Od 20. února je opět otevřen příjem žádostí v dotaci Oprav dům po babičce. Na komplexní zateplení starých a neúsporných domů je možné získat až milion korun, úsporné technologie a kombinační bonusy pak mohou částku vyhnat ještě o půl milionu výš.
Kolem populární „Babičky“ stále panuje řada mýtů, například že podlaha se zateplovat nemusí nebo že před podáním žádosti je třeba dům dlouhodobě vlastnit. Zde jsou nejčastější omyly stavebníků a vysvětlení, jak je to doopravdy.
Mýtus: Dotace pokryjí všechny náklady na rekonstrukci.
Skutečnost: Dotace nepokryjí vše, ale jsou klíčovou podporou.
Dotace mají motivovat majitele k uskutečnění energeticky úsporných opatření, nemají sloužit jako prostředek pro financování celé rekonstrukce. Navíc dotační program pracuje se zastropovanými hodnotami podpory, a to jak na straně zateplování obálky budovy – vyjádřeno částkou za metr čtvereční, tak u technologií – vyjádřeno konkrétní sumou za konkrétní typ zařízení.
„Spousta lidí si často neuvědomuje skutečné náklady jednotlivých opatření, ať už jde o zateplení budovy, výměnu oken nebo instalaci nového zdroje tepla. Představa, že vše proběhne levně a jednoduše, se často nestřetává s realitou. Je třeba počítat s vlastní finanční spoluúčastí na celkové stavební realizaci,“ říká Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel společnosti Comfort Group, která dotační projekty uskutečňuje.
Například zateplení obálky budovy se dá udělat různě – od levnějších materiálů, jako je polystyren, až po dražší varianty, jako je minerální vata nebo PUR či PIR izolace. Podobně se liší náklady na výměnu tepelného zdroje od kotlů na biomasu přes tepelná čerpadla až po sofistikované fotovoltaické systémy. Konečná cena rekonstrukce se navíc odvíjí od technologických znalostí a postupů zvoleného dodavatele. Každý dodavatel totiž rekonstrukci dělá jinak a to se odráží v ceně i kvalitě provedení. „Proto je vždy nutné počítat se spoluúčastí žadatele na financování projektů. Dotace jsou skvělým pomocníkem, ale odpovědnost za realizaci leží především na samotných majitelích nemovitostí,“ podtrhuje Lošťák.
Mýtus: Podlaha se zateplovat nemusí.
Skutečnost: Podlaha se často musí zateplit také.
V dotaci Oprav dům po babičce se jedná o komplexní, tedy celistvé zateplení. „Lidé si často neuvědomují, co to vlastně znamená,“ upozorňuje Pavel Zezula, obchodní ředitel realizační firmy Profi Therm Solution, která se rovněž opravami s „Babičkou“ zabývá. Musí se vždy jednat o kompletní zateplení obytné části daného domu. Stavebníci podle Zezuly předpokládají, že se bude zateplovat fasáda se střechou, ale velmi často zapomínají na podlahu přízemí.
„Na rovinu musím říct, že zhruba 70 procent poptávky nám odpadá kvůli tomu, že klienti nejsou ochotni podlahu zateplit,“ podotýká Zezula. Je to proto, že zásah do objektu je při zateplování podlahy opravdu velký, speciálně ve chvíli, kdy podlaha není podsklepená, tedy je pod ní jen zem. „Potom je nutné odebrat okolo 30 centimetrů podlahy do hloubky tak, aby se vytvořil prostor na novou skladbu s doporučenou tloušťkou izolantu 14 centimetrů. „Je to tedy velký zásah, který mnoho stavebníků nechce podstoupit, zvláště když v objektu trvale bydlí,“ říká Zezula.
Mnohem lepší je, pokud je objekt podsklepen nebo má suterén. V tom případě je možné zateplit strop suterénu, takže se majitel vyhne rozsáhlým bouracím pracím. Podmínkou ovšem je, že suterén musí představovat aspoň 90 procent podlahové plochy v přízemí.
Mýtus: Dotace jde na celý dům, i když už je částečně zateplený.
Skutečnost: Finance jdou jen na zateplení do optimálního stavu.
Program Oprav dům po babičce má pomoci snížit výdaje za energie na bydlení. „Základním opatřením, které podmiňuje získání finančních prostředků z tohoto programu, je proto komplexní zateplení budovy. K celkovému zateplení je možné přidat další energeticky úsporná opatření, jako je výměna zdroje tepla, instalace fotovoltaiky, řešení dešťovky a podobně, a získat navíc kombinační bonus,“ říká Milan Pospíšil ze Stavební spořitelny České spořitelny.
„Je však třeba chápat, co se komplexním zateplením budovy vlastně myslí. Řada budov má již funkční částečné zateplení budovy, a tudíž se na tato zateplení dotace nepodává,“ doplňuje Lošťák. Řeší se dozateplení do optima, které určí energetický posudek od odborníka.
Mýtus: Pro získání dotace je nutné mít kompletní projektovou dokumentaci současného stavu.
Skutečnost: Pro získání dotace je nutné posoudit současný stav nemovitosti a z něj lze vypracovat projektový pasport.
Nemovitost je třeba zaměřit na straně obálky budovy, tedy půdorysy podlaží, a vytvořit řez se zaměřením výšek konstrukcí, výšek stropů mezi podlažími a podobně. Dále pak zaměřit okna a dveře na obálce budovy. Toto vše je základ pro vytvoření projektové pasportizace budovy.
„Šikovný technik si u středně složitého domu s tímto poradí v řádu desítek minut práce. Pokud zákazník dokumentaci k domu nemá, což je celkem běžný stav, zaměří si technik objekt se vším, co je pro pasportizaci třeba, a zjistí tak současný stav nemovitosti,“ shrnuje Lošťák. Ten je pak základem pro následné vypracování stavu budoucího se všemi změnami, které si klient v rámci zateplení či rekonstrukce přeje. Často se rovnou pro celý stavební záměr tvoří dokumentace pro stavební ohlášku či stavební řízení.
Mýtus: Rekonstrukce opravdu starých domů s „Babičkou“ je finančně nevýhodná.
Skutečnost: Čím starší dům, tím vyšší dotaci člověk získá.
Rekonstrukce starších domů je s dotacemi velmi atraktivní. Starší objekty jsou totiž často vysoce energeticky náročné, protože nejsou zateplené a vybavené moderními technologiemi. Právě proto je možné při jejich renovaci dosáhnout na vysoké dotace.
„Starší domy mají navíc při rekonstrukcích často širší možnosti přestaveb a úprav. Rekonstrukce může zahrnovat částečné ubourání a dostavění nových konstrukcí, rozšíření zastavěné plochy nebo změnu dispozice vnitřních prostor,“ říká Luděk Lošťák. Rekonstrukce navíc umožňuje i zateplení všech částí obálky budovy, jako jsou podlahy nad terénem či sklepem, fasády, střechy a stropy. Při této příležitosti je možné vyměnit okna a dveře, případně přizpůsobit jejich velikost podle nových dispozic.
Je možné přidat také rekuperaci vzduchu a moderní systémy řízeného větrání. „Například u středně velkých domů mohou dotační částky na zateplení dosáhnout jednoho milionu korun. Až 500 tisíc může jít na technologie, kombinační bonusy a další. Takže celkem může podpora činit 1,5 milionu korun,“ vypočítává Lošťák.
Mýtus: Pro získání dotace musím nemovitost dlouhodobě vlastnit.
Skutečnost: Stavebník musí nemovitost vlastnit, na délce vlastnictví nezáleží.
Mnoho žadatelů o dotace zakoupí nemovitost a ihned po přepisu na katastru se pustí do přípravy a zpracování projektu pro rekonstrukci a dotační žádost. „Obrazně řečeno, druhý den, kdy je žadatel zapsaný jako vlastník či spoluvlastník nemovitosti na listu vlastnictví, lze již podat žádost o dotaci Oprav dům po babičce. Žádat mohou i cizinci, kteří mají v Česku trvalý nebo dlouhodobý pobyt, respektive mají identitu občana, vlastní nemovitost a na nemovitosti mají přihlášené trvalé bydliště,“ ujišťuje Lošťák.
Mýtus: Dotace lze získat pouze na rekonstrukce prováděné certifikovanými firmami.
Skutečnost: Nemovitost je možné zateplit i svépomocí.
Neplatí, že dům musí zateplovat certifikovaná firma zapsaná v seznamu odborných dodavatelů. Dnes si každý může zateplit dům sám, pokud alespoň v základu chápe, jak má být zateplení provedeno. „Ale pozor! Někteří investoři si dům zateplí sami bez sebemenší informace, jakým izolantem a s jakou sílou izolantu mají obálku domu zateplit, a pak se diví, když jim řekneme, že dům mají zateplen nedostatečným způsobem,“ upozorňuje Lošťák.
Jsou to prý případy samouků, kteří zhlédnou video na internetu a začnou podle něj rekonstruovat. Ovšem realita je pak jiná a o to více jsou překvapení, když se dozvědí, že na dotaci nedosáhnou. Navíc lze očekávat, že nedostatečné dimenzování zateplení jim může způsobit v domě vlhkost a plísně. „Každá konstrukce a stavba vyžaduje individuální přístup a nelze to brát na lehkou váhu. V celkovém pojetí tedy lze zateplit dům klidně svépomocí, ale doporučuji si před zahájením nechat vypracovat projekt s odborným nadimenzováním a doporučením vhodných izolačních souvrství,“ radí Lošťák.
Mýtus: Vždy je nutné vyměnit původní okna a provést celkové zateplení budovy.
Skutečnost: Pokud dům kvalitní okna má a vyhoví požadavkům na energetickou náročnost, není výměna nutná.
V řadě případů platí, že pokud má dům instalovaná okna s izolačním dvojsklem, není to pro získání dotace na překážku. Energetická náročnost domu se posuzuje jako celek, což zahrnuje jednotlivé části konstrukcí. U mnoha nemovitostí mohou být již některé části – například stěny, stropy nebo okna – zateplené nebo postavené z materiálů, které další zateplení nevyžadují.
„Některé poradenské společnosti nebo banky šíří mylné informace, že pro získání dotace je nutné kompletně vyměnit všechna okna a provést celkové zateplení obálky budovy. To není pravda. Dotační programy umožňují získání podpory i na dílčí opatření, například na dozateplení pouze těch částí konstrukce, které nesplňují požadované standardy,“ upozorňuje Lošťák.
Jak to v praxi funguje? Při rekonstrukci je klíčové spočítat průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy. Pokud se po realizaci zateplení a dalších opatření podaří snížit tento součinitel pod referenční hodnotu, stavitel získá optimální dotaci. „Tento přístup umožňuje přizpůsobit rekonstrukci konkrétním potřebám domu a minimalizovat zbytečné výdaje na opatření, která nejsou nezbytná. Je proto důležité, aby majitelé nemovitostí pracovali s odborníky, kteří přesně rozumějí metodice a požadavkům jednotlivých dotačních programů a mají praxi i na úrovni stavebně technických posouzení,“ podtrhuje Lošťák.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
