Nejsilnější strana v Evropském parlamentu tlačí na to, aby hlasování o odkladu nefinančního reportingu pro firmy proběhlo co nejdříve. Pokud by se to podařilo, změnu by se mohlo podařit schválit do letních prázdnin.
Odklad nefinančního reportingu dle směrnice CSRD o dva roky je jednou z částí takzvaného omnibusu – balíčku změn v legislativě týkající se ESG. Ten představila Evropská komise 26. února a vyvolal překvapení na všech stranách.
Hlavním bodem rozsáhlých opatření, které mají podle Evropské komise ulevit firmám, je odklad povinnost publikovat zprávu o udržitelnosti o dva roky. To se má týkat i firem, které měly připravit nefinanční report poprvé za letošní rok. Další velkou změnou je to, že povinnost zveřejňovat nefinanční zprávu se bude týkat až firem s více než tisícovkou zaměstnanců.
Zpravodajský web Politico sledující dění v Bruselu přinesl nově informaci, že Evropská lidová strana (EPP) požaduje po předsedkyni Evropského parlamentu, aby využila zvláštní procedury a poslanci mohli hlasovat o první části balíčku (odklad o dva roky, pozn. aut.), zatímco další část by dále projednávali. Předsedkyní je přitom Malťanka Roberta Metsolaová z EPP.
Politico cituje z dopisu, v němž EPP žádá o hlasování ideálně již tento týden, ale nejpozději v dubnu. Pokud by se to podařilo, lze podle expertů čekat, že by změna mohla být schválena do letních prázdnin a státy by ji mohly stihnout převést do svých národních legislativ do konce roku.
Panuje právní nejistota
Směrnice CSRD, která firmám stanovuje povinnost zveřejňovat zprávu o ekologické a sociální udržitelnosti jejich podnikání stejně, jako musejí publikovat své finanční výsledky, se má v tomto roce dotknout v Evropské unii dalších 50 tisíc firem. V Česku jich měla být odhadem zhruba tisícovka. Tyto společnosti mají nefinanční zprávu zveřejnit v příštím roce, nicméně důležité údaje o dopadech svého podnikání by měly sbírat už od začátku ledna tohoto roku.
Na další menší společnosti měla povinnost nefinančního reportingu dopadnout v letech 2027 a 2028. Návrh zvaný omnibus však situaci změnil. Pokud bude schválen, všechny zmíněné splečnosti dostanou dvouletý odklad.
„Společnosti naléhavě potřebují jasnost a právní jistotu ohledně toho, zda se musí nadále připravovat na provádění zatěžujících ohlašovacích povinností stanovených v těchto aktech,“ napsal švédský europoslanec Tomas Tobé, který je zároveň místopředsedou skupiny EPP.
Až poté přijde řeč na velikost
„Čím dříve podniky v Evropské unii dostanou jasné pokyny jak postupovat, tím nižší budou mít související náklady a méně komplikací,“ zdůvodnil Tomas Tobé výzvu k naléhavému postupu. Odklad je podle něj potřeba přijmout co nejdříve.
Poté by měli poslanci začít projednávat další části balíčku, kterou jsou ještě mnohem složitější. Mění totiž nejen směrnici CSRD, ale také směrnici o náležité péči podniků CSDDD či evropskou taxonomii. K hlavní změně patří to, že by se povinnost zveřejňovat nefinanční zprávu týkala až společností od tisíce zaměstnanců. Dosud byla tato hranice 250 pracovníků.
Program plenární schůze Evropského parlamentu uvádí, že nad omnibusem mají poslanci debatovat už dnes, v pondělí 10. března. Jak ale upozornil na profesní síti LinkedIn Andreas Rasche, profesor a proděkan na Copenhagen Business School se zaměřením na ESG a udržitelnost podniků, jde pouze o diskusi, a nikoliv o hlasování. „Co se týče hlasování, bude rozhodující, s kým EPP postaví alianci a na základě jakých argumentů,“ dodal Rasche.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
