných budov ze dřeva, včetně vzdělávacích zařízení.
V některých tuzemských projektech se už dřevo uplatnilo či uplatňuje při výstavbě bytových domů. Do poloviny tohoto roku by například měly být dokončeny dva domy se 34 bytovými jednotkami a 24 parkovacími stáními ve Žďáru nad Sázavou. Jde o projekt „dostupného bydlení ze dřeva“, který stoprocentně financuje Česká spořitelna. Nízkoenergetická dřevostavba vzniká ve spolupráci společnosti Dostupné bydlení České spořitelny a města Žďár nad Sázavou.
„Cílovou skupinou nájemců budou zaměstnanci vykonávající společensky prospěšné profese a o jejich výběru bude rozhodovat město Žďár nad Sázavou,“ uvádí František Bouc z tiskového oddělení České spořitelny.
Lesy ČR hledají nejhezčí dřevostavbu
Čtyřpatrové domy dohromady s 62 bytovými jednotkami loni v pražských Řeporyjích dostavěla také společnost UBM Development Czechia. Projekt se jmenuje Timber Praha a je součástí rezidenčního areálu Arcus City. Domy jsou v energeticky nejúspornější kategorii A a s ekologickou certifikací BREEAM Excellent, což je standard postupů v oblasti navrhování budov s důrazem na trvalou udržitelnost.
Postaveny jsou z takzvaných CLT panelů, které se vyrábějí z několika vrstev masivních dřevěných desek. Domy mají řadu energeticky úsporných prvků, tepelná čerpadla, geotermální vrty či fotovoltaické panely. Rakouská společnost UBM Development se přitom na dřevostavby zaměřuje, staví je i ve Vídni nebo v Mnichově.
Bytový dům Dřevák pak staví společnost Skanska v rámci rezidenčního komplexu D.O.K. Radlice, který má mít téměř 80 bytů. Také ona využívá CLT panely. Za projektem stojí studio Jakub Cigler Architekti.
Společnost Linkcity Czech Republic rovněž staví v rezidenčním areálu Nová Tesla vícepodlažní bytový dům využívající dřevo. Vzorem pro veřejné budovy by se zase mohla stát zatím největší plánovaná administrativní dřevostavba v Česku: nové sídlo společnosti Lesy České republiky v Hradci Králové. Stavět by se mělo začít v roce 2026, přičemž náklady se zatím odhadují na 1,5 miliardy korun.
Lesy ČR mají ostatně s dřevostavbami spoustu zkušeností, jak dokumentuje anketa, kterou zahájily tento týden na svém webu. Veřejnost v ní může do konce března hlasovat pro nejhezčí dřevostavby Lesů ČR postavené po roce 2000, ať už jde o budovy oblastních ředitelství, lesních správ, rozhledny nebo mosty.
Až do 84 metrů
Český statistický úřad uvádí, že nových dřevostaveb meziročně přibývá. Jejich zastoupení se zvyšuje zejména mezi rodinnými domy. Zatímco v roce 2000 byl podíl nových dřevostaveb na nich pouze 1,4 procenta, v roce 2015 činil už 13,4 procenta a v roce 2018 dosáhl prozatím svého maxima 16,1 procenta. Zatím poslední dostupná data za rok 2022 uvádějí, že podíl dřevostaveb na novostavbách činil 14 procent, patrně v důsledku pandemie a konfliktu na Ukrajině.
Dřevo láká stavebníky z mnoha důvodů. „Kromě funkce pohlcovače uhlíku má dřevo ve stavebnictví mnoho výhod, pokud jde o technické vlastnosti, flexibilitu a recyklovatelnost, rychlost, přesnost a efektivitu výroby a montáže, jakož i pozitivní dopady na kvalitu vnitřního prostředí budov a energetickou účinnost,“ píše Institut cirkulární ekonomiky INCIEN.
Přesto je podíl dřevostaveb v Česku oproti některým evropským zemím stále nízký. Ve Švédsku například dřevostavby představují až 90 procent nových staveb, v Rakousku jsou zastoupeny z 33 procent, ve Švýcarsku z 20 procent a v Německu se kolem 20 procent, jak upozorňuje zmíněný dokument Surovinová politika pro dřevo. A rostou více do výšky. Ve švédském Skellefteå stojí dvacetipodlažní dům ze dřeva, ve Vídni je podobnou stavbou dřevěný mrakodrap HoHo. Holz-Hybrid-Hochhaus, který se nachází ve 22. vídeňském obvodu Donaustadt, sahá do výšky 84 metrů a jeho výstavba stála okolo 85 milionů eur.
Článek byl publikován v časopisu Reportér
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
