Firmy by se měly samy zapojit více do řešení problémů, které vyplývají z klimatické krize a nečekat na to, že vše vyřeší stát. Konkrétní opatření, jak na to, dala tento týden na stůl iniciativa Změna k lepšímu. Jednotlivé kroky zahrnují větší příklon k zelené energii, konkrétně solárním panelům, řešení stavu české krajiny například skrze tlak na dodavatele, či dobrovolný závazek přestat skládkovat o pět let dříve než stanoví zákon.
Změna k lepšímu je sdružení více než dvou set firem, které vzniklo loni v dubnu v reakci na první vlnu koronaviru z toho důvodu, že kromě ekonomické a epidemiologické situace je třeba řešit i další výzvy, jako je ta klimatická.
Od té doby daly tři expertní skupiny Změny k lepšímu dohromady deset základních opatření, jak v oblasti legislativní, tak takové, které mohou činit samotné firmy. „Řada opatření vyzývá podnikatele, aby převzali aktivní roli ke změně k lepšímu,“ uvádí Petr Vítek z Impact Hubu, který je zároveň členem správní rady Změny k lepšímu.
Opatření, která Změna k lepšímu navrhuje, jsou následující:
1. Zdvojnásobit výkon fotovoltaických elektráren do roku 2030 na minimálně 5000 MW
„Fotovoltaika je nejjednodušší a nejlevnější řešení, které může sloužit k rychlé náhradě fosilních zdrojů,“ uvádí Martin Sedlák za Svaz moderní energetiky. Dodává zároveň, že fotovoltaika samozřejmě stačit nebude, musí dojít k rozvoji i dalších řešení, ať už jde o akumulaci energie, rozvoj zeleného vodíku, využití větru či biomethanu.
2. Investovat do energetické soběstačnosti, osadit budovy fotovoltaikou
Využití solární energie přímo v místě spotřeby patří k nejdostupnějším řešením, kterými může firma snížit svoji uhlíkovou stopu.
3. Přejít na zelenou elektřinu, nakupovat přímo od výrobců
V Česku dnes není možné uzavírat přímé kontrakty mezi výrobcem elektrické energie a odběratelem. „Na tento legislativní proces se chceme zaměřit,“ uvádí Sedlák.
4. Chtít po svých dodavatelích odpovědný přístup ke krajině a k půdě
„Máme sklon o nedobrém stavu české krajiny a neschopnosti zadržovat vodu uvažovat jako o něčem, co by měli vyřešit zemědělci, lesníci, vodohospodáři, ochránci přírody a stát. Což je samozřejmě pravda, ale zároveň je tam důležitá role řady firem, které nakupují zboží, které se v krajině vytváří a které by mohly mít vliv na to, jakým způsobem s krajinou zacházíme,“ uvedl Vojtěch Kotecký, pracovník centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Firmy se podle něj už takto začínají chovat, ale zatím zejména pokud jde o exotické komodity, jako je palmový olej, nebo maso z dobytka z Brazílie. „Ale podobně by se měly dívat i na snižování ekologické stopy v Česku,“ uvádí Kotecký.
5. Požadovat lokální a odpovědně vypěstované potraviny ve školních a firemních jídelnách
„Jenom školní jídelny v Česku uvaří denně skoro dva milióny obědů. Kdyby začaly přecházet více na biopotraviny, bude to na stavu českého zemědělství znát,“ uvedl Kotecký s tím, že k tomu je samozřejmě třeba změnit zastaralou vyhlášku, jak mají jídelny nakupovat.
Kromě toho je třeba také proškolit zaměstnance jídelen. „Kuře z volného výběhu má natolik odlišné maso od kuřete z velkodrůbežárny, že se musí péct prostě jinak,“ zmiňuje praktickou a důležitou drobnost Kotecký.
6. Navrhovat a realizovat zelené střechy a další přírodní prvky ve veřejném prostoru
Stále se staví nové budovy a podle Vojtěcha Koteckého by jejich součástí měla být zeleň, aby byly připravenější na změnu klimatu.
7. Přestat skládkovat využitelný odpad dobrovolně dříve, než to nařídí stát
„Máme 170 skládek, každých deset hodin hoří, je to enviromentální i ekonomický problém. Na skládkách je 80 procent materiálu, co jde využít, má hodnotu a musíme ji najít,“ uvedl zakladatel projektu Cyrkl Cyril Klepek.
Firmy, které samy chtějí skoncovat se skládkováním dříve, se mohou připojit k iniciativě Zero landfill commitment.
8. Začít nakupovat produkty a služby dle principu cirkulárního zadávání
„Firmy se zavazují dobrovolně udělat jeden větší a tři menší zelené nákupy, vytvoříme určité provádějící předpisy,“ popisuje záměry v této oblasti Cyril Klepek. Cíl je, aby zelené nakupování proniklo i do státních zakázek. Těch se odehraje ročně za 650 miliard a při zapojení cirkulárního modelu může jít o velký dopad.
9. Vydávat zelené dluhopisy. Zapojit do přechodu na bezemisní svět zodpovědné investory
Podle analýzy poradenské společnosti McKinsey bude k redukci emisí o 55 procent do roku 2030 potřebovat Česká
republika dodatečné investice v hodnotě cca pěti set miliard korun a pro úplnou dekarbonizaci do roku 2050 další
čtyři biliony korun. Na to nebude stačit ani státní rozpočet, ani fondy Evropské unie, a proto se musí zapojit i soukromí investoři.
10. Zavést klimatické vouchery. Propojit malé a střední podniky s experty
Klimatické vouchery by měly podpořit malé a střední firmy v zavádění nových technologií, změny byznys modelu či redesignu produktů tak, aby odpovídal principům Zelené dohody a snaze o změnu klimatu.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
