Průměrná denní spotřeba vody na člověka v tuzemských domácnostech činila koncem osmdesátých let kolem 170 litrů. Dodnes sice poklesla zhruba na polovinu, ale i tak jí značná část proteče pod rukama zcela zbytečně. Jak s ní hospodařit lépe?
Napadlo vás někdy, kolik vody zbytečně odteče do kanalizace během čekání na požadovanou teplotu? A co možné úspory v oblasti energie za její ohřátí? Jakými alternativami můžeme nahradit užívání vody z veřejné sítě na provozní činnosti? Web h2ospodar.cz představuje jednoduchá i komplexnější opatření, jimiž výrazně ulehčíte nejen přírodě, ale i své peněžence. Protože každá kapka se počítá.
Nejvíce vody denně připadne na osobní hygienu, jedná se přibližně o 40 procent celkové spotřeby. Když si to rozepíšeme, tak mytí rukou vychází na tři litry za den, napuštěná vana na 150 litrů a sprcha přibližně na 60 litrů. To nejsou malá čísla. Jak bychom je mohli dostat dolů?
Z krátkého výčtu vidíme, že sprcha by měla být preferovaným způsobem očisty těla. Není to ale tak jednoduché. Aby se sprchování opravdu finančně vyplatilo, měli bychom ho zvládnout do pěti minut. Člověk určitě neprohloupí výměnou staré sprchové hlavice za úsporný model, z průtoku 10 až 15 litrů za minutu se tak rychle dostane na šest litrů. Obdobnou výhodu přináší pořízení termostatické baterie.
Bojler je optimální nastavit na 50 až 60°C podle tvrdosti vody. Ovšem pozor – nemusí se výrazně prodražit jen teplota vyšší, ale i příliš nízká. Už kolem 45 °C se ve vodě mohou množit bakterie typu Legionella.
Prokapat může i 170 litrů týdně
Další výraznou úsporu představuje instalace spořiče nádržky do toalety, díky němuž se dá regulovat objem spláchnutí od 0,5 litru vody až do úplného vyprázdnění nádržky. Standardem jsou dnes toalety s duálním splachováním. Samozřejmostí je, aby voda kvůli špatnému těsnění neprotékala.
Pravidlo včasné opravy platí i pro neutěsněné kohoutky a baterie, sprchové hlavice či porušené zahradní hadice. Netěsnícím kohoutkem může týdně prokapat až 170 litrů vody. Nevyplatí se ani nechávat puštěnou vodu při činnostech, jako je čištění zubů či mytí vlasů.
Zároveň když čekáme, až začne téci teplá voda, nemusíme nechat studenou zbůhdarma odtéct do kanalizace, ale místo toho ji lze zachytávat například na zalévání květin. I samotný průtok vody se dá výrazně snížit, když instalujeme na vodovodní baterie perlátor. Do koupelny stačí průtok dva až tři litry za minutu, do kuchyně o něco vyšší.
Posledním koupelnovým tipem je zaměřit se na pračku. Staré modely měly spotřebu až 90 litrů na jedno praní, s moderními se dostanete hravě pod 40 litrů. Pokud však koupi nového spotřebiče momentálně neplánujete, vyplatí se alespoň zapínat pračku pouze ve chvíli, kdy ji naplníte, a využívat vhodný program.
Šetřete i při zalévání
Nyní se přesuneme do kuchyně. Někoho možná překvapí, že naplněná myčka je úspornější než ruční mytí nádobí. A tím myslíme nejen třikrát nákladnější umývání pod tekoucí vodou, ale i mytí v napuštěném dřezu.
Vodu z vaření brambor či těstovin nemusíme prostě vylít, ale dá se často znovu využít na přípravu dalších pokrmů, například na zahuštění omáček či vaření luštěnin. Zbylou vodu z rychlovarné konvice po vychladnutí také můžeme využít na zalévání květin.
Pokud máte zahradu, šetřit vodou se dá ještě propracovanějšími způsoby. Zahradu zaléváme ráno či večer, kdy je menší výpar vody a rostliny vodu snáze využijí. Vyplatí se pořízení hliněných zavlažovacích nádob do záhonů, díky nimž proudí do půdy skrze jejich stěny vlhkost a rostliny si sami berou, kolik jí potřebují. Jenom toto opatření ušetří oproti klasické zálivce až 70 až 90 procent vody. Pokud máte možnost, stojí za to vyměnit zahradní hadici za automatický zavlažovací systém.
Dešťovka na vytírání
Velkým tématem je využívání dešťové vody – ta se totiž k zalévání zahrady i pokojových rostlin hodí pro svou nízkou tvrdost daleko více než voda z veřejné sítě. Navíc obsahuje dusík, který slouží jako přirozené hnojivo. Pořízením sudů či nádrží k zachytávání odtoku z okapů můžeme získat i několik hektolitrů tohoto cenného zdroje.
Zalévání navíc není jediná činnost, při níž dešťovka najde své využití. Dá se s ní bez problémů vytírat podlaha či mýt auto… To je však lepší neprovádět bez předchozí úpravy, tedy filtrace a pročištění. Proto je vhodnější zachytávat vodu do podzemní nádrže. Díky temnému a chladnému prostředí se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy.
Ať se ale rozhodnete učinit jakákoliv úsporná opatření, důležité je přistupovat k nim zdravě a hlavně tak, abyste byli přesvědčeni o jejich smyslu. Ať už se rozhodnete šetrně hospodařit s vodou v jakékoli části svého života, příroda i vaše peněženka vám za to poděkují.
Článek byl publikován na webu H2Ospodař!
