Lounská mateřská škola ve Fügnerově ulici jde příkladem ve zdravém stravování. Děti o českou klasiku nepřijdou, ale navíc si užívají rauty a pěstují bylinky.
Několikapatrová budova mateřské školy nacházející se téměř v centru Loun nevypadá, že by se něčím lišila od ostatních vzdělávacích institucí pro předškolní děti. Přesto je výjimečná. Mateřská škola ve Fügnerově ulici letos získala jako první v tuzemsku stříbrný certifikát v mezinárodním programu SchoolFood4Change za inovativní přístup ke zdravému stravování a vzdělávání dětí.
Českou obdobou je projekt Skutečně zdravá škola, v němž lounská školka dosáhla na nejvyšší, zlaté ocenění už v roce 2020. Ten v tuzemsku má pouze šest institucí. Kritéria pro jeho získání jsou totiž poměrně přísná.
Minimálně 80 procent nakoupených čerstvých, nezpracovaných surovin musí pocházet od pěstitelů a chovatelů ve témže nebo sousedním kraji. Podíl potravin z ekologického zemědělství musí tvořit minimálně deset procent. V jídelně se smějí používat pouze vejce z volných výběhů, dbá se na zařazení bezmasých pokrmů a musí se minimalizovat kuchyňský biologický odpad a obalové materiály.
Školka, kde děti jedí čočku
„Ke změnám nás navedlo obecně špatné stravování a rostoucí obezita mezi dětmi,“ popisuje vedoucí školní jídelny Hana Hlouchová. Spolu s ředitelkou Olgou Krátkou začaly přístup ke stravování ve školce měnit před sedmi lety. O změny tehdy nikdo z rodičů ani personálu v kuchyni příliš nestál, podpora byla mizivá. V současnosti se ale mnozí rodiče podle ředitelky rozhodují pro její školku i kvůli tomu, že tady stravovaní dětí věnují větší pozornost než jinde. „Pro rodiče je to dnes již přidaná hodnota. Říkají, že díky nám začaly jist děti čočku,“ uvádí příklad Olga Krátká.
Zpočátku školka řešila problémy, jak odebírat potraviny od farmářů, kde koupit lepší maso nebo jak pěstovat vlastní zeleninu, aby vše bylo v souladu s legislativou a zároveň příliš nezatěžovalo rozpočet. „Přihlásily jsem se do projektu Skutečně zdravá škola a začaly navštěvovat jejich školení a dodržovat metodické pokyny, jak dělat změny postupně a připravit na ně i děti,“ vysvětluje Hlouchová.
Ryby musí mít co nejméně kostí
Sehnat dodavatele pro školku v Ústeckém kraji, kterou navštěvuje 120 dětí, přitom není snadné ani dnes. Malí zemědělci totiž tak velkou poptávku nepokryjí. Nejdřív proto školka využívala farmářské online tržiště Scuk a dodnes tam objednávají potraviny, které u farmářů z okolí neseženou. Jedná se především o vepřové maso z ekologických chovů, kterého je v kraji nedostatek.
„Stalo se nám, že jsme našly dodavatele, ale během roku zkrachoval,“ popisuje Hlouchová. Přes Scuk proto vepřové objednávají z příbramské farmy Zelenka. Problematické je i sehnat kvalitní ryby. Ty školka stále objednává ve velkoobchodu. „ Snažíme se kupovat české, například candáta, ale občas bereme i mořské. Potřebujeme, aby měly co nejméně kostí,“ vysvětluje Hlouchová.
Školka v současnosti odebírá pravidelně každý týden potraviny od čtyř dodavatelů. Jednoho mají na maso, další na mléko, ovoce a zeleninu. Hovězí maso se objednává jednou za 14 dnů. Častěji zavážet se prý dodavateli nevyplatí. Mateřinky v okolí se proto při objednávkách sdružují a pořizují najednou větší množství masa, které si mezi sebou předávají. Spolupráce funguje podobně i u některých druhů ovoce nebo mléčných výrobků.
Bez polotovarů to jde levněji
Během sedmi let se stravné na den ve školce zdražovalo třikrát. „Cena šla nahoru z 38 na 50 korun, ale určitě nejsme dražší než ostatní školky v Lounech,“ uvádí ředitelka Krátká s tím, že od září nejspíš bude muset zdražit o další tři koruny. „Vzhledem k tomu, jak v posledních letech celkově stoupala cena potravin, nemyslím, že by šlo o rapidní zdražení,“ dodává ředitelka.
Ceny se školce daří držet nízko i díky promyšlenému nákupu potravin. Vedení plánuje jídelníček hodně dopředu, sleduje akční slevy a u farmářů se informuje o tom, zda se nechystají některé suroviny prodávat levněji vzhledem k sezoně.
Přestože potraviny od lokálních pěstitelů a bio produkce jsou oproti těm konvenčním dražší, školka nemá problém vejít se do finančních limitů, které stanovuje vyhláška ministerstva školství. A to i když kvůli prázdninám nevyužije období, kdy jsou farmářské potraviny levnější. „Zachraňuje nás září a říjen, kdy všechno roste a nakupujeme bio mrkev, celer, petržel. Bio kupujeme i maso a vajíčka,“ popisuje hospodářka Hlouchová.
Snížit náklady na suroviny školce pomáhá i to, že se vzdala používání polotovarů. Různá ochucovadla, bujóny, sirupy nebo džusy jsou podle Hlouchové často nejdražší položkou na seznamu. „Dříve se hodně používala ochucovadla, ale obsahují spoustu konzervantů a soli. Začaly jsme si vyrábět svoje z kořenové zeleniny, kterou usušíme a potom nadrtíme,“ popisuje hospodářka.
Kromě „podravky“ kuchyň vyrábí vlastní přesnídávky, mozzarelu, krémový sýr na namazání, mošty, rajčatové protlaky a vývary z masových odřezků a zeleninových slupek. Třikrát týdně školková jídelna peče i vlastní chléb a pečivo, dvakrát týdně je nakupuje. Během sezony také suší ovoce a bylinky ze záhonků do zásoby na zimní měsíce a vaří vlastní sirupy například bezový, pampeliškový, levandulový nebo heřmánkový.
Klasika trochu jinak
Neznamená to, že školka nevaří českou klasiku. Jen se snaží jídelníček oživit o méně běžné pokrmy, případně klasické recepty trochu upravit. V pondělí se pravidelně po týdnu střídají k obědu luštěniny a ryba. Nejoblíbenější u dětí zůstávají těstoviny s omáčkou, které kuchařky ovšem dělají celozrnné.
„Děti milují omáčky, takže je vaříme. Jen je nezahušťujeme moukou, ale červenou čočkou, která chuť jídla nemění,“ popisuje Hlouchová. Na menu děti najdou také rýži, kuskus nebo bulgur. Avokádové kanapky prý zmizí během chvíle, kdežto avokádovou pomazánku téměř žádné dítě nechce. Z quinoy ve školce dělají pizzu nebo lívanečky.
Oblibě se naopak vůbec netěší jakékoliv kaše. Zvláště ovesnou prý děti nemusejí. S klasickou krupicovou je to o poznání lepší.
Místo polévky si dají předkrm
„Ranní svačiny mají děti formou malého rautu,“ popisuje Krátká. Samy si mohou vybrat, zda si ke svačině dají jogurt, přesnídávku, bábovku, nebo si samy namažou chleba pomazánkou. Na výběr je několik druhů zeleniny a ovoce.
Díky tomu si děti mohou zvolit, na co mají opravdu chuť, a ochutnají i více věcí. Po zavedení nového stylu podávání svačiny, se prý navíc zmenšilo množství zbytků. Učitelky vedou děti k tomu, aby si na talíř dávaly pouze to, co opravdu snědí.
V tomto roce zkouší školka jeden den v týdnu upustit od polévky k obědu. „Děti hrozně málo jedí polévky. Nejsou na to z domova zvyklé. Zkoušíme v pátek k obědu polévku nedávat, zato před hlavním jídlem nabízíme předkrm. Dostanou třeba menší kus palačinky, avokádové kanapky nebo ovocné špízy,“ popisuje Hlouchová.
„Nemá cenu s tím bojovat. Můžeme se každý den bavit o tom, že je hrozné, že děti nejedí polévky a že to všechno vyhazujeme, ale stejně to k ničemu nevede. Jíst je prostě nechtějí,“ dodává.
Děti pěstují, krmí i dojí
Děti v lounské školce ovšem nejen zdravěji jedí, ale také si potraviny samy pěstují. Na zahradě školky má každá třída svůj vlastní záhonek, o který pečuje. Začátkem jara na nich toho zatím moc neroste, ale u každého již jsou cedulky s popiskami, co se tam za pár měsíců bude sklízet.
Součástí výuky jsou i výlety na okolní farmy. „Děti mají spousty zážitků, jak krmily nebo dojily krávy,“ popisuje Hlouchová. Nadšené byly i z výletu na pole, kde si mohly zkusit něco zasadit a následně přijet zkontrolovat, když zelenina vyrostla.
Pořádají se i akce přímo na zahradě školky, velmi populární je třeba školkový farmářský den. Regionální farmáři se už dokonce ozývají sami od sebe, že by se chtěli zúčastnit. Kromě toho, že poznají lokální potraviny, si tak děti na školní zahradě pohladí kozu nebo králíka.
Lounská mateřinka ve Fügnerově ulici nyní vyhlíží zlatý certifikát programu SchoolFood4Change. Před pár týdny podala žádost a podle ředitelky nebude problém ho získat. Kritéria totiž školka již plní. První v tuzemsku ovšem tentokrát nebude. Na zlatou totiž nedávno dosáhla Mateřská škola Dobroměřice, čímž se zároveň stala první takto oceněnou školou v Evropě. Možná shodou okolností se Dobroměřice nacházejí jen necelé dva kilometry od Loun.
Olga Krátká i Hana Hlouchová jsou přesvědčeny, že takto řešit stravování může většina škol a školek v Česku. „Musí prostě chtít a mít alespoň malou podporu v kolektivu. Nejtěžší je začít. První měsíce si všechno sedá, ale pak už to jede,“ dodává ředitelka Krátká.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
