Povinnost nefinančního reportingu podle směrnice CSRD se jen v Česku týká už více než tisícovky firem. Evropská unie nyní chystá návrh, jak reporting zjednodušit. Pro menší firmy ho možná i odloží.
Směrnice CSRD o povinném nefinančním reportingu sice platí už od loňského roku, ale od letoška se týká mnohem více firem. Sílí hlasy po jejím zjednodušení, protože hlavně pro střední firmy jde o velkou zátěž.
Složité a náročné je i vykazování činností firmy podle taxonomie. To je klasifikační systém, který má nasměrovat kapitál k nízkouhlíkovým projektům. Podnik totiž musí své ekonomické aktivity rozdělit podle toho, jestli jsou, či nejsou udržitelné.
Původní termín se blíží
Celý balíček změn, který měla Evropská komise ohlásit 26. února, se označuje jako omnibus. Zjednodušení se má týkat jak směrnice CSRD, tak taxonomie a směrnice o náležité péči (CSDDD), která řeší hlavně lidská práva a životní prostředí v dodavatelském řetězci.
„Vidíme obrovský tlak zejména na komisaře Dombrovskise, který má na starosti tuto souhrnnou iniciativu, aby provedl skutečně radikální změny v systému udržitelnosti podniků v Evropě. To se rovná totální demontáži systému – v podstatě zbavení se due diligence – o radikální snížení počtu společností spadajících pod CSRD a o změnu jejich reportingových povinností, že celý systém ztratí smysl,“ popsal v podcastu Frankly Speaking Filip Gregor. Ten je vedoucím sekce Odpovědné firmy ve sdružení Frank Bold a koordinuje činnosti pobočky Frank Bold v Bruselu.
Dosud nebyl zveřejněn kompletní návrh změn, ke kterým by mělo dojít. Některé nicméně zahraniční média popsala.
Základ vyplývá z takzvaného Kompasu konkurenceschopnosti, což je nejnovější plán Unie, který má vést k posílení konkurenceschopnosti. Jedna jeho část se věnuje také legislativě spojené s udržitelností firem. Cílem plánu má přitom být snížení zátěže spojené s uveřejňováním nefinančních zpráv o nejméně 25 procent pro všechny společnosti a aspoň o 35 procent pro malé a střední podniky.
V chystaném balíčku je podle webu ESG Today návrh na vytvoření nové definice malých společností se střední kapitalizací, kterých jsou v EU tisíce. Označují se „větší než malé a střední podniky, ale menší než velké společnosti“ a měly by se na ně vztahovat méně složité požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti než na velké firmy.
Tlaky ze dvou stran
Jak bude vypadat definitivní návrh, zatím není jasné. Evropská komise je pod tlakem firem, aby legislativu zjednodušila. Řada společností navíc investovala do sbírání nefinančních informací o dopadech svého byznysu nemalé peníze.
V Evropě se má letos CSRD dotknout na padesát tisíc společností. Právě tolik jich bude muset příští rok vydat nefinanční zprávu.
Na stole jsou například návrhy Francie a Německa vyzývající k upravení hranice, od které se má na firmy vztahovat směrnice o náležité péči neboli due diligence (CSDDD). A to tak, aby dopadala pouze na podniky s více než pěti tisíci zaměstnanci, čímž by se povinnost vyhnula zhruba 80 procent podniků.
Jedná se také o odložení platnosti CSRD pro menší společnosti a pozastavení požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti pro jednotlivá odvětví. Debatuje se například o tom, zda se letošní povinnost sestavit nefinanční report nezúží na firmy, které mají tisíc zaměstnanců namísto současné hranice 250.
„Bylo by to ale dost divné, když třeba dnes máme něco rozpracované s klientem, máme to zasmluvněné a teď by klient najednou povinnost plnit nemusel,“ zamýšlí se jeden z ESG poradců, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Podle Filipa Gregora by dávalo smysl usnadnit firmám život v tom, že nebudou muset nefinanční data hned první rok auditovat. Anebo alespoň v tom, aby audit probíhal jen ve velmi omezené míře. Stejně tak je podle něj možné podívat se na zprávy firem, které už měly tuto povinnost dle CSRD za loňský rok, a analyzovat, které části se vykazují příliš složitě.
Až šest tisíc povinných bodů
Platforma pro udržitelné finance, která je poradním orgánem Evropské komise, navíc doporučuje, aby se upravilo nařízení Evropské unie o taxonomii. To by totiž firmám usnadnilo rozhodování o tom, které ukazatele jsou podstatné pro vykazování.
Stížnosti na taxonomii jsou oprávněné, uvedla podle agentury Bloomberg v prohlášení předsedkyně platformy Helena Vinesová Fiestasová. Navrhované změny by snížily zátěž pro nefinanční společnosti zhruba o 33 procent a vedly by k „výraznému zjednodušení pro finanční instituce“.
Ke změnám patří například to, že některé údaje by byly jen dobrovolné a zjednodušily by se šablony pro zveřejňování. V současné době může počet povinných datových bodů u některých společností dosáhnout až šesti tisíc. Experti zmíněné platformy rovněž doporučili změny pro výpočet takzvaného poměru zelených aktiv, který měří investice bank do udržitelných podniků (GAR).
Ne všichni ale volají po změnách. Více než 150 občanských společností, což jsou především neziskové společnosti, žádá EU, aby omezila rozsah změn a vyhnula se vrácení právních předpisů ESG zpět do Evropského parlamentu. Proti změnám se také postavili velcí investoři zastupující přibližně 6,6 bilionu eur spravovaných aktiv. Ti vyzvali Evropskou komisi, aby zachovala integritu a ambicióznost rámce EU pro udržitelné financování.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
